Jedním z témat, které v průběhu prázdnin rezonovalo učitelskou veřejností, bylo parlamentem schválené vypuštění písm. c) z § 22a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona). Uvedené ustanovení, ve znění účinném do konce roku 2023, zakotvuje právo pedagogického pracovníka na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálněpedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti.
§ 22a školského zákona – ne zase tak velká revoluce
Mgr.
Jan
Kaczor
právník pro ScioŠkoly
K předložení návrhu na vypuštění ustanovení se přihlásil poslanec TOP 09 za Královehradecký kraj a zároveň ředitel Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové Matěj Ondřej Havel. Na sociální síti Facebook k tomu uvedl: „Hlásím se k tomu, že proškrtat § 22a byl můj nápad. Ředitel školy je ze zákona odpovědný za vzdělávací proces ve škole, nemůže být odzbrojený nemožností vynucovat si formy a metody, uvedené třeba v ŠVP. Jsem přesvědčený, že je třeba lajnovat hřiště pro dobré ředitele, nechci psát zákony podle těch špatných, via rizika, na která upozorňujete. Rozhodně to není způsob, jak plošně likvidovat ‚rozličné metody ve výuce‘. Kdo by to takhle interpretoval, jako by držel při střelbě bazuku ob