Profesní rozvoj

Od roku 2017 pro vás chystáme prázdninové čtení s přesahem - Letní speciál Řízení školy. Každý rok jiné téma, jiné otázky a jiné hlasy, třeba generál Petr Pavel, herec Tomáš Hanák nebo novinář Zdeněk Šámal.

Školy v naší lokalitě Plzeňsko jsou v projektu Pomáháme školám k úspěchu (PŠÚ) už pátým rokem. Sdružuje se devět škol. V prvních letech se náš realizační tým (RT) složený z ředitelů a pedagogických konzultantů snažil podpořit společné profesní učení v lokalitě především nabídkou možností pro společná setkávání. Organizovali jsme otevřené hodiny v jednotlivých školách, realizovali jsme nabídku nejrůznějších setkání k dílnám čtení i dílnám psaní pro ty, kteří s těmito formáty teprve začínali. Iniciativa tedy vycházela především od RT. Přemýšleli jsme, jak zařídit, aby společné profesní učení ve školách zapojených do projektu PŠÚ v naší lokalitě více podporovalo jejich autonomní potřeby, vlastní iniciativu a současně bylo propojeno s učením jejich žáků a žákyň.

Zkusili jste si někdy představit, že se na vaše konání ve třídě někdo dívá z dálky a vidí ho v celé šíři? Nebo dokonce že byste se na sebe a své žáky dívali vy sami? Nemusí jít jen o sen, jak ukazuje metoda videotréninku. Že nejde jen o to, natočit se na video, vysvětluje Jindřich Monček, ředitel poděbradské střední školy a průvodce škol v Centru podpory vzdělávání Kutnohorsko.

V následující sérii tří článků bychom rádi představili naši ucelenou linku vzdělávání pro učitele a zároveň s tím nabídli naše přemýšlení, proč si myslíme, že má tato cesta smysl, o co se na ní opíráme, a také ukázali, že koučování pro nás není jen dalším pomíjivým trendem. Hlásíme se skrze něj k tradici, která má v naší kultuře hluboké kořeny. V dnešním, prvním článku vás proto zveme, abyste se stali svědky netradičního rozhovoru. Tak nějak by se podle nás mohla odvíjet rozprava J. A. Komenského s učitelem, který prošel kurzem koučování. Představte si tichou školní knihovnu a začtěte se do následujících řádků…

Otevřené hodiny (OH) jsou jedním z klíčových formátů společného profesního učení v projektu Pomáháme školám k úspěchu, ve kterém společně pracujeme už pátým rokem. Na tyto vyučovací hodiny zvou učitelé své kolegy, aby společně sledovali průběh hodiny a následně ji reflektovali. Jak jsme na to šli v lokalitě Praha? Co všechno jsme očekávali? Jak se nám dařilo? Jak se formát OH proměňoval v čase? Kdy a jak jsme zaznamenali, že je potřeba dělat něco jinak? A jak si vedeme teď?

Chce-li ředitel školy vést své kolegy k trvalému rozvoji dovedností, musí v prvé řadě rozvíjet sám sebe. Akademie Libchavy nabízí sebezkušenostní výcviky pro vedoucí pracovníky škol – ředitele a zástupce – už 12 let. Cílem uceleného know-how dlouhodobých výcviků není jen předání znalostí a trénování dovedností, ale především sebepoznání a změna způsobu nahlížení na sebe i na druhé. Série textů provede čtenáře obsahem jednotlivých výcviků, pomůže zorientovat se v nabídce linky vzdělávání pro vedoucí pracovníky škol a osvětlí, v čem konkrétně může být dlouhodobé ucelené vzdělávání užitečné účastníkům výcviků a celé škole.

Před čtyřmi lety se naše škola stala součástí projektu Pomáháme školám úspěchu, jehož prostřednictvím podporuje nadace rodiny Kellnerových učitele základních škol. Byla nám blízká jeho vize – „Každý žák se učí naplno a s radostí a své učení si řídí“ – a nadchla nás atmosféra v jedné ze škol zapojených do projektu, kterou jsme měli možnost navštívit. Díky společnému profesnímu učení se nám daří posouvat přemýšlení o jednotlivých hodinách a sledujeme, že se žáci lépe a ochotněji učí.

Do projektu Pomáháme školám k úspěchu, který už 15 let podporuje rodinná nadace Kellnerových, jsme jako lokalita vstupovali ve školním roce 2020/2021.

Stát se třídním učitelem je velká zodpovědnost a zároveň jedinečná příležitost pro profesní rozvoj. Jste teď v nové roli a ta s sebou přináší řadu povinností a výzev, na které se budete potřebovat postupně adaptovat. Ať už jste učitel v začátcích své kariéry, nebo máte za sebou roky praxe v roli netřídního učitele, první rok třídnictví vás čeká intenzivní období adaptace a učení se novým dovednostem. Jak si můžete svůj první rok dobře naplánovat a co je dobré mít na paměti?

4. října 2023 se v Praze konala konference Škola jako místo setkávání. V odpolední sekci o pedagogickém lídrovství, kterou zaštiťovala Akademie Libchavy, jsme měli možnost slyšet čtyři zajímavé příspěvky, na které navazovaly dvě moderované diskuse, jejichž tématem byly lídr, pedagogický lídr a škola, kterou vede lídr, a e fektivní přístupy ve vzdělávání lídrů. Cílem bylo hledat odpovědi na otázky: Jak a na čem se pozná, že školu vede lídr? Kdo je pedagogickým lídrem? Jaké jsou efektivní přístupy ve vzdělávání lídrů a jaké jsou možnosti a formy jejich rozvoje? Na které své dovednosti a inteligence může lídr zaměřovat svou pozornost? Diskuse se zaměřila i na nové trendy podpory ředitelů a představeny byly příspěvky z praxe škol, kde lídři zaměřují svou pozornost prioritně na dopad výuky na učení všech žáků ve škole.

V roce 2019 deklarovalo přímé zkušenosti se supervizí v učitelském sboru 4,5 % vyučujících z celkového souboru 2 377 osob, o dva roky dříve v obdobně velkém výzkumném souboru to bylo 3,4 % (Smetáčková a kol., 2020). Tento nízký podíl svědčí o řadě překážek, které brání zavedení supervizí a účasti na nich. Některé z nich jsou na straně škol, jiné na straně jednotlivých vyučujících, další mohou souviset se samotnými supervizory.

Vedení mateřské školy vytváří podmínky pro profesní rozvoj učitelů a podílí se tak na celkovém zkvalitňování poskytovaného předškolního vzdělávání. Využívá k tomu různých prostředků – od tradičních po méně běžné. Základem je kvalitní pedagog disponující příslušnými kompetencemi, jenž se celoživotně vzdělává a je schopen při své práci hojně využívat sebereflexe. Důležitá je též vzájemná interakce a kooperace v rámci celého pedagogického týmu. Základním podhoubím pro podporu profesního růstu učitelů je dobré klima školy, na kterém se všichni aktéři podílejí.

V 9. díle seriálu se dočtete, jak učitelé zapojení do projektu Pomáháme školám k úspěchu v Libereckém kraji využívají při realizaci dílen čtení podpory svých kolegů prostřednictvím formátu učící se skupiny.

Čas od času se na Lince pro rodinu a školu 116 000 setkáváme i se stesky učitelů, kteří zmiňují nízkou prestiž svého povolání. Říkají, že na rozdíl od lékařů a právníků k jejich práci není ve společnosti dostatečná úcta a nejsou bráni jako profesionálové v oblasti učení. V tomto článku se tedy zaměřím na některé atributy, které si obvykle spojujeme s profesí, a budu sdílet zkušenosti volajících, kterým se v daném ohledu daří.

„Účast na společném zkoumání toho, jak zlepšit výuku a učení, je nejúčinnější z aktivit, po kterých může školní lídr sáhnout, když chce zlepšit výsledky učení žáků.“

Základní a Mateřská škola Ostašov v Liberci   Je středa půl třetí odpoledne a v podkroví jedné základní školy v Liberci se schází 11 pedagogů na setkání tzv. koncepční skupiny. Tento poradní orgán vedení školy dává příležitost k setkání pedagogických lídrů, neboť jejich úkolem je tvorba koncepce a vyhodnocování plnění Plánu pedagogického rozvoje školy, reflexe práce učících se skupin a její dopad nejen na učení učitelů, ale zejména na učení žáků, reflexe ŠVP a plánování společného vzdělávání celé sborovny. Členy jsou zástupci všech pracovišť – vedení školy se tak obklopuje učiteli z 1. a 2. stupně, vedoucí asistentkou pedagoga a vychovatelkou, učitelkou z mateřské školy a externí pedagogickou konzultantkou. Pracovní jednání trvá dvě hodiny, stejně jako každý měsíc.

Učitelé i ředitelé tráví poměrně dost vzácného času tím, že se vzdělávají. Neobejdou se bez toho, protože požadavky společnosti na vybavenost občanů se proměňují velkým tempem, a mění se i samy děti. Vzdělávací politika při snaze o zvýšení kvality vzdělávání zavádí do systému novinky a potřebuje se postarat především o to, aby je přijali pedagogové, kteří je mají realizovat.

Naši žáci se bez ohledu na to, jaké mají zázemí, potřebují naučit stále komplexnějším dovednostem, aby dobře zvládali život v propojeném a nepřehledném světě. Učitelé jsou pro ně nejdůležitějším faktorem úspěchu ve škole. Dobrý učitel může dokonce kompenzovat nejrůznější hendikepy, které si dítě do školy přináší.

Ve škole je nutné, aby spolu vyučující dobře komunikovali a aby byli schopni reflektovat vlastní práci. K rozvoji obojího přispívá kolegiální sdílení profesních zkušeností. Jedná se například o supervizi či intervizi. Řešíte, jaké kolegiální sdílení do vaší školy zavést a jak postupovat? Pomůckou pro vás může být metodika či další výstupy našeho projektu.

Pokud chceme, aby se naši žáci učili lépe, nezbývá nám než zlepšit naši práci – práci učitelů a pedagogických lídrů. Nikdo jiný než my, pedagogové, nemá větší vliv na to, jak se děti ve škole učí a jak se jejich učení může zlepšovat.