Jak se ve školách podporují podporující: školní psychologové

Školní psychologové, kteří byli legislativně ukotveni v roce 2005, se potýkají s různými výzvami včetně nejasného financování a potřeby větší podpory pro svůj profesionální rozvoj. Tento článek se věnuje současnému stavu školní psychologie v ČR, zkoumá přípravu a nástup školních psychologů do praxe a analyzuje jejich roli a přijetí v rámci školního prostředí. Na základě šetření mezi školními psychology identifikuje klíčové oblasti jejich činnosti a upozorňuje na potřebu systematické podpory a vzdělávání, které by zajistily jejich efektivní zapojení do školních poradenských týmů. V závěru článek promýšlí možnosti rozvoje školní psychologie prostřednictvím institucionalizace podpůrných pozic, metodické podpory a změny na úrovni pregraduálního vzdělávání.

Český poradenský systém stojí na meziresortním rozhraní ministerstev školství, zdravotnictví a sociálního sektoru. Zatímco zdravotnický systém, který je reprezentován klinickými a dětskými klinickými psychology a psychoterapeuty, je v současnosti na hranici svých personálních kapacit, školní poradenství zažívá profesní rozmach a růst díky rostoucímu počtu odborných pozic vytvářených přímo ve školách (viz graf 1). V důsledku velice obtížné dostupnosti zdravotní péče v oblasti duševních poruch jsou to právě školy, které významným způsobem pomáhají s prevencí a podporou nejen žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale jejichž poradenské služby jsou určeny všem aktérům vzdělávání – žákům, jejich rodičům a v neposlední řadě pedagogům.

Graf 1 Vývoj trendu množství pracovníků ŠPP (mimo výchovné poradce a metodiky prevence) dle MŠMT

Pojem školní psycholog, společně se speciálním pedagogem, byl legislativně ukotven v roce 2005