AART - program rozvoje sociálních kompetencí

Vydáno: 6 minut čtení

V druhé polovině letošního roku probíhá první výcvik trenérů programu AART v češtině. Jde o dosavadní vyvrcholení několikaleté snahy přinést tuto metodiku do České republiky. V uplynulých letech se neziskové organizaci Aisis, z. ú., podařilo s pomocí podpory EU (Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání) a MŠMT, hlavního města Prahy a nadace RSJ metodiku přeložit a vycvičit české školitele. Nyní probíhající výcvik je podpořen MŠMT a realizován v rámci krajského projektu na podporu prevence v Praze. V jeho rámci tři desítky pedagogů základních a středních škol i pracovníků školních poradenských zařízení z Prahy prochází šedesátihodinovým tréninkem práce se skupinou.

AART – program rozvoje sociálních kompetencí
Mgr.
Pavel
Dosoudil
etoped, Centrum sociálních služeb Praha – odd. Pražské centrum primární prevence; odborný editor Školního poradenství v praxi
PhDr. Mgr.
Lucie
Myšková
Ph.D.
psycholožka, supervizorka, pracuje v ambulanci klinické psychologie a v Pražském centru primární prevence. Je lektorkou programu aART a podílí se na jeho implementaci do ČR.
AART je norskou verzí programu Aggression Replacement Training (ART). Jde o program, který je založený na zkušenostech podložených daty a výzkumnými studiemi. Ty opakovaně prokázaly, že program snižuje výskyt delikventního a agresivního chování, že pozitivně ovlivňuje akademické výsledky účastníků a také že se ekonomicky vyplatí celé společnosti do něj investovat.
Skládá se z 30 hodin práce se studenty ve věku od 12 do 17 let. Lekce jsou rozdělené do tří oblastí – modul zaměřený na rozvoj sociálních dovedností; modul zvládání vzteku a modul rozvoje morálního usuzování, což jsou tři základní komponenty vedoucí k sociálně žádoucím projevům chování. Každý týden skupina účastníků absolvuje hodinu v každém ze tří modulů.
1. Nácvik sociálních dovedností
Koncepty složky nácviku sociálních dovedností jsou převzaty z teorií Alberta Bandury. Existují různé sociální dovednosti, o kterých se předpokládá, že těmto mladým lidem chybí. Studenti v programu trénují dovednosti prosociálního jednání, které jsou specifické pro snižování agresivního chování (např. vyhýbání se hádkám, vypořádání se s obviněním, zvládání tlaku skupiny, reakce na neúspěch). Získávají však také základní dovednosti, jako je ocenění druhého, vyjádření nesouhlasu, pochopení pocitů druhých, příprava na obtížný rozhovor, pomoc druhým, vyjadřování náklonnosti druhým atp., které využijí i studenti bez potíží v projevech chování. Každá hodina je zaměřena na jednu ze sociálních dovedností, které studenti aktivně trénují v krátkých reflektovaných scénkách. Ty jsou realizovány v konkrétních krocích a v bezpečném prostředí.
2. Nácvik zvládání vzteku
Opět jde o trénink, který studenti absolvují každý týden. V tomto modulu ale necvičí pokaždé jinou sociální dovednost, učí se zvládat vztek krok za krokem. Učí se zacházet se svým vlastním tělem při nepohodě, vnímat své napětí, regulovat emoce, předcházet eskalaci emoce a reakce a pracovat s myšlenkami. Každý týden nacvičují studenti jeden úsek řetězce kontroly hněvu a poté lektoři i studenti procvičují nové dovednosti pomocí různých cvičení napodobujících situace, které studenti běžně zažívají. Pro to, aby situace co nejblíže vycházely ze životních zkušeností studentů ve skupině, jsou studenti podporováni, aby přicházeli s příběhy ze svých životů, kdy bylo třeba určitou emočně těžkou situaci vyvolávající vztek zvládnout. Zároveň jde o jednoduché situace, které je možné lehce přehrát s dobrým koncem. Účastníci za pomoci lektorů trénují a postupně doplňují algoritmus zvládnutí vzteku. Studenti procvičovanou část řetězce trénují nejen na programu samotném, ale dále i v rámci svého běžného fungování.
3. Rozvoj morálního uvažování
Tato složka programu poskytuje studentům příležitost zaujmout jiné perspektivy než své vlastní, čímž se učí nahlížet na svět spravedlivějším a zralejším způsobem. Lektoři skupiny pojmenovávají čtyři chyby v myšlení, které znesnadňují přijímání perspektivy, a posilují zdravé morální usuzování. Účastníci řeší morální dilemata, seznamují se s typickými charakterovými vlastnostmi potřebnými k morálnímu jednání a s myšlenkovými pastmi, které často oslabují morální rozhodování. Morální usuzování se rozvíjí prostřednictvím řešení dilemat a naslouchání názorům vrstevníků, které lektoři moderují a podporují.
Skupinu vedou vyškolení skupinoví lektoři (trenéři). Pozice lektora je důležitou součástí všech modulů. Lektor je spíše průvodcem a moderátorem než učitelem nebo přednášejícím. Svým jednáním jde studentům příkladem i v těch nejjemnějších nuancích sociálního chování. Studenty podporuje, oceňuje a motivuje k žádoucím sociálním projevům, zároveň k nim přistupuje s respektem. Zpravidla program vede dvojice lektorů a i jejich vzájemné chování by mělo být pro studenty pozitivním vzorem. Program pro studenty je postaven na principech efektivní primární prevence, zejména na vzájemné interakci a tréninku jednotlivých dovedností. Jde o soustavný a komplexní program, není to pouze jednorázová akce. Je určený pro menší počet (ideálně do osmi) studentů tak, aby každý měl možnost trénovat a být při hodině aktivní.
Je důležité, aby i zbylý tým instituce (školy) měl o průběhu programu povědomí a jednal v souladu s nacvičovanými dovednostmi. Pokud se studenti např. učí požádat o pomoc, bylo by dobré, aby na to dospělí mysleli a snažili se více vyjít studentům vstříc, aby procvičovaná dovednost byla upevněna. Zároveň když studenti procvičují zvládání silné emoce, aby je tím dospělí mohli alespoň zpočátku provést i v reálné situaci.
S koncem roku bude ukončen a završen výcvik supervizním setkáním a předáním osvědčení o absolvování výcviku novým lektorům. Nyní nastává fáze implementace metodiky do života jednotlivých institucí. Je jasné, že zapojit takto rozsáhlý program do běhu školy bude narážet především na časové překážky. S nimi se při zavádění do českých škol setkává většina „evidence-based“ programů a zdá se, že jejich překonání vyžaduje koncepčnější změny v našem školství. Nejen o těchto změnách se chystají diskutovat odborníci a účastníci výcviku na kulatém stole, který proběhne v listopadu.

Související dokumenty

Pracovní situace

Školní metodik prevence
Činnost výchovného poradce a metodika prevence v prvním pololetí školního roku 2021/2022
Syndrom vyhoření a jeho prevence
Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních
Nenávist na internetu se dá řešit včasnou prevencí, ale i aktivitami ve třídě
2022/2023: Plán činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence v 1. pololetí školního roku
Jak postupovat v případě konfliktních situací ve škole
Školní psycholog na střední škole
Škola jako bezpečné místo pro učení s technologiemi a internetem
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
Jednání výchovné komise
Školní kurikulum – tvorba ŠVP
Konflikt se žákem. Postup při řešení problémů se žáky
Rámcový vzdělávací program pro speciální vzdělávání
Bílá kniha
Adaptační kurzy
Kázeňská opatření
Mezioborová spolupráce při ochraně dětí ohrožených syndromem CAN
Odborný výcvik v kontextu praktického vyučování a druhu práce
Plán činnosti výchovného poradce a školního metodika prevenceve 2. pololetí školního roku 2021/2022

Poradna

Stanovení počtu skupin na odborném výcviku za účelem určení počtu zástupců ředitelů/VUOV
Problémy ve třídě
Platnost zkoušky
Studium pedagogiky pro učitele odborných předmětů SŠ
Kvalifikace
Pomůcky
Vyživovací povinnost
Přítomnost zřizovatele ve škole