Celozrnné obiloviny a pseudoobiloviny na talířích ve školních jídelnách

Od září 2025 mohou školní jídelny postupně přecházet na nová pravidla, která jim předepisuje novela vyhlášky o školním stravování a konkrétně Příloha 1. Celozrnné obiloviny a pseudoobiloviny budou novou skupinou potravin, která se bude v jídelníčcích povinně nabízet a sledovat spotřebním košem. Důvod k tomu je velmi jednoduchý: před 30 lety platily jiné výživové dávky a výživová doporučení a právě u vlákniny je po třiceti letech výrazná změna. Je to tím, že stále více prozkoumáváme vliv mikrobioty (mikroorganismů osídlujících náš trávicí trakt) na naše komplexní zdraví. Na skladbu mikrobioty má vliv právě i příjem vlákniny.

Příroda to totiž vymyslela geniálně. Náš organismus neumí vlákninu využít na získání energie. Nemáme pro to potřebné enzymy schopné vlákninu, normální sacharid, rozštěpit na základní jednotky, které by se poté vstřebaly střevem do krevního oběhu a odtud se díky insulinu dostaly do buněk, pro něž by byly potravou. Smyslem toho, že vlákninu nedokážeme využít jako zdroj energie, je, že je zdrojem potravy právě pro mikrobiotu osídlující naše střeva. Pro ni je to potrava a díky jejímu trávení pak produkuje jiné látky (např. kyselinu máselnou), které jsou nejen pro naše střeva prospěšné.

Výživové dávky pro vlákninu se zvýšily dvojnásobně - i to svědčí o velké důležitosti vlákniny ve stravě.

V našich končinách je však vláknina opředena řadou mýtů, které mohou být v konečném důsledku zdraví ohrožující. Jedním z nich je, že vláknina ohrožuje dětská střeva a že je může poranit, že její konzumací se natolik zrychlí pasáž střevem, že se nestihnou vstřebat živiny, nebo naopak, že vláknina způsobí dětem zácpu. Samozřejmě že takové kusé informace nás mohou vystrašit a máme pak tendenci děti před vlákninou chránit. je, že jako dospělí jsme ochotni děti před vlákninou brá