Žáci s odlišným mateřským jazykem

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice / trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si v letošním školním roce povídáme s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na začlenění žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ).

Od února roku 2022 do České republiky dorazilo mnoho ukrajinských uprchlíků, včetně řady matek s dětmi, hledajících bezpečí před válkou. Jednou z hlavních výzev bylo zajistit pokračování vzdělávání jejich dětí v českých školách a zvládnutí výuky podle ukrajinského školního systému. Učitelé a ředitelé škol se museli snažit integrovat žáky do nového vzdělávacího prostředí navzdory jazykovým bariérám a odlišnému školnímu systému, než na který byly děti zvyklé. Digitální vzdělávací materiály projektu Red Monster se staly cenným nástrojem pro učitele, umožňujícím žákům procvičovat látku a materiály podle českého i ukrajinského vzdělávacího plánu.

Už více než dva a půl roku uplynulo od začátku ruské invaze na Ukrajinu a v České republice našlo útočiště přes 23 tisíc mladých Ukrajinců a Ukrajinek ve věku středoškolské docházky. Na české střední školy chodí ale jen méně než polovina z nich. Je klíčové poskytnout této generaci podporu a příležitost ke vzdělávání. Adaptační centrum Paměti národa proto ve spolupráci s Gymnáziem Paměti národa otevírá již třetí nultý ročník, který pomáhá ukrajinské mládeži připravit se na studium v českém vzdělávacím systému.

Od února roku 2022 do České republiky dorazilo mnoho ukrajinských uprchlíků, včetně mnoha matek s dětmi, hledajících bezpečí před válkou. Jednou z hlavních výzev bylo zajistit pokračování vzdělávání jejich dětí v českých školách a zvládnout výuku podle ukrajinského školního systému. Učitelé a ředitelé škol se museli snažit integrovat žáky do nového vzdělávacího prostředí navzdory jazykovým bariérám a odlišnému školnímu systému, než na který byly děti zvyklé. Digitální vzdělávací materiály projektu Red Monster se staly cenným nástrojem pro učitele, umožňujícím žákům procvičovat látku a materiály podle českého i ukrajinského vzdělávacího plánu.

Metodický materiál MŠMT aktualizovaný k 1. září 2024 

Adaptační období v mateřské škole je pro všechny děti klíčové pro přizpůsobení se novému prostředí, rutinám a interakcím s ostatními dětmi i učiteli. Děti s odlišným mateřským jazykem se však navíc setkávají s prostředím jazykově a kulturně odlišným. Často se adaptují nejen na prostředí mateřské školy, ale současně na nový domov. V tomto kontextu, ve vztahu k adaptačnímu období těchto dětí jsou na učitele v mateřských školách kladeny specifické nároky, a to nejen během prvních dnů, ale často v průběhu několika měsíců.

V dnešní společnosti je běžným jevem, že základní školy navštěvují děti s různými mateřskými jazyky. Tento rozmanitý kulturní kontext přináší mnoho přínosů, ale i výzev. Jak zajistit, aby se tyto děti cítily v rámci školního prostředí plně začleněny, a jak podpořit jejich akademický a sociální rozvoj?

Přinášíme pokračování seriálu o online kurzu Děti s OMJ v české škole společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Minulý měsíc jsme poznali příběh žákyně Oleny, která měla potíže s integrací do kolektivu. Letmo jsme zmínili i jejího mladšího bratra Romana, o kterém se více dozvíme dnes. Jakým žákem byl na Ukrajině a jak se jeho situace změnila příchodem do nového prostředí? Jaké projevy demotivace se u něj objevují? A hlavně – co s tím můžeme dělat?

V minulém díle tohoto seriálu, který představuje blíže online kurz Děti s OMJ v české škole organizace Člověk v tísni, o. p. s., jsme se věnovali žákyni třetí třídy Darye, která se potýkala s jazykovou bariérou. Tento měsíc se přesuneme na druhý stupeň a podíváme se za čtrnáctiletou Olenou, která má potíže se začleněním do kolektivu.

Děti s odlišným mateřským jazykem se s jazykovou bariérou setkávají dennodenně. Jak jim můžeme ve škole ulehčit situaci? A jak zároveň můžeme usnadnit situaci sami sobě? Nejen o tom pojednává první kapitola online kurzu Děti s OMJ v české škole organizace Člověk v tísni.

Česká společnost se stává stále více multikulturní, což odráží i složení žákovské populace ve školách. Jedním z významných aspektů této skutečnosti je integrace žáků s odlišným mateřským jazykem (dále jen „OMJ“). To přináší nejen výzvy v oblasti jazykového vzdělávání, ale vyžaduje také systematický přístup k sociálnímu a kulturnímu začlenění těchto žáků. Následující článek nabízí metody a aktivity, které podporují začlenění žáků s OMJ do českého systému školství a jejich výuku. Dozvíte se také, jak lze žáky s OMJ co nejlépe připravit na přijímací zkoušky na střední školu a následně jim pomoci se složením maturitní zkoušky.

Člověk v tísni připravil další, rozšiřující online kurz pro ukrajinské asistentky a asistenty pedagoga. Obsahuje kurz českého jazyka zaměřený specificky na školní prostředí a kurz práce s dětmi s odlišným mateřským jazykem (OMJ) ve škole, postavený na několika příbězích konkrétních dětí. „Kurz mohou využít ukrajinští asistenti, kteří si díky němu mohou rozšířit své pedagogické dovednosti, i česky mluvící učitelé a asistenti pedagoga, kteří ve třídách pracují se žáky s odlišným mateřským jazykem,“ popisuje využití Veronika Kartáková, která v Člověku v tísni působí jako metodička vzdělávání ukrajinských žáků a pedagogických pracovníků.

V praxi se školkám osvědčuje využít adaptační plán a zaměřit se na to, aby bylo rodičům jasné, jak bude postupné zvykání dítěte na školku probíhat a jakou roli hrají v úspěšnosti celého procesu oni. V případech, kdy si to rodiče mohou časově dovolit, se vyplácí umožnit přítomnost rodičů ve třídě první dny po nástupu a postupně prodlužovat délku pobytu dítěte v MŠ.

V praxi se mi osvědčilo několik jednoduchých kroků, které fungují nejen u vícejazyčných, ale u všech nově příchozích dětí. Základem je věnovat dostatečnou pozornost novému dítěti – je důležité, aby se dítě cítilo jako součást kolektivu-, ale zároveň to s pozorností z pozice učitele nepřehnat. Děti oceňují aktivity, při kterých má každé z nich možnost se představit a něco o sobě říct. Vyhýbám se takovým, které dítě vyčleňují – jako představování dítěte před tabulí nebo „přednáškám“ o zemi původu dítěte.

Setkání rodičů s učitelem v mateřské škole je prvním krokem k budování spolupráce a vzájemné důvěry mezi rodinou a školou. Vzhledem k tomu, že se v současnosti často nejedná pouze o učitele, který nabízí podporu rodičům, ale jedná se o širší síť „spolupracovníků“, dalších pedagogických a poradenských pracovníků, kteří mohou rodiče, a především jejich dítě podpořit při vstupu do „první“ vzdělávací instituce, se nabízí otázka, jak tato spolupráce probíhá, kdo se na ní podílí a jaké benefity přináší vzhledem k budoucí vzdělávací dráze dítěte.

Odpovídá Karolina Štajnerová, metodička pro SŠ, META, o. p. s.

Dvacet tisíc mladých Ukrajinců ve věku od 15 do 18 let pobývá na území České republiky, kam je vyhnal válečný konflikt zuřící v místě jejich domova. Invaze ruských vojsk na Ukrajině trvá již déle než rok a půl, a zatímco se integrace ukrajinských žáků mateřských a základních škol poměrně daří, proces začleňování středoškoláků do českého vzdělávacího systému se stále nedá hodnotit jako úspěšný. Z dat vyplývá, že se v minulém akademickém roce o studium čtyřletého středoškolského oboru pokusila zabojovat necelá tři procenta z nich.

Často se na nás obracejí učitelé s prosbou o pomoc při komunikaci s rodiči vícejazyčných dětí. Níže uvádím tipy, které se mi v praxi při spolupráci s rodiči osvědčily.

Invaze ruských vojsk na území Ukrajiny donutila miliony lidí opustit své domovy. Do České republiky tak přijelo hledat bezpečí přes pět set tisíc z nich. Ve velké míře se jedná o ženy a děti. A pod označením „děti“ se neskrývají jen dvouletá batolata a desetiletí školáci, ale i dospívající, kteří jako děti už tolik nevypadají. Zatímco se integrace ukrajinských žáků do českých mateřských a základních škol poměrně daří, proces začleňování dvaceti tisíc středoškoláků, kteří na území České republiky pobývají, se stále nedá hodnotit jako úspěšný.

Metodický materiál