Žáci

Možnost vyjádřit svůj názor a aktivně ovlivňovat dění kolem sebe je úzce propojená s wellbeingem. Jednou z cest, jak dětem a mladým lidem tuto možnost poskytnout, je komunitní projednávání. Vědomí toho, že mají vliv na dění ve své škole a obci, přispívá k jejich celkovému pocitu pohody.

Už podruhé se uskutečnil Týden pro wellbeing ve škole. Jedná se o kampaň, jejímž cílem je spojit síly všech, kdo staví na tom, že wellbeing je nutnou podmínkou pro kvalitní učení.

Třídní učitel hraje v životě žáků zásadní roli, která jde daleko za rámec běžné výuky. Podle školského zákona č. 561/2004 Sb. a souvisejících vyhlášek je jeho povinností nejen zajišťovat třídní administrativu, ale také vytvářet prostředí, které podporuje vzdělávání, rozvoj osobnosti žáků a jejich vztah k sobě navzájem. To zahrnuje prevenci problémového chování, podporu spolupráce ve třídě a budování zdravého třídního kolektivu. Klíčem k úspěšné spolupráci třídního učitele se žáky je dobrá komunikace, pravidelné setkávání v rámci třídnických hodin a využívání bezpečných nástrojů pro vzájemný kontakt.

Máme za sebou první polovinu školního roku a zároveň jsme i v polovině našeho seriálu o třídním učiteli. Minule jsme řešili jeho spolupráci s rodiči a v dnešní části se podíváme na asi nejdůležitější oblast činností třídního učitele, kterou je jednání s žáky.

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice / trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si v letošním školním roce povídáme s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na zapojení žáků do chodu školy.

V programech vrstevnické mediace mají školy k dispozici zajímavý nástroj, který učí žáky řešit konflikty efektivně a s respektem a rozvíjí dovednosti aktivního naslouchání, empatie a hledání konsensu s ostatními. Vrstevnická mediace zlepšuje školní klima a je prevencí šikany. Často také umožní vyřešit konfliktní situaci bez zásahu dospělých. Jak práce vrstevnických mediátorů v praxi může vypadat?

Před několika lety jsem byla svědkem pozoruhodného rozhovoru. Dva muži s plnovousem, profesní kolegové, diskutovali nějaký problém a náhle se jeden z nich ptá: „Mimochodem víš, že jsi můj septimán?“ Společné zážitky spolužáků z osmiletého gymnázia, které dělí věkový rozdíl sedmi let a kteří se poznali v rámci vrstevnického programu, rezonovaly i po dvou dekádách.

V posledních letech jsme čelili několika celospolečenským krizím. Od těch dlouhodobějších, jako pandemie a válka na Ukrajině, po krátkodobější, avšak neméně závažné, jako byly bombové výhrůžky nebo povodně. I když se na první pohled může zdát, že takové události na děti, kterých se bezprostředně nedotýkají a které je nemusí aktivně řešit, nemají dopad, opak je pravdou. Pro děti, které jsou teprve v procesu vývoje, často nemohou situaci aktivně ovlivnit a mají omezený přístup k informacím, mohou takové situace znamenat značnou psychickou zátěž, a podepsat se tak na jejich celkové pohodě.

Pro všechny aktéry vzdělávání je důležité, aby byly ve školním prostředí naplňovány jejich základní lidské potřeby. Kromě těch fyziologických se jedná zejména o potřeby bezpečí, přijetí, uznání a seberealizace. Ve školním prostředí hrají klíčovou roli potřeby spojené se vztahy. Pokud se děti i dospělí ve škole ve vztazích cítí bezpečně, cítí se být součástí školního společenství a zažívají pozitivní zpětnou vazbu a ocenění své práce, mohou naplno využívat svůj kognitivní potenciál – žáci se lépe učí a učitelé jim poskytují kvalitnější výuku.

Vize, mise, hodnoty, pilíře, aktéři, … Když si projdeme webové stránky škol, když budeme školy sledovat na sociálních sítích, když se začteme do koncepcí rozvoje škol tvořených budoucími řediteli pro účel ředitelských konkursů, zjistíme, že školy hledají různé způsoby, jak prezentovat filosofii, kterou vyznávají. Jedním z dílů skládačky může být profil žáka školy. Pojďme se podívat, jakým způsobem jsme v Základní škole Be Open došli k jeho aktuální podobě. Nabízíme naši cestu jako inspiraci.

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice/trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si budeme v tomto školním roce povídat s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na zavádění triád, tedy setkávání učitel – žák – rodič.

Podpora Adaptačním koordinátorem se týká dětí/žáků cizinců (s odlišným mateřským jazykem) plnících povinnou školní docházku.- až 4 týdny od nástupu do školy

Tomíkovi je deset, ale ve škole mu často říkají, že pracuje „pomalu jako prvňáci“. Někdy „se zapomene“, jindy nerozumí instrukci. V nedokončené práci má pravidelně mnoho chyb. Vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně poukázalo na potíže v soustředění a organizaci práce a také prostorové orientaci. Tomík patří k docela velké skupině dětí školního věku, u kterých dlouhodobě pozorujeme nižší tempo práce v porovnání s vrstevníky. Projevuje se nejen v práci školní, často si na „pomalost“ dítěte při běžných denních úkonech stěžují i rodiče, trápí je, jak dlouho se dítě vypravuje ráno do školy nebo si třeba odpoledne chystá věci na další den.

Legislativa - ZŠ, SŠ, VOŠ

Sekundární analýza

Po letech relativního klidu a snad i poměrné hojnosti je naše současná přítomnost poněkud komplikovanější a cítíme asi i výraznější obavy z budoucnosti. Vážné trhliny dostává představa světa, ve kterém je všeho neustále víc a současně je vše lepší, jsme stále bohatší, máme víc a víc možností rozvoje, pokrok vnímáme jako kontinuální, příliš se neobáváme o bezpečnost vlastní i dětí. Není třeba sýčkovat, ale dnes vyhlížíme budoucnost zdrženlivěji. Přestože nepochybně věříme, že bude zase lépe, měli bychom pro zlepšení také sami něco aktivně dělat.

Možná máte pocit, že se vzorům vašich žáků, jako jsou oblíbení youtubeři nebo hvězdy showbyznysu, nemůžete rovnat. Děti si však dobře všímají, co dospělí v jejich okolí dělají, a vědomě či podprahově to napodobují. Pokud tedy mladé generaci vyčítáme hodiny strávené u obrazovky, možná bychom se nejprve měli zamyslet nad tím, jak sami technologie používáme.

Žáci 2. stupně si pod vedením knihovníka a učitele prohloubí znalosti o svém rodném městě a jeho historii, na konkrétním příkladu vysvětlí, jak probíhalo jeho zakládání. Na vybraných ukázkách hodnotí způsob života a práce předků na našem území v minulosti a život v současnosti s využitím regionálních specifik – v tomto případě města Kolína a Kolínska. Lekce je pochopitelně velmi jednoduše adaptovatelná pro jiné místo České republiky. V lekci žáci propojí učivo dějepisu, výtvarné výchovy, zeměpisu či výchovy k občanství.

Cílem vzdělávání, potažmo rozvoje mladých jedinců, by nemělo být pouze předávání znalostí, ale i rozvoj sebeprezentace žáka. Proč je to důležité a jak žáky v sebeprezentaci podpořit? Sebeprezentace souvisí se sebepoznáním, tedy zmapováním kompetencí, silných stránek, příležitostí k posunu, hodnot a motivací. Se žáky se snažíme o objektivní, nicméně pozitivní sebeprezentaci nejčastěji formou přípravy na přijímací pohovor či výběrové řízení. V následujícím textu se dozvíte o podpůrných možnostech, které lze během vzdělávacího procesu využívat.

Žákovská mediace nabízí sadu nezpochybnitelných přínosů, zároveň vytváří řadu nároků a výzev pro pracovníky školy a její kulturu. Vedle systémového řešení, ve kterém je mediace součástí procesů celé školy, je možné žákům mediační techniky nabídnout i v odlehčené variantě formou posilování komunikačních kompetencí.