Žáci

Je důležité si uvědomit, že přístup ke vzdělávání a školským službám podle školského zákona za stejných podmínek (tj. za stejných podmínek jako občané ČR) mají nejen děti, žáci, studenti, kteří jsou občané EU, ale i děti, žáci, studenti, kteří nejsou občané EU, ale jsou rodinní příslušníci občana EU (§ 20 odst. 1 školského zákona).

Děti-cizinci, které mají přístup k předškolnímu vzdělávání a školským službám za stejných podmínek.

V současné době jsme svědky poklesu fyzické aktivity a zhoršení duševního zdraví u dětí a mládeže (a nejen u nich). Podpořme společnými silami pohybové aktivity, které nejen zlepší fyzickou kondici, ale také přinesou radost a posílí morální hodnoty.

Od roku 2017 pro vás chystáme prázdninové čtení s přesahem - Letní speciál Řízení školy. Každý rok jiné téma, jiné otázky a jiné hlasy, třeba generál Petr Pavel, herec Tomáš Hanák nebo novinář Zdeněk Šámal.

„Škola nás ničí, a tak na ni nechceme pořád myslet. Prostě mi přijde, že v téhle generaci jsme všichni trošičku v depresích. Je to vidět na internetu, je to vidět všude. A oni do nás jenom rejou s úkolama, že musíme mít docházku, že musíme mít testy, že se musíme jenom učit, ale my na takové věci nemáme čas. My si chceme užít ten život, chodíme ven a pak nestíháme učení, protože nechceme mít v hlavě pořád tu školu.“ /Matylda, 7. třída /

Jak vytvořit podmínky pro zapojení žáků do změn ve škole i v okolí? Vodní prvek ve městě, sdílená zahrada nebo lepší podmínky pro dojíždění na kole do školy – to všechno jsou nápady žáků. Jak je uvést v život a přitom získat nové kompetence?

Kooperace - identifikace - důvěra To jsou tři klíčové prvky pro účinnou pomoc ohroženému dítěti, které tvoří název tohoto praktického nástroje.

Možnost vyjádřit svůj názor a aktivně ovlivňovat dění kolem sebe je úzce propojená s wellbeingem. Jednou z cest, jak dětem a mladým lidem tuto možnost poskytnout, je komunitní projednávání. Vědomí toho, že mají vliv na dění ve své škole a obci, přispívá k jejich celkovému pocitu pohody.

Už podruhé se uskutečnil Týden pro wellbeing ve škole. Jedná se o kampaň, jejímž cílem je spojit síly všech, kdo staví na tom, že wellbeing je nutnou podmínkou pro kvalitní učení.

Třídní učitel hraje v životě žáků zásadní roli, která jde daleko za rámec běžné výuky. Podle školského zákona č. 561/2004 Sb. a souvisejících vyhlášek je jeho povinností nejen zajišťovat třídní administrativu, ale také vytvářet prostředí, které podporuje vzdělávání, rozvoj osobnosti žáků a jejich vztah k sobě navzájem. To zahrnuje prevenci problémového chování, podporu spolupráce ve třídě a budování zdravého třídního kolektivu. Klíčem k úspěšné spolupráci třídního učitele se žáky je dobrá komunikace, pravidelné setkávání v rámci třídnických hodin a využívání bezpečných nástrojů pro vzájemný kontakt.

Máme za sebou první polovinu školního roku a zároveň jsme i v polovině našeho seriálu o třídním učiteli. Minule jsme řešili jeho spolupráci s rodiči a v dnešní části se podíváme na asi nejdůležitější oblast činností třídního učitele, kterou je jednání s žáky.

Ředitel naživo je dvouletý akreditovaný vzdělávací program pro dvojice / trojice z vedení škol. Je určen pro ředitele základních a středních škol a jejich zástupce, kteří mají motivaci pracovat na tom, aby se děti v jejich školách učily naplno a s radostí, a chtějí své zkušenosti sdílet. V sérii rozhovorů si v letošním školním roce povídáme s absolventy programu o využití získaných znalostí a dovedností ze vzdělávacího programu v životě školy. V dnešním rozhovoru se zaměříme na zapojení žáků do chodu školy.

V programech vrstevnické mediace mají školy k dispozici zajímavý nástroj, který učí žáky řešit konflikty efektivně a s respektem a rozvíjí dovednosti aktivního naslouchání, empatie a hledání konsensu s ostatními. Vrstevnická mediace zlepšuje školní klima a je prevencí šikany. Často také umožní vyřešit konfliktní situaci bez zásahu dospělých. Jak práce vrstevnických mediátorů v praxi může vypadat?

Před několika lety jsem byla svědkem pozoruhodného rozhovoru. Dva muži s plnovousem, profesní kolegové, diskutovali nějaký problém a náhle se jeden z nich ptá: „Mimochodem víš, že jsi můj septimán?“ Společné zážitky spolužáků z osmiletého gymnázia, které dělí věkový rozdíl sedmi let a kteří se poznali v rámci vrstevnického programu, rezonovaly i po dvou dekádách.

V posledních letech jsme čelili několika celospolečenským krizím. Od těch dlouhodobějších, jako pandemie a válka na Ukrajině, po krátkodobější, avšak neméně závažné, jako byly bombové výhrůžky nebo povodně. I když se na první pohled může zdát, že takové události na děti, kterých se bezprostředně nedotýkají a které je nemusí aktivně řešit, nemají dopad, opak je pravdou. Pro děti, které jsou teprve v procesu vývoje, často nemohou situaci aktivně ovlivnit a mají omezený přístup k informacím, mohou takové situace znamenat značnou psychickou zátěž, a podepsat se tak na jejich celkové pohodě.

Pro všechny aktéry vzdělávání je důležité, aby byly ve školním prostředí naplňovány jejich základní lidské potřeby. Kromě těch fyziologických se jedná zejména o potřeby bezpečí, přijetí, uznání a seberealizace. Ve školním prostředí hrají klíčovou roli potřeby spojené se vztahy. Pokud se děti i dospělí ve škole ve vztazích cítí bezpečně, cítí se být součástí školního společenství a zažívají pozitivní zpětnou vazbu a ocenění své práce, mohou naplno využívat svůj kognitivní potenciál – žáci se lépe učí a učitelé jim poskytují kvalitnější výuku.