Tento článek navazuje na předchozí příspěvek „Některé finanční vztahy veřejné školy“ a klade si za cíl podrobněji pojednat o právních aspektech některých problémů zmíněných v předmětném článku a o důsledcích porušení dotčených právních norem.
Vybrané právní aspekty financování veřejných škol
Mgr. Bc.
Adam
Hlaváč
právník v advokátní kanceláři v Pardubicích
ŘÁDNÉ ÚČETNICTVÍ JE ZÁKLAD
Škola, jakožto příspěvková organizace územního samosprávného celku (obce nebo kraje), je právnickou osobou a účetní jednotkou, která je povinna řídit se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ“). Hlavní účetní zásady a předpoklady jsou stanoveny v § 7 a 8 ZoÚ a stanoví, že účetnictví musí být objektivní a podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a o finanční situaci dané účetní jednotky. Z toho vyplývá, že
za správně vedené účetnictví nelze považovat takové, které sice formálně splňuje požadavky kladené na jeho vedení právními předpisy, ale fakticky neodráží skutečný stav hospodaření.
Takovým může být jednak účetnictví, které z nedbalosti na straně osoby vedoucí účetnictví nezahrnuje všechny finanční toky účetní jednotky (byť ostatní finanční toky jsou formálně a správně v účetnictví vykazovány a zaznamenávány), ale rovněž účetnictví, v němž nejsou úmyslně vykazovány určité finanční toky nebo fondy, které slouží ke kumulaci finančních prostředků nebo k úhradě některých výdajů.Důsledkem porušení zásad a pravidel vedení účetnictví pak může být nejen neschválení účetní závěrky ze strany schvalujícího orgánu, ale rovněž sankce v podobě pokuty udělené příslušné účetní jednotce. Závažnější důsledek pak může nastat v případě, kdy účetnictví není vedeno úmyslně nebo jsou v něm úmyslně nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. V takovém případě mohou orgány činné v trestním řízení posoudit takové jednání (nejen osoby, která přímo vede účetnictví, ale např. i osoby, která jí k tomu dala jako nadřízená pokyn) jako trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 254 odst. 1 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“).
PRODEJ VÝROBKŮ (AUTORSKÝCH DĚL) ŽÁKŮ
Jak uvádí autorky ve svém článku, školy často při různých společenských příležitostech (bazary, besídky apod.) prodávají výrobky žáků, přičemž výnosy z prodeje škola využívá k zajištění činnosti školy. Takové jednání může být skutečně v případech, kdy škola nedisponuje příslušným živnostenským oprávněním, posouzeno jako neoprávněné podnikání s odpovídající sankcí dle živnostenského zákona.
V souvislosti s prodejem výrobků dětí je však třeba upozornit na další právní aspekt a jeho možné důsledky. Výrobek bude ve většině případů jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti žáka, který je ke škole v právním vztahu, a výrobek bude zhotoven při plnění školních povinností (např. v rámci výtvarné výchovy). Při naplnění podmínek předchozí věty je daný výrobek tzv. školním dílem ve smyslu § 35 odst. 3 zák. č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“). Školní dílo přitom podléhá zákonné právní regulaci dle AZ, kde hlavním kritériem pro užití díla (výrobku) školou je, zda dílo užije nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě, nebo zda užije dílo k jinému (nejčastěji výdělečnému) účelu.
V prvním případě (tj. nevýdělečného užití k výuce či vlastní vnitřní potřebě školy) disponuje škola tzv.
bezúplatnou zákonnou licencí, a tedy může dílo užít libovolně.
Škola je však povinna dostát povinnosti stanovené v § 31 odst. 1 AZ, tj. je-li to možné, uvést jméno autora, název díla a jeho pramen.V druhém případě (výdělečného užití) může škola užít školní dílo jen na základě licenční smlouvy uzavřené s žákem, který dílo zhotovil.Tato smlouva nemusí mít obecně písemnou formu (postačí smlouva ústní či mlčky provedením úkonu, ze kterého je zřejmý souhlas). Písemnou formu vyžaduje pouze licenční smlouva, na základě které má škola nabýt ke školnímu dílu výhradní licenci. Pozici školy při uzavírání licenční smlouvy posiluje AZ tím, že odpírá-li autor díla udělit svolení bez závažného důvodu, může se škola domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že užije-li škola výrobek žáka, který naplňuje rysy školního díla ve smyslu AZ, k výdělečným účelům bez souhlasu žáka, porušuje tím AZ. Takové porušení může být posouzeno jako správní delikt školy, za který hrozí peněžitá sankce dle ustanovení § 105b AZ. Nad rámec toho se může žák domáhat náhrady škody, která mu výdělečným užitím (prodejem výrobku) ze strany školy vznikla, a dalších autorských práv dle § 40 AZ.
VYBÍRÁNÍ PENĚZ VYUČUJÍCÍM
Autorky ve svém článku podrobně rozebírají nejčastější transakce, při kterých dochází k předání peněz ze strany žáků vyučujícímu. Pro právní posouzení těchto vztahů je zásadní,
zda vyučující vybírá peníze za účelem úhrady služeb zajištěných školou
(např. kino, exkurze apod.), nebo
za účelem úhrady služeb jiných
(např. na koupi hromadné jízdenky za účelem přepravy do místa exkurze zajištěné školou), které „na sebe“ vyučující dobrovolně převezme (např. z důvodu urychlení koupě jízdenky).V prvním případě jedná vyučující v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, a tedy za případnou ztrátu vybraných finančních prostředků odpovídá
dle zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Pro tyto případy tudíž přichází mezi školou, jako zaměstnavatelem, a vyučujícím, jako zaměstnancem, v úvahu
uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování
ve smyslu § 252 ZP (tzv. dohoda o hmotné odpovědnosti), kterou se zvyšuje odpovědnost vyučujícího za svěřené prostředky (vyučující musí prokázat, že schodek na hodnotách nezavinil), oproti obecné odpovědnosti, při které musí zaměstnavatel prokázat, že zaměstnanec schodek způsobil.Ve druhém případě jde však o vztah mimo rámec ZP
a bude se řídit obecnou úpravou občanskoprávní, tedy zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“) do 31. 12. 2013, anebo zák. č. 89/2912 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) od 1. 1. 2014. Konkrétně se bude s největší pravděpodobností v jednotlivých případech jednat o ústně či mlčky uzavřenou příkazní smlouvu dle § 724 ObčZ, resp. § 2430 NOZ mezi vyučujícím a žákem, na základě které se vyučující, jako příkazník, zavazuje obstarat pro žáka, jako příkazce, nějakou záležitost (např. koupě jízdenky). Rovněž odpovědnost vyučujícího za svěřené finance se tedy řídí obecnou úpravou dle § 420 ObčZ, resp. 2894 a násl. NOZ.V případě úmyslného přisvojení si svěřených peněz (či jejich části) v rozporu s účelem svěření se pak může ze strany vyučujícího jednat o naplnění skutkové podstaty trestného činu zpronevěry dle § 206 TZ.
ZÁVĚR
Jak vyplývá z výše uvedeného, finanční transakce a finanční toky v rámci školy se mohou vyskytovat v mnoha variantách a nuancích a s přesahem do různých právních odvětví. Tato variabilita s sebou přináší rovněž různorodost právních důsledků a sankcí za porušení příslušných právních norem. Je jim tedy třeba věnovat dostatečnou pozornost a uvědomit si právní důsledky úkonů spojených s finančními transakcemi, ať již jde o vedení účetnictví celé školy nebo o vybírání peněz vyučujícím.