Organizace školy - strana 17

Do podpory zavedení metod kreativního učení se pustil i Olomoucký kraj. Z Národního plánu obnovy získalo Inovační centrum Olomouckého kraje dotaci na projekt Zvyšování kompetencí aktérů kreativního vzdělávání. Povídali jsme si s koordinátorkou projektu Karolínou Balcárkovou o tom, co olomoucké školy čeká a čeho mohou aktuálně využít.

Žáci se sociálním znevýhodněním tvoří v českém školství poměrně početnou skupinu, která ale dosud zůstávala spíše opomíjena. Počínaje tímto školním rokem přichází s výraznější podporou několika stovek škol vzdělávajících tyto žáky projekt „Podpora rovných příležitostí“, ve kterém rovněž se školami pilotně ověřujeme nový způsob identifikace žáků se sociálním znevýhodněním – identifikace, která by do budoucna měla pomoci určit, kolik žáků se sociálním znevýhodněním příslušná škola vzdělává, a tak pomoci vytvořit základ pro spravedlivější financování podpory ve vzdělávání těchto žáků.

Cílem článku je shrnout základní pravidla konání společné části maturitní zkoušky, popsat podmínky konání společné části maturitní zkoušky cizinců dle Lex Ukrajina a upozornit na zjištění České školní inspekce související s touto částí maturitní zkoušky. Text článku se vztahuje na střední školy všech zřizovatelů.

Od roku 2020 je naše škola zapojena do programu Erasmus+. Náš projekt, jehož název zní „Vzdělávejme se, inspirujme se, vyvíjejme se“, je zaměřen na mezinárodní výjezdy pedagogických zaměstnanců. Učitelé naší školy absolvovali např. metodické kurzy na Maltě a v Německu a jazykové kurzy v Irsku, Anglii a Španělsku. Já jsem se v rámci tohoto projektu zúčastnila metodického vzdělávacího kurzu v Helsinkách.

„Díky práci s filmem a reflexi dochází k něčemu mimořádnému, co běžný vzdělávací proces neumožňuje tak často: najednou tu nejsou na jedné straně ‚oni‘ (učitelé), kteří něco sdělují, a na druhé straně ‚oni‘ (žáci), kteří jsou poučováni. Najednou jsme tu ‚my‘ (všichni společně), kteří sledujeme často velmi osobní zpověď hrdinů dokumentárního filmu,“ říká Vlasta Urbanová, pedagožka a lektorka.

Vzdělávací oddělení organizace Post Bellum zpracovává pamětnické příběhy na portálu Paměť národa a dostává je k mladým lidem, žákům, studentům a učitelům. To se velmi dobře daří pomocí zážitkových workshopů, lektorských programů a kinopříběhů. Všechny tyto programy využívají různé vzdělávací metody. Účastníci jsou v nich aktivně zapojováni a na základě konkrétních příběhů, které jsou často plné velmi náročných a vyhrocených životních situací pamětníků 20. století, si nejen uvědomují své postoje k demokratickému zřízení a hodnotě lidských práv, ale příběhy jim také ukazují, že svět není černobílý a že se na jednu historickou událost lze často dívat z různých úhlů pohledu. Učitelé si všechny tyto programy mohou objednat na webových stránkách skoly.pametnaroda.cz.

V 7. díle seriálu se dozvíte, že pokud učitel dobře sleduje a vyhodnocuje čtenářské preference a potřeby žáků, může dílny čtení systematicky využívat k rozvíjení rozmanitých čtenářských dovedností.

„Takový bude příští věk, jak budou vychováni jeho příští občané,“ říká J. A. Komenský. Dobrou demokratickou společnost nelze vytvořit bez dobrých jedinců. Na charakteru záleží. Jací lidé a s jakými hodnotami budou opouštět školy, je stejně důležité jako to, jaké vědomosti, dovednosti a kompetence si pro svůj život odnesou.

V šestém díle seriálu si přiblížíme na příkladu Základní školy ve Zdicích, jak je důležité pro úspěšné fungování dílen čtení a kultivování dětského čtenářství budování podnětného čtenářského prostředí ve škole.

Daří se vám učit hrou? V projektovém dni Minus na plus s Amosem se žáci přetahují lanem anebo si zahrají páku. Učí se tím zvládat těžkosti a získávají zkušenost, že sdílená starost je poloviční starost. A není slabost požádat o pomoc. Nevěříte? Tento program je vyhledávaný jak metodiky prevence, tak třídními učiteli.