Říká se, že změna je život. Na změny ve školství jsme si již zvykli se průběžně adaptovat a pomáhá nám v tom srozumitelnost informací, jejich včasné zveřejňování a metodická podpora. Bohužel v případě této změny byly mateřské školy spíše „vhozeny do vody“ a budou se muset naučit plavat samy a rychle. Řeč je o novelizaci školské legislativy účinné od 1. ledna 2026, která nově explicitně zavádí povinnost mateřských škol realizovat program poradenských služeb.
Nová povinnost pro mateřské školy od 1. ledna 2026: poskytování poradenských služeb
Bc.
Roman
Petrenko
sociolog,
Jak vypadala situace do 31. 12. 2025?
Až do konce roku 2025 platila pro mateřské školy právní úprava, která se po mnoho let neměnila. Klíčovým dokumentem pro tuto oblast je vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách1).
Podle ní měly základní a střední školy povinnost poskytovat poradenské služby zajišťované tzv. školním poradenským pracovištěm, v jehož rámci působí výchovný poradce a školní metodik prevence. Poskytování poradenských služeb v ZŠ a SŠ dále mohlo (ale nemuselo) být zajišťováno i školním psychologem či školním speciálním pedagogem. Od roku 2025 se mezi pedagogické profese zařadili také sociální pedagogové a školští logopedi, kteří také mohli být součástí poradenského pracoviště.
Mateřské školy však ve vyhlášce o poskytování poradenských služeb explicitně uvedeny nebyly. Nevztahovala se na ně tedy povinnost zpracovávat a uskutečňovat program poradenských služeb ani preventivní program školy, stejně jako další s tím spojené náležitosti.
To ovšem neznamená, že by se mateřské školy v oblasti prevence a poradenství nijak neangažovaly. Školský zákon2) jim již řadu let ukládal např. povinnost chránit bezpečí a zdraví dítěte a předcházet všem formám rizikového chování3) či vytvářet podmínky pro zdravý vývoj dětí a prevenci sociálně patologických jevů4).
V praxi pak řada mateřských škol, zejména těch, které fungují společně se základní školou, bývala zahrnuta do preventivních programů základní školy a využívala služeb jejího školního poradenského pracoviště.
Pro mateřské školy existují i specifické programy všeobecné primární prevence rizikového chování či edukativní aktivity zaměřené na děti, pedagogy i rodiče. Některé mateřské školy dokonce zřizovaly pozici koordinátora prevence, přestože tato funkce nemá oporu v legislativě (na rozdíl od školního metodika prevence na ZŠ a SŠ, která byla v legislativě jasně vymezena).
Co se pro mateřské školy mění od 1. 1. 2026?
V srpnu 2025 byla schválena vyhláška č. 306/2025 Sb., která novelizuje řadu předpisů v oblasti školství. Část změn začala platit již od 1. 9. 2025. Změny, které budeme představovat zde, mají platnost od 1. 1. 2026, což je nešťastné v tom ohledu, že začnou platit uprostřed rozběhnutého školního roku.
Nejvýznamnější novinkou je, že povinnost zajišťovat poradenské služby se nově explicitně vztahuje i na mateřské školy. Ty však nezískávají žádnou institucionální podporu, např. v podobě zavedení obdobné funkce, jako je školní metodik prevence či výchovný poradce. Osobně to považuji za nevhodné nastavení.
Povinnost realizovat poradenské služby ve škole se z vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách přesunula přímo do školského zákona a bude nově znít:
§ 120a
(1) Ředitel mateřské, základní nebo střední školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole. Poradenskými službami poskytovanými ve škole jsou zejména
a) zajišťování kvality a organizace podpory vzdělávání dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
b) zajišťování prevence rizikového chování,
c) spolupráce se školskými poradenskými zařízeními a dalšími subjekty při podpoře dětí a žáků ve vzdělávání,
d) poskytování metodické podpory pedagogickým pracovníkům školy při identifikaci a vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a
e) v případě základních a středních škol koordinace kariérového poradenství.
(2) Složení pedagogických pracovníků školy, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb ve škole, stanoví vnitřním předpisem ředitel školy po projednání v pedagogické radě.
Z výše uvedeného vyplývá, že ředitel/ka mateřské školy musí vnitřním předpisem určit, kdo a jak bude v rámci školy zajišťovat uvedené poradenské služby. Body jsou formulovány poměrně obecně a většina mateřských škol je v určité míře naplňuje již nyní. Spolupráce s poradenskými zařízeními a podpora vzdělávání dětí jsou běžnou součástí praxe pracovníků školek. Otazník podle mých zkušeností visí nad zajišťováním prevence rizikového chování, což je svébytná oblast mající své vlastní standardy kvality, síť externích realizátorů atd., což může být pro některé mateřské školy nové pole, o němž se očekává, že ho nyní budou znát a v praxi své školy realizovat.
Co nově stanoví vyhláška?
Co konkrétně se od mateřinek dále očekává, popisuje zejména § 7 vyhlášky o poskytování poradenských služeb.
Samotný text vyhlášky se navíc měnil v poměrně důležitých bodech ještě v průběhu prosince 2025, tedy opravdu na poslední chvíli.
Od 1. 1. 2026 aktuální právní úprava zní:
§ 7
Škola
(1) Poradenské služby v mateřské škole poskytují zpravidla učitelé mateřské školy určení postupem podle § 120a odst. 2 školského zákona
5)
.
Na poskytování poradenských služeb v základní nebo střední škole se podílejí zpravidla výchovný poradce a školní metodik prevence, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli, učiteli výchov, případně s dalšími pedagogickými pracovníky školy.
Na poskytování poradenských služeb v mateřské, základní, střední nebo vyšší odborné škole se může podílet psycholog, speciální pedagog, školský logoped nebo sociální pedagog.
(2) V mateřské škole jsou poskytovány poradenské služby v rozsahu odpovídajícím počtu a vzdělávacím potřebám dětí školy zaměřené zejména na
a) identifikaci a podporu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných a mimořádně nadaných,
b) podporu dětí s potenciálním rizikem školní neúspěšnosti,
c) podporu dětí s výraznými deficity v osvojování výsledků učení v oblasti klíčových osobnostních a sociálních kompetencí,
d) realizaci metodických konzultací mezi pedagogy a se školskými poradenskými zařízeními a
e) průběžné předávání informací zákonným zástupcům o realizované i navrhované podpoře jejich dítěte v předškolním vzdělávání.
(3) V základní a střední škole jsou poskytovány poradenské služby
(autorsky kráceno, není pro MŠ
relevantní
).Z praktického hlediska to tedy znamená, že mateřská škola může využívat také služeb školního psychologa, speciálního pedagoga, školského logopeda nebo sociálního pedagoga, pokud na tyto pozice dosáhne díky podpoře zřizovatele, grantům či na základě sdílení se základní školou a podobně.
V příloze č. 3 zmíněné vyhlášky dále naleznete standardní činnosti ve škole, kde je část A věnována standardní činnosti mateřské školy. Velmi doporučuji se s nimi seznámit. Podrobněji jsou rozepsány činnosti speciálního pedagoga, psychologa a školského logopeda6) v mateřské škole. Ale výčet obsahuje také dva body jako standardní činnosti učitele mateřské školy. Není zcela jasné, jestli má tyto činnosti realizovat každý pedagog, nebo jen pedagog k tomu výslovně určený, což by dávalo větší smysl, doporučuji proto každé mateřské škole určit minimálně jednoho pedagogického pracovníka, který bude poradenským pracovníkem v tom smyslu, že bude realizovat tyto standardní činnosti. Činnosti se obsahově překrývají s již výše uvedeným popisem v bodě 2, proto je nyní pro zjednodušení nebudeme citovat ani komentovat.
Mateřské školy na poslední chvíli unikly povinnosti vytvořit preventivní program školy
Pokračujme v citaci platné právní úpravy od 1. 1. 2026:
(5) Mateřská, základní a střední škola zpracovává a uskutečňuje program poradenských služeb ve škole, který zahrnuje popis a vymezení rozsahu činností pedagogických pracovníků uvedených v odstavci 1.
Základní a střední škola dále zpracovává a uskutečňuje preventivní program školy včetně strategie předcházení školní neúspěšnosti, šikaně a dalším projevům rizikového chování.
Bod číslo 5 tedy říká, že také mateřské školy musí písemně zpracovat a realizovat tzv. program poradenských služeb.
Ve verzi původně schválené v říjnu se počítalo s tím, že ho budou muset realizovat s jeho doprovodnými náležitostmi v podobě vypracování preventivního programu školy a strategie předcházení školní neúspěšnosti. Vznik této povinnosti jsem považoval za velmi problematický, protože veškeré metodické materiály vztahující se k doporučené podobě či obsahu preventivního programu školy jsou zaměřeny pouze na základní a střední školy. Základní a střední školy mají oporu pro tvorbu preventivního programu a jeho správné vykazování a evaluaci v podobě Systému evidence preventivních aktivit SEPA7), který spravuje Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Není ale uzpůsobený pro mateřské školy. Neexistuje ani žádný metodický materiál nebo doporučený výklad pro mateřské školy, na který by šlo v této souvislosti odkázat.
Naštěstí si tíhu této situace uvědomovali i na MŠMT a v průběhu prosince 2025 přistoupili k technické novele vyhlášky tak, aby od 1. 1. 2026 platila upravená verze, citovaná výše. Ta nakonec osvobodila mateřské školy od povinnosti realizovat preventivní program, strategii předcházení školní neúspěšnosti, školního program proti šikanování a další podobné materiály, které musí zpracovávat ZŠ a SŠ.
Co mohou mateřské školy nyní udělat?
Co bych mateřským školám nyní doporučil, je vnitřním předpisem ředitele/ředitelky MŠ určit, kdo se bude na naplňování poradenských služeb podílet. Vzhledem k obecnému charakteru činností to může být kdokoliv ze zkušenějších pedagogů, není zde na rozdíl od pozic na ZŠ, jako je školní metodik prevence nebo výchovný poradce, vyžadováno žádné specializační studium.
Samostatnou pozornost je pak potřeba věnovat zpracování programu poradenských služeb. Pro tuto agendu bude ideální určit jednoho klíčového pracovníka (lze i sebe sama jakožto ředitele/ředitelku MŠ), a pokud jej ještě nemáte písemně zpracovaný, do konce školního roku vypracovat program poradenských služeb. Tento dokument může být i velmi stručný, dokážu si ho přestavit i na 1–2 strany. Není mi v tuto chvíli znám žádný vzor pro MŠ, ale věřím, že se výhledově objeví v rámci metodické podpory např. ze strany NPI ČR či neziskových organizací.
Mateřské školy, které jsou součástí základních škol, mají výhodu, protože nejjednodušší cestou naplnění povinností je jejich zahrnutí do již existujících programů poradenských služeb ZŠ.
1) Celým názvem vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
2) Celým názvem zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.
3) Viz § 22b, Povinnosti pedagogických pracovníků.
4) Viz § 29, Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních.
5) Tedy vnitřním předpisem ředitele školy – pozn. autora.
6) Za povzdech stojí, že text vyhlášky explicitně zmiňuje v souvislosti s mateřskými školami také možnost výkonu funkce sociálního pedagoga (§ 7 bod 1), ale v příloze se u školek jeho standardní činnosti zapomněly uvést.
7) www.preventivni-aktivity.cz