Podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, je jednou z výjimek, kdy není nutné smlouvy uveřejňovat, i smlouva uzavřená adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n), s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Tato výjimka se bude týkat i některých škol.
Adhezní smlouvy podle zákona o registru smluv
JUDr. Mgr.
Eva
Janečková
odbornice na školskou problematiku
Výjimka se tedy bude týkat smluv, které splní následující podmínky:
1)
Jde o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem.
Adhezní smlouvy jsou smlouvy, u kterých nedochází mezi smluvními stranami k vyjednávání o obsahu smlouvy. Jsou vždy založeny na principu take it or leave, tedy jedna strana předloží hotový text smlouvy a druhá strana má možnost návrh buď přijmout, anebo odmítnout. Základní smluvní podmínky jsou určeny ekonomicky silnější stranou a v tomto smluvním vztahu slabší strana (nejčastěji spotřebitel, resp. zákazník) nemá příležitost obsah této smlouvy ovlivnit. Často jsou užívány v hromadném smluvním styku, při kterém šetří náklady smluvních stran. Setkat se s nimi lze nejčastěji v oblasti dodavatelských služeb (sjednávání dodávek vody, elektřiny či plynu). Smlouvy uzavřené adhezním způsobem jsou upraveny v § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Z výše uvedeného tak vyplývá, že formulářové smlouvy nebudou uveřejňovány pouze v případě, že smlouvu uzavírá slabší strana za podmínek dle § 1798 občanského zákoníku. Samotné užití formulářové smlouvy tedy není bez dalšího důvodem pro její neuveřejnění.1)
2)
Nejde o smlouvu uzavřenou na základě zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
3)
Smluvní stranou je:
a)
veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola
b)
státní podnik nebo národní podnik
c)
zdravotní pojišťovna
d)
právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné osoby.
Praxe ukazuje, že nejobtížnější je posouzení poslední podmínky. Školy tápou v tom, kdo je národním či státním podnikem, zda se výjimka vztahuje pouze na mateřské společnosti, nebo zda i na dceřiné atd.
Obecná odpověď není možná. Nelze paušálně říci, jaké smlouvy jsou smlouvami adhezními, a je třeba vždy zkoumat jednotlivý vztah. Pravděpodobné však není v silách jednotlivých škol zjišťovat, v jakém postavení jsou dodavatelé, zda se například nejedná o právnickou osobu, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné osoby, a jaké jsou vztahy uvnitř společnosti.
Situaci je možné řešit dotazem na smluvního partnera. Velcí dodavatelé by sami měli vědět, zda se na ně zmiňovaná výjimka vztahuje. V případě pochybností je vhodné smlouvu zveřejnit, neboť § 3 zákona o registru smluv říká, že smlouvy nemusí být zveřejňovány, nikoliv že nesmí být zveřejňovány.
1) Metodický návod aplikace zákona o registru smluv (soukromoprávní část), http://www.mvcr.cz/clanek/registrsmluv. aspx?q=Y2hudW09OQ%3d%3d.