Organizace školy - strana 16

Jsou věci, o kterých si myslíme, že jsou dobře známé, ale když se na ně lépe podíváme, budou pro nás překvapením. Jednou takovou věcí, která „pod mikroskopem“ nabídne překvapivě barevnou podívanou, může být fungování školní družiny. Řada čtenářů bude dobře znát tu svoji, ale víme vlastně, jak fungují družiny obecně, jestli se poslední dobou nějak proměňují a vyvíjejí? Jakou roli hrají v rámci školy - a co dětem skutečně přinášejí? Povídali jsme si o tom s vychovatelkami1) v rámci ohniskových skupin. Postřehy našich diskutujících bychom vám rádi předali v následujících řádcích.

Pomalu, ale jistě se blíží jaro, které je plné krásných barev, a vy jistě hledáte inspiraci na jarní tvoření pro děti. Mám pro vás nachystaných pár kreativních tipů. Výroba rámečku, ke kterému použijeme staré puzzle, keramická zvířátka, což bude práce se samotvrdnoucí hlínou, kterou nemusíte zahřívat ani vypalovat. Po zaschnutí je možná další dekorace a aplikace finální ochranné vrstvy. Proto si také z hlíny vyrobíme šperk. A co budeme pro dnešní hravé tvoření potřebovat?

„Moje“ družinové děti ode mne prý nejraději slyší větu: „Jdeme na bunkry.“ Asi bychom mohli klidně založit lesní družinu, protože děti jsou v lese spokojené za každého počasí. Často se v družinách potýkáme se složitější organizací, omezenými časovými bloky a uprostřed města také nejde vyrazit do lesa, ale každá paní vychovatelka či pan vychovatel hledá to nejlepší řešení, jak s dětmi strávit čas co nejlépe a nejsmysluplněji.

Legenda české dětské psychologie, profesor Zdeněk Matějček, v jedné své knize říká, že jakmile se dá dítě do pohybu, už se nezastaví. V dnešní digitální době mají ale děti mnoho lákadel, která je naopak zastavují a vedou k pasivní konzumaci obsahu na různých zařízeních. Pokud chcete děti zaručeně zabavit a rozpohybovat, mohou být Hejblíkovic písničky dobrou volbou. Naše opakovaná zkušenost to aspoň potvrzuje.

„Jsem na poslední hodině, kde děti už trochu znuděně polehávají na lavici. Není divu po pěti hodinách sezení. Takže když zazvoní, všichni vyskočí a hurá ven. Jenže ono se ven nepůjde a většina dětí se jen přemístí do družiny, kde na ně čeká další program.“

Situace v poslední době není vůbec jednoduchá. A ve školách to pociťujeme stejně jako v ostatních odvětvích. Někdy se věci zvládnou jednodušeji, jindy je potřeba provést razantní změnu. A právě o jedné takové změně ve školní družině je dnešní článek inspirovaný slovy pana doktora Mertina, která použil ve svém článku v Řízení školy 5/2022: „Když fouká vítr změn, někteří staví úkryty a jiní větrné mlýny.“ Neschovávejme se tedy před realitou, ale pojďme ji využít ve prospěch všech.

S dobou vedlejších a hlavních prázdnin je spojeno případné povinné snížení úplaty za zájmové vzdělávání ve školní družině zřízené státem, krajem obcí nebo svazkem obcí. Cílem článku je připomenout základní pravidla uvedeného snížení úplaty.

Co a jak připravit na tác školou povinným strávníkům, kteří se po vyučování přiženou jako hladová povodeň? To je otázka, kterou si klade nejeden školní kuchař či nejedna školní kuchařka. Vařit ve školní jídelně znamená tak trochu tančit mezi vejci. Jídlo by mělo vybíravým dětem chutnat, zároveň však musí splňovat výživové hodnoty. Servírovaný pokrm nesmí být nezdravý a co si budeme povídat - vejít se do finančního limitu vyžaduje rovněž notnou dávku invence.

Pozn. redakce: Tento článek shromažďuje recepty, které vznikly v rámci soutěže Nejlepší recepty našich babiček. Zde vaří společně žáci školní družiny a obyvatelé Centra sociálních služeb. Díky spolupráci vzniká společně připravená kuchařka nejlepších receptů. Ve Speciálu pro školní jídelny 1/2023 jsme publikovali na straně 22-27 v článku Recepty i taková jídla, které nejsou vhodná pro školní stravování. Jednalo se především o představení projektu jako takového, za nedostatečné upřesnění a tím vzniklé nedorozumění se omlouváme. Tento článek je pokračováním výše zmíněné kuchařky.

V jídelníčcích (nejen školních) jsou zastoupeny kombinace rostlinných i živočišných zdrojů potravin. Čím rozmanitější strava, tím více potřebných živin tělu doplníme. Pestrost jídelníčku zajišťují obiloviny, luštěniny, ovoce, zelenina a maso - zpravidla drůbeží, vepřové a hovězí. Z hlediska zdravé výživy bývá vedle vyšší konzumace ryb doporučováno také maso z divoce žijících zvířat. Zvěřina obsahuje minimum tuku, velké množství bílkovin, vitamínů a minerálů. V následujícím seriálu se můžete inspirovat recepty z různých druhů zvěřiny.

Prodává tradiční české koláče a kávu v Celetné ulici. Bývalý novinář Oskar Novák se rozhodl tento kulinářský poklad vrátit do historického centra Prahy a otevřel si kavárnu pro Čechy i turisty. Kde se vzal název Kolacherie a proč jsou jeho koláče tak výborné? Nejen to prozradil v našem rozhovoru.

Správné stolování je součástí etikety, kterou by měl každý znát. Děti by se měly s tímto tématem seznamovat již v raném věku, a to nejdříve v rodině, pak následně ve škole, popřípadě i v jiných institucích. Děje se to vůbec? A je to opravdu potřeba?

Sýry jsou nezastupitelnou součástí našeho jídelníčku již od pradávna. Nejstarší zmínky pocházejí už ze starého Egypta. Jejich výhoda je dána vlastnostmi hlavní suroviny, ze které se vyrábějí, tedy mléka. Sýrů existuje mnoho druhů a dělí se do různých kategorií. Pojďme si tedy společně vytvořit základní přehled, aby nás při výběru toho správného nic nezaskočilo.