Zápis školy nebo školského zařízení do školského rejstříku

Do školského rejstříku se zapisují všechny školy a školská zařízení upravené zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), přičemž zápis do školského rejstříku je podmínkou pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení (viz § 7 odst. 6 školského zákona). To znamená, že nelze poskytovat vzdělávání nebo služby podle školského zákona nikde jinde než ve školách a školských zařízeních zapsaných ve školském rejstříku, a to pouze v rozsahu jejich zápisu. Právnické osoby nezapsané ve školském rejstříku však mohou poskytovat vzdělávání a služby obdobné (např. tzv. rodičovské školy, ve kterých probíhá skupinové vzdělávání žáků s povoleným individuálním vzdělávacím plánem), nebude se ale jednat o vzdělávání a služby podle školského zákona. Nebude tedy zejm. možné o tomto vzdělávání vydávat doklady a nárokovat na něj poskytnutí dotace ze státního rozpočtu.

Zákonná úprava zápisu škol (pro přehlednost nebudu nadále uvádět školská zařízení tam, kde to nebude nezbytné) je uvedena v paragrafech 142 až 148 školského zákona. Řízení o zápisu škol je správním řízením, řídí se tedy ustanoveními zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, všude tam, kde školský zákon nestanoví zvláštní úpravu (ten tak stanoví např. u stanovení lhůt).

Zřízení nové školy se skládá ze dvou fází. Nejprve je potřeba založit právnickou osobu, která bude činnost školy vykonávat. V době podání žádosti o zápis školy tato právnická osoba ještě nemusí vzniknout, musí však již být založena (ne vždy se jedná o shodný okamžik). Většina právnických osob vzniká až dnem zápisu do obchodního, spolkového či jiného jim příslušného rejstříku. Významnou výjimkou je příspěvková organizace územně samosprávného celku, která sice je zapisována do obchodního rejstříku (platí pouze pro nové příspěvkové organizace), vzniká však přímo na základě zřizovací listiny. Doklad o vzniku (tedy o zápisu do příslušného rejstříku) pak lze správnímu orgánu, který vede rejstřík, doložit dodatečně (po vydání rozhodnutí o zápisu), nejpozději však do dne zahájení činnosti školy.

Školský zákon v § 8 stanoví přípustné právní formy právnických osob vykonávajících činnost školy. Kraj, obec a dobrovolný svazek obcí mohou zřizovat školy pouze jako školské právnické osoby (o nich podrobněji v budoucím samostatném článku) nebo příspěvkové organizace. Takzvaní neveřejní zřizovatelé, tedy registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školu, právnické osoby soukromého práva a fyzické osoby, mohou zřizovat školy jako právnické osoby podle zvláštních právních předpisů (obchodní korporace, ústavy, spolky, školské právnické osoby a další).

Po ustanovení právnické osoby lze podat žádost o zápis této právnické osoby do školského rejstříku (řízení o zápisu školy se na rozdíl od řízení o výmazu školy z rejstříku bez výjimky zahajuje na žádost). Žádost podává právnická osoba, která vykonává činnost školy; nevznikla-li dosud tato právnická osoba, je navrhovatelem její , která je oprávněna za dosud nevzniklou právnickou osobu jednat. Školský zákon speciálně upravuje podání návrhu u zápisu příspěvkové organizace. Pokud se zápis týká příspěvkové organizace, musí být součástí návrhu na zápis i souhlas jejího zřizovatele (tedy rady příslušné obce nebo kraje, případně starosty obce, v níž se rada nevolí, nebo orgánu svazku obcí, kterým svazek obcí jedná). Zřizovatel příspěvkové organizace může být přímo i navrhovatelem zápisu. V takovém případě může dojít k zápisu do rejstříku i přes nesouhlas příspěvkové organizace (v případě zápisu nové školy je taková situace absurdní a nejspíš nikdy nenastane, může ale nastat při žádosti o zápis změn v rejstříku, např. při snižování kapacity školy nebo výmazu míst, kde se uskutečňuje vzdělávání). Účastníkem řízení o zápisu do rejstříku naopak vždy bude, vedle zřizovatele příspěvkové organizace, i zřizovatel školské právnické osoby.

Žádost o zápis školy do rejstříku pro následující školní rok se podává příslušného podle sídla právnické osoby, která bude činnost školy vykonávat, do 30. září. V případě škol a školských zařízení, jejichž rejstřík vede MŠMT (tedy všech škol s výjimkou mateřských škol nezřizovaných církví), postoupí krajský úřad žádost se svým vyjádřením MŠMT do 30. listopadu.

Žádost je tedy nutné podat minimálně 11 měsíců před plánovaným zahájením činnosti školy. Vzhledem k tomu, že školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna a žádost je nutné podávat na následující školní rok do 30. září, platí podle striktního výkladu školského zákona, že žádost je možné podat pouze v průběhu měsíce září. Pokud by byla žádost podána např. 1. srpna (s účinností za 13 měsíců – od 1. září), nejednalo by se o žádost na následující školní rok, nýbrž o žádost na školní rok následující po následujícím školním roku. V praxi je ovšem tolerováno předčasné podání žádosti. Dřívější podání žádosti však nemá vliv na termín postoupení žádosti MŠMT u zápisu škol zapisovaných MŠMT a dle mého názoru ani na běh lhůt pro vydání rozhodnutí krajským úřadem o zápisu škol, jejichž rejstřík krajský úřad vede.

Orgán, který vede rejstřík, může prominout zmeškání termínu nebo rozhodnout o dřívější účinnosti zápisu školy do rejstříku (tedy provést zápis v témže školním roce, ve kterém byla žádost podána). Školský zákon stanoví podmínky pro prominutí zmeškání termínu poměrně přísně – musí se totiž jednat o výjimečný případ hodný zvláštního zřetele. Toto kritérium bude naplněno zejm. v případech, kdy by byla ohrožena práva účastníků vzdělávání (např. v případě, kdy by obec chtěla zřídit novou základní školu a naplnit tak svou povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území), nebo v případech, kdy navrhovatel nemohl z objektivních důvodů žádost podat v řádném termínu. Pokud je žádost podána mimo zákonný termín (či pokud je žádáno o dřívější zápis), je nezbytné v žádosti uvést důvody, na základě kterých má navrhovatel za to, že se jedná o výjimečný případ hodný zvláštního zřetele.

Nelze se však spoléhat na to, že správní orgán, který rozhoduje o zápisu do rejstříku, zmeškání termínu pro podání žádosti promine. I pokud by se tak stalo, je nutné počítat s tím, že školský zákon pro rejstříkové řízení stanoví delší lhůty pro vydání rozhodnutí než správní řád. Zatímco pro většinu správních řízení platí – v případech, kdy nelze vydat rozhodnutí bezodkladně – obecná lhůta pro vydání rozhodnutí 30 dnů od zahájení řízení (až 60 dnů, jedná-li se o zvlášť složitý případ), v rejstříkovém řízení rozhodne orgán, který vede rejstřík o zápisu, do 90 dnů od doručení žádosti. Nelze přitom povolit, aby byla škola do rejstříku zapsána s dřívější účinností, než kdy bylo vydáno rozhodnutí o zápisu. Při plánování rozvoje školy je tedy nutné počítat se značnou časovou rezervou. Uvedené platí i pro zápis změny v rejstříku, např. při navýšení nejvyššího povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo zápisu dalšího místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby.

Již bylo zmíněno, že žádosti se vždy podávají u místně příslušného krajského úřadu podle sídla příslušné právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy. V případě, že o žádosti rozhoduje MŠMT, krajský úřad mu žádost se svým vyjádřením (stanoviskem) postoupí. V ostatních případech o žádosti rozhodne přímo krajský úřad ve lhůtě 90 dnů. Pravomoc ve věci vydávání rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku je tedy dělená mezi MŠMT jako ústřední orgán státní správy a jednotlivé krajské úřady (a Magistrát hlavního města Prahy) jako orgány, které vykonávají státní správu v přenesené působnosti. Krajské úřady jsou tedy ve věci rejstříkových řízení podřízené MŠMT, které je odvolacím správním orgánem proti rozhodnutím krajských úřadů o zamítnutí zápisu do rejstříku.

Samotné rozdělení pravomoci mezi krajské úřady a MŠMT je poměrně složité a v praxi se často stává, že žadatelé nevědí, na který úřad se mají se žádostí obrátit. Ovšem jak již bylo uvedeno, z hlediska podání žádosti nehraje dělba pravomoci k vydání rozhodnutí roli, protože žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku je vždy nutné podat na místně příslušný krajský úřad. Významný je tedy spíše časový aspekt – pokud o žádosti bude rozhodovat MŠMT, je třeba počítat s delší lhůtou pro vydání rozhodnutí (ta se prodlouží právě o dobu, kdy věc řeší krajský úřad).

MŠMT rozhoduje ve věcech zápisu všech škol s výjimkou škol mateřských. O zápisu mateřské školy rozhoduje MŠMT pouze v případě, jedná-li se o mateřskou školu zřizovanou ministerstvem nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností. MŠMT dále rozhoduje o zápisu školských zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení (pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center), školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo preventivně výchovnou péči (diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav a středisko výchovné péče) a školských účelových zařízení, v nichž se uskutečňuje praktické vyučování (školní hospodářství a středisko praktického vyučování).

V příštím článku se budeme věnovat náležitostem žádosti o zápis školy do rejstříku a kritériím pro rozhodování o této žádosti.