Na střední škole má student zvýšenou odpovědnost za svá rozhodnutí a za svou budoucnost. V případě závažných nebo dlouhodobě neřešených obtíží se očekává jeho aktivita a připravenost nést následky svého jednání. V článku se věnujeme představení školní případovky jako postupu, který stimuluje studenta více se podílet na rozhodování o své budoucnosti, vést o ní dialog s pracovníky školy či dalšími experty. Popisujeme i nároky na facilitátora, bez kterého se školní případovka neobejde.
Školní případové setkaní: prostor pro dialog nad budoucností aneb Školní facilitace, 3. část
Eva
Růtová
Restorativni skola, z. s., reditelka organizace, skolni mediatorka, facilitatorka
Nikola
Křístek
Restorativni skola, z. s., evaluator, skolni facilitator, konzultant
Relativně neformální termín „školní případovka“ může působit nejednoznačně a nefundovaně. Zejména v institucionálním prostředí, které často klade důraz na autoritu. Jeho použití naznačuje, že cílem školy, která případovku svolává, není uplatnění pravomocí. Že jde především o
společné řešení komplexního případu s účastníky, kterých se týká
.Slova jsou důležitá. Pojmenování situace nás ovlivňuje, když si vytváříme strategii, jak se v ní budeme chovat. Když se nějaká situace jmenuje třeba