Klima školy

Na Konferenci pro wellbeing ve škole se v únoru sešli učitelé, ředitelé, několik zřizovatelů škol, zástupci neziskových organizací i žáků. Pedagogové byli z různých koutů republiky, ze škol velkých i malých, základních i středních – jedno však měli společné: chuť měnit školní klima k lepšímu a hledat cesty, jak to jde, místo důvodů, proč je to příliš složité.

Česká republika se účastní mezinárodního šetření PISA pravidelně od roku 2000. Výsledky z posledního cyklu tohoto šetření byly zveřejněny na konci roku 2023. Jsme velice rádi, že se prezentovaná zjištění stala plnohodnotnou součástí diskusí o budoucí podobě vzdělávání v České republice. A to v době, kdy je mj. připravována rozsáhla revize rámcových vzdělávacích programů.

V prosinci 2023 byly zveřejněny výsledky mezinárodního šetření PISA. Dozvěděli jsme se z nich, že čeští žáci jsou nadprůměrní v matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti a že jejich výsledky více než v jiných zemích závisejí na tom, z jaké rodiny pocházejí a jakou školu navštěvují. Tomuto tématu jsme se věnovali v minulém vydání Řízení školy. V tomto článku bychom se rádi přesunuli více do oblasti wellbeingu žáků a ukázali, jak se čeští žáci cítí ve škole, jak hodnotí své vztahy se spolužáky a zda u svých učitelů mohou najít porozumění a oporu.

Asistenti, školní psychologové, výchovní poradci, metodici prevence, speciální a sociální pedagogové mohou představovat nemalou pomoc učitelům při edukaci dětí. A vlastně jejich přítomnost ve škole je jedním důležitým podpůrným argumentem při naplňování integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v českém vzdělávacím systému.

Na změny ve společnosti by školství rozhodně reagovat mělo. Na tom se shodne mnoho lidí. Jak konkrétně to ale provést?

V českých i zahraničních diskuzích o vzdělávání se nezřídka objevuje tvrzení, že bezpečné prostředí a dobré vztahy ve škole jsou nezbytné pro učení dětí. Výsledky pedagogického výzkumu v této oblasti jsou ale smíšené, a tuto tezi tak zatím výrazně nepodpořily. Výzkumná skupina ScioResearch proto v minulém školním roce provedla studii, která se zaměřuje právě na otázku, zda spolu sociální klima třídy a učení dětí v ní souvisí.

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

KiVa je komplexní celoškolní program prevence a intervence v oblasti šikany, který školám poskytuje nástroje a učí je dovednosti, jak lze řešit šikanu a jak udržitelně předcházet šikaně vlastními silami. Předchozí školní rok proběhl pilotní projekt ověřování účinnosti ve 24 českých školách, od příštího školního roku 23/24 se do programu mohou zapojit další školy. Co na program po více než roce implementace říkají čeští učitelé, jak je program úspěšný a s jakými výzvami se při zavádění programu setkali?

Bezpečné prostředí je základ pro efektivní učení žáků a jejich duševní pohodu. To je hlavní poselství kampaně s názvem Bezpečí otevřeno, ve které učitelé a další odborníci přicházejí se svými pohledy na téma psychického bezpečí na školách.

V minulém vydání Učitelského měsíčníku jste mohli zaznamenat článek, který stručně představoval iniciativu několika partnerských organizací nesoucí název Učím o klimatu. Pro širší přiblížení klimatického vzdělávání jsme o rozhovor poprosili koordinátorku a metodičku globálního vzdělávání ve společnosti Člověk v tísni Veroniku Endrštovou. Právě ona totiž proces tvorby portálu www.ucimoklimatu.cz vede. „Řešení klimatické změny na celospolečenské úrovni vyžaduje celospolečenskou transformaci. Myslím si, že je potřeba žáky na tuto transformaci připravovat. Nejen kvůli uplatnění na trhu práce, ale aby byli schopni problému rozumět a řešit jej. Cesta je ve změně myšlení, a když se neuskuteční během vzdělávání, později v životě to jde mnohem hůř.“

Tématu podpory duševního zdraví a wellbeingu žáků je v poslední době věnována velká pozornost. Pro to, aby mohli žáci ve škole plně rozvíjet svůj potenciál, je klíčové bezpečné školní prostředí a pozitivní klima. Řešení, jak takové prostředí vytvářet a udržovat, školám nabízí finský program KiVa (z finského Kiusaamista Vastaan – „proti šikaně“), který obsahuje konkrétní metodiku, nástroje a postupy, jak účinně předcházet šikaně a jak ji řešit. Program je vědecky ověřený a stojí za ním empirické důkazy o efektivitě z více než 20 zemí světa. V současné době je dostupný na více než tisíci škol z různých zemí, mezi které se nově zařadily také české školy v rámci pilotního ověřování účinnosti programu pod taktovkou neziskové organizace Schola Empirica. Jak program KiVa hodnotí po prvním roce čeští učitelé a jak se mu na českých školách zatím daří?

Jsou problémy, které se nás jakoby netýkají až do chvíle, kdy se nás začnou týkat. Pokud jsem v minulém vydání psala o vysoce funkčním prostředí pro učení a wellbeingu, je nejen logické, ale v novoročním čase i symbolické doplnit celý kontext kreativního vzdělávání o téma rovnosti a rovného přístupu. Protože každý z nás chce dostat šanci, pro sebe, své nejbližší okolí a hlavně pro své žáky.

V Praze je několik desítek středních škol různého zaměření, ale jen o málokteré se dá říci, že prakticky nemá konkurenci. Škola, kde společně studují budoucí logistici a finančníci, je jen jedna.

Škola by měla být v prvé řadě i v posledku instituce lidská, tedy tolerantní, chápající, vstřícná, odpouštějící. Taková lidskost může sice někdy působit jako slabost a rozvolnění či přímo narušení školního řádu sloužícího efektivnímu učení, některé děti i jejich rodiče ji mohou až zneužívat, ale to by nás nemělo vést k tomu, že ji odmítneme pro všechny ostatní.

Úkol zvolit, jak a jakou poskytnout podporu dítěti, které přišlo o blízkou osobu, představuje pro učitele komplikované zadání, které nemá jedno správné řešení. Při každé situaci záleží na individuálních potřebách žáka i nastavení celého kolektivu. Smrt uvnitř školy ale přejít nejde a je příležitostí téma otevřít.

Nálada vedoucího pracovníka má přímý a zásadní dopad na emoce lidí kolem něho – v dobrém i špatném. Náladový šéf na pracovišti šíří stísněnou atmosféru, která sotvakomu prospívá; pozitivní a emocionálně konzistentní vedoucí naopak dokáže uklidnit a povzbudit své spolupracovníky i ve vypjatých situacích. Emoce putují od nadřízeného jako proud po elektrickém vedení a rychle a nezadržitelně se šíří celou organizací – nálada šéfa je doslova nakažlivá. Proto musí vedoucí tolik věnovat pozornost dopadu své nálady a svých emocionálních projevů na podřízené. Jeho emoce jsou jiskra, která buďto zapaluje oheň úspěchu, nebo za sebou nechává krajinu popela.

Pro děti pozdně batolecího a raně předškolního věku jsou typické vzteky, jež jdou svou intenzitou až do amoku. Dítě křičí (řve), kope, bouchá, kouše, rozbíjí hračky, strká do lidí… Příčina malicherná. Co s tím a co poradit rodičům?  

V pondělí 9. května se otevřely brány Základní školy Zruč nad Sázavou, a tentokrát nejen žákům, ale také pětičlenné delegaci z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pod vedením náměstka pro řízení sekce vzdělávání a mládeže Jana Mareše. Tato vzácná návštěva dorazila do zručské základní školy za účelem setkání s multidisciplinárními týmy z projektu Duševní zdraví pro děti, které pilotně působí v ORP Kutná Hora a jsou financovány z fondů EHP a Norska.

„Účast na společném zkoumání toho, jak zlepšit výuku a učení, je nejúčinnější z aktivit, po kterých může školní lídr sáhnout, když chce zlepšit výsledky učení žáků.“

S nějakou formou duševních obtíží se setkalo každé páté dítě. Situace se prudce zhoršila během pandemie, kdy docházelo k přetížení krizových telefonických a chatových služeb. Nyní může pomoci Safezóna, kde mladí lidé najdou informace týkající se duševního zdraví, prevence psychických potíží a odkazy na příslušné organizace. A to hned a online.