Rozvoj schopností a posilování motivace pracovníků

Vydáno:

Systematický rozvoj schopností a soustavné posilování motivace všech pedagogických i nepedagogických pracovníků je základním předpokladem jejich úspěšného řízení a vedení k vykonávání sjednané práce, dosahování požadovaného pracovního výkonu a realizaci strategických cílů školy.

Rozvoj schopností a posilování motivace pracovníků
Ing.
Martin
Šikýř
Ph. D.
Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o.
Uplatnění koncepce řízení pracovního výkonu v řízení školy vychází z předpokladu, že ředitel školy, s podporou ostatních vedoucích pracovníků školy (zástupce ředitele, vedoucí učitel, vedoucí metodického orgánu, výchovný poradce, vedoucí školní jídelny, vedoucí školní družiny, školník, hospodář a podobně), realizuje
strategické cíle školy
(dosahuje očekávaných výsledků fungování a hospodaření školy, především očekávané úrovně vzdělávání a výchovy ve škole)
cestou vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného pracovního výkonu
všech pedagogických i nepedagogických pracovníků školy (viz Řízení školy č. 10/2013).
Samotné pojetí pracovního výkonu je dále založeno na předpokladu, že
pracovní výkon
(požadovaný výsledek práce a chování)
je funkcí schopností a motivace pracovníka
(požadované způsobilosti a ochoty vykonávat sjednanou práci a dosahovat požadovaného pracovního výkonu). Podle uvedeného vztahu platí, že nízká úroveň schopností nebo motivace pracovníka vede k nízké úrovni pracovního výkonu. Z toho vyplývá, že základním předpokladem úspěšného řízení pracovního výkonu je
systematický rozvoj schopností a soustavné posilování motivace pracovníka
k vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného pracovního výkonu. Současně si musíme uvědomit, že účelná snaha o účinný rozvoj schopností a posilování motivace pracovníků v organizaci nemusí vést k očekávaným výsledkům.
Rozvoj schopností a posilování motivace pracovníků v organizaci je především
individuální
a převážně dlouhodobá záležitost, která naráží na omezení jak na straně pracovníků, tak na straně organizace. Pracovníci musí sami něco umět a musí sami chtít něčeho dosáhnout.Zároveň se musí vyrovnat s tím, že jejich odborný rozvoj, podobně jako jejich funkční postup v organizaci je limitován jak jejich osobními předpoklady, tak osobními zájmy jiných zainteresovaných stran (nadřízených, spolupracovníků, podřízených), stejně jako celkovými podmínkami v organizaci. Z pohledu pracovníka bývá obtížné zvládnout vše, co si pracovník přeje, respektive co se od pracovníka očekává. Je nutné vycházet z toho, že každý pracovník má jak určité přednosti i nedostatky, tak určité příležitosti i hrozby. Každý pracovník musí usilovat o potlačování svých nedostatků a překonávání potenciálních hrozeb na straně jedné a zhodnocování svých předností a využívání uskutečnitelných příležitostí na straně druhé. K tomu však obvykle potřebuje odpovídající podporu ze strany okolí, to znamená především ze strany odpovědných zástupců organizace.
Z pohledu školy to znamená, že ředitel školy, popřípadě jiný odpovědný vedoucí pracovník školy musí s každým pedagogickým i nepedagogickým pracovníkem ve škole prodiskutovat, co se od pracovníka očekává (obsah práce), čeho má pracovník dosáhnout (výsledky práce) a co k tomu pracovník potřebuje (schopnosti, motivace i podmínky k práci). Jedině na základě takového
vymezení role pracovníků ve škole
je možné uvažovat o racionálním a efektivním rozvoji schopností a posilování motivace pracovníků v souladu s potřebami školy i potřebami pracovníků. Škola potřebuje schopné a motivované pedagogické i nepedagogické pracovníky, jejichž schopnosti a motivace budou odpovídat povaze, podmínkám a požadavkům vykonávané práce.
Pracovníci potřebují smysluplnou a perspektivní práci, jejíž povaha, podmínky a požadavky budou odpovídat jejich schopnostem a motivaci, to znamená práci, která bude využívat a rozvíjet schopnosti pracovníků, která bude pracovníky uspokojovat a motivovat. V podstatě jde o naplnění známého „mít správné lidi na správných místech“, což je důležité jak pro školu, tak pro pracovníky, protože pokud někdo vykonává práci, která neodpovídá jeho schopnostem nebo motivaci, jen těžko může dosáhnout optimálního pracovního výkonu.
Naopak, dříve nebo později se projeví výrazné problémy pracovního výkonu, a to jak z hlediska výsledků, tak i chování pracovníka, kterého ovládne
stres a frustrace vedoucí k vnitřnímu i vnějšímu odmítnutí
vykonávat požadovanou práci. Podobným problémům pracovního výkonu, které vyplývají z nesouladu mezi schopnostmi a motivací pracovníků na straně jedné a povahou, podmínkami a požadavky vykonávané práce na straně druhé, je nutné účinně předcházet, ovšem to souvisí s celkovým pojetím personální práce a úrovní jednotlivých personálních činností ve škole.
Systematický rozvoj schopností a soustavné posilování motivace
pracovníků za účelem jejich úspěšného řízení a vedení k vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného pracovního výkonu není jen záležitostí samotného řízení pracovního výkonu, ale týká se všech personálních činností, které zabezpečuje ředitel školy s podporou ostatních vedoucích pracovníků, zejména vytváření pracovních míst, výběr, hodnocení, odměňování a vzdělávání pracovníků i péče o pracovníky, jejich pracovní podmínky a pracovní vztahy.
VYTVÁŘENÍ PRACOVNÍCH MÍST
Vytváření pracovních míst je spojeno s definováním obsahu práce, to znamená s vymezením pracovních úkolů a souvisejících povinností, pravomocí a odpovědností vykonávané práce.
Systematický rozvoj schopností a soustavné posilování motivace vyžaduje, aby pracovník vykonával práci ucelenou a smysluplnou, s jednoznačně určeným a rozpoznatelným výsledkem, která by pracovníkovi umožnila vykonávat různé činnosti, uplatňovat různé postupy, používat různá zařízení a využívat různé schopnosti v rámci odpovídající pravomoci a odpovědnosti samostatně jednat a rozhodovat. Taková práce poskytuje pracovníkovi pocit užitečnosti, důležitosti a odpovědnosti. Zvyšuje spokojenost a motivaci, zlepšuje využití a rozvoj schopností, umožňuje dosažení optimálních výsledků.
VÝBĚR PRACOVNÍKŮ
Každá škola potřebuje dostatek kvalitních pedagogických i nepedagogických pracovníků, jejichž schopnosti a motivace odpovídají povaze, podmínkám a požadavkům vykonávané práce, ovšem to není samozřejmost. Takové pracovníky si odpovědní zástupci školy musí nejprve vybrat, popřípadě vychovat, a to s využitím potenciálu vnějších i vnitřních zdrojů pracovníků a uplatňováním efektivních kritérií a metod výběru pracovníků. Systematický rozvoj schopností a soustavné posilování motivace vyžaduje, aby jednotliví pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci měli jak nezbytnou odbornou způsobilost pro výkon práce, tak i potřebný rozvojový potenciál pro odborný růst, popřípadě funkční postup ve škole.
HODNOCENÍ PRACOVNÍKŮ
Hodnocení pracovníků je významným
nástrojem kontroly, usměrňování a podněcování pracovníků
v průběhu vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného pracovního výkonu. Umožňuje řediteli školy i ostatním vedoucím pracovníkům systematicky získávat hodnotící informaci, zpětnou vazbu, o skutečném pracovním výkonu pracovníků za účelem jejich efektivního řízení a vedení k dosahování požadovaného pracovního výkonu. Správné hodnocení pracovníků je také
východiskem jejich spravedlivého odměňování
a soustavného vzdělávání k vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného pracovního výkonu. Systematický rozvoj schopností a soustavné posilování motivace vyžaduje, aby hodnocení pracovníků bylo objektivní, aby hodnotitelé dokázali rozlišit různé úrovně pracovního výkonu, od vynikajícího přes průměrný až po nepřijatelný, aby neměli sklon k přílišné shovívavosti nebo přísnosti, aby nehodnotili jen na základě výrazných pozitiv nebo negativ, aby dokázali s pracovníky účelně komunikovat a účinně řešit zjištěné problémy, stejně jako využívat možné příležitosti ke zlepšení pracovního výkonu.
ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
Odměňování pracovníků umožňuje
ocenit skutečně vykonanou práci a stimulovat pracovníky
k dosahování požadovaného pracovního výkonu. Systematický rozvoj schopností a soustavné posilování motivace vyžaduje, aby ředitel školy i ostatní vedoucí pracovníci správně využívali jak peněžní odměny, to znamená jednotlivé složky platu, tak i nepeněžní odměny, zejména například formální i neformální uznání v souvislosti s dosaženými úspěchy. V odůvodněných případech musíme otevřeně a srozumitelně ocenit každý pozitivní a přínosný výsledek práce a jednání pracovníků, abychom v nich vyvolali a upevnili pocit významnosti, odpovědnosti a sounáležitosti s vykonávanou prací i cíli školy.
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
Vzdělávání pracovníků souvisí jak s rozvojem schopností, tedy s utvářením, prohlubováním a rozšiřováním znalostí a dovedností pracovníků k vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného pracovníků výkonu, tak s posilováním motivace, tedy s usměrňováním a podněcováním jednání a chování pracovníků k vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného pracovního výkonu. Systematický rozvoj schopností a soustavné posilování motivace vyžaduje, aby se vzdělávání stalo přirozenou součástí pracovního i mimopracovního života pracovníků, aby pracovníci sami chtěli a byli ze strany školy upřímně podporováni k osvojování si nových znalostí a dovedností, a to jak v souvislosti se změnami, tak nad rámec podmínek a požadavků stávající práce, aby zlepšovali svoji odbornou a uplatnitelnost ve škole i mimo školu.
PÉČE O PRACOVNÍKY
Smysluplná péče o pracovníky, jejich pracovní podmínky a pracovní vztahy je povinností i nutností.
Příznivé pracovní podmínky a pracovní vztahy
pozitivně působí na zdraví, spokojenost, motivaci, schopnosti, výsledky i chování pracovníků a jsou předpokladem úspěšného vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného pracovního výkonu. Příznivé pracovní podmínky a pracovní vztahy stabilizují pracovníky a posilují jejich sounáležitost s vykonávanou prací a realizovanými cíli zaměstnavatele. Současně
zvyšují atraktivnost
práce a zlepšují pověst zaměstnavatele.
Systematický rozvoj schopností a soustavné posilování motivace vyžaduje dosáhnout příznivých hodnot všech organizačních (pracovní úkoly), časových (pracovní doba), prostorových (pracovní prostředí), bezpečnostních (bezpečnost a ochrana zdraví při práci), technických (pracovní zařízení), ekonomických (odměna za práci), právních (pracovněprávní vztahy), sociálních (společenské vztahy) a jiných faktorů, které ovlivňují pracovníky v pracovním procesu při vykonávání sjednané práce a dosahování požadovaného pracovního výkonu.
POUŽITÉ A DOPORUČENÉ ZDROJE
 
ŠIKÝŘ, M., D. BOROVEC a I. LHOTKOVÁ.
Personalistika v řízení školy.
1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 200 s. ISBN 978-80-7357-901-2.