Učitelé

České školství čelí vážné personální krizi. Chybí tisíce učitelů, a přestože zájem mezi studenty existuje, vstupu do profese brání špatné podmínky, nedostatečná podpora i nízká prestiž. „Učitelství musí být vážené a perspektivní povolání,“ říká Kateřina Konrádová, analytička vzdělávací politiky a členka vedení organizace Učitel naživo. V rozhovoru vysvětluje, proč je klíčová reforma přípravy pedagogů, jakou roli hrají mentoři a proč kariérní systém není jen tabulková formalita.

Tento článek je třetím, závěrečným dílem série, která představuje ucelenou vzdělávací cestu pro učitele. Zároveň nabízí zamyšlení nad tím, proč věříme, že má smysl – a na čem tato cesta stojí. První díl představil základní kurz Učitel koučem a poukázal na spojení koučování s učením J. A. Komenského. Druhý se zaměřil na navazující kurz Učitel jako vědomý průvodce třídy a tři pilíře, které vnímáme jako klíčové pro vědomé provázení. Dnešní článek zve k nahlédnutí do příprav třetího kurzu Učitel člověkem a přemýšlení nad tím, jakými směry se může učitel na své životní cestě rozvíjet.

Laureátka loňské ceny GTP ČR Pavlína Moravcová v následujícím rozhovoru prozrazuje, proč považuje vztahy mezi učitelem a žákem za klíčové, jak se jí osvědčilo odbourávání soutěživosti ve výuce a proč věří v respektující přístup namísto řízení a manipulace. Sdílí také svůj pohled na největší výzvy současného školství a tipy, jak si udržet motivaci i v náročných dnech.

V následující sérii tří článků bychom rádi představili naši ucelenou linku vzdělávání pro učitele a zároveň s tím nabídli naše přemýšlení, proč si myslíme, že má tato cesta smysl, o co se na ní opíráme, a také ukázali, že koučování pro nás není jen dalším pomíjivým trendem. Hlásíme se skrze něj k tradici, která má v naší kultuře hluboké kořeny. V dnešním, prvním článku vás proto zveme, abyste se stali svědky netradičního rozhovoru. Tak nějak by se podle nás mohla odvíjet rozprava J. A. Komenského s učitelem, který prošel kurzem koučování. Představte si tichou školní knihovnu a začtěte se do následujících řádků…

Vítěz posledního ročníku ceny Global Teacher Prize ČR Karel Gamba vnímá učitelství jako cestu plnou objevování, výzev i hlubokých otázek. V našem rozhovoru mluví o inspirativních žácích, roli kritického myšlení, ale i o tom, jak překonával syndrom vyhoření. Dozvídáme se, jak se dostal k výuce, co ho formovalo, co považuje za nejtěžší na profesi učitele, ale například i to, jak vnímá aktuální situaci kolem kněze Marka Orko Váchy, který byl odvolán z funkce vikáře.

Velmi často se mluví o šikaně ve školách. Toto rizikové jednání je tématem, kterému je věnována značná pozornost. Nicméně veškerá diskuse se zabývá šikanou mezi žáky. Téměř nikdy se nepřipouští, že by mohlo dojít také k šikaně pedagoga ze strany dětí, popřípadě ze strany kolegů.

Učitelská profese je považována za zodpovědnou, náročnou a často vyčerpávající. Vysoké pracovní tempo a neustále se měnící i narůstající pracovní nároky, spolu s limitovanými individuálními možnostmi je zvládat, patří k hlavním důvodům, proč někteří učitelé tuto profesi opouštějí. Odchody z učitelské profese v kombinaci s nízkým počtem absolventů, kteří nastupují do škol, přispívají k prohlubujícímu se nedostatku učitelů. Klíčovým přístupem k řešení těchto výzev je individuální přizpůsobení pracovních nároků a podpora rozvoje pracovní schopnosti učitelů.

Už podruhé se uskutečnil Týden pro wellbeing ve škole. Jedná se o kampaň, jejímž cílem je spojit síly všech, kdo staví na tom, že wellbeing je nutnou podmínkou pro kvalitní učení.

Rozhovor s Klárou Bezděkovou o tom, jak s tímhle (v Čechách ambiciózním) cílem může NPI školám pomoci a jak se o to snaží i ona sama.

Olga Kovaříková, učitelka z Přerova nad Labem, získala třetí místo v soutěži Global Teacher Prize Czech Republic. Svou cestu k ocenění nevnímá jako osobní úspěch, ale jako potvrzení, že učení může být radostné a inspirativní. V rozhovoru vypráví o těžkých začátcích, přístupu k hodnocení i o tom, proč si myslí, že děti nepotřebují perfektní výsledky, ale důvěru a prostor objevovat svět. „Moje hodiny nejsou dokonalé, ale snažím se vytvořit podmínky, kdy se děti nebojí ptát a bádají,“ říká.

Vzdělávání se neustále vyvíjí a učitelé dnes čelí řadě nových výzev. Jak efektivně učit moderní dějiny? Jak podpořit mediální gramotnost žáků? Jak integrovat nové technologie do výuky? Odpovědi na tyto otázky mohou pedagogové nalézt mimo jiné díky vzájemné spolupráci. Právě na ní staví Síť škol Paměti národa, networkingový a vzdělávací projekt neziskové organizace Post Bellum, který od roku 2019 propojuje učitele společenskovědních předmětů základních a středních škol napříč Českou republikou.

Global Teacher Prize CZ již zná letošní semifinalisty. Z celkových 210 přihlášených učitelů vybrali nezávislí hodnotitelé 32 z nich, které nyní v průběhu února a března čeká druhé kolo hodnocení. Cenu organizuje EDUin.

Pokud se někdo rozhodne pro profesi učitele, má dvě možnosti, jak získat odbornou učitelskou kvalifikaci: buďto vysokoškolským studiem učitelského programu (např. učitelství českého jazyka), nebo absolvováním oboru, který odpovídá vyučovanému předmětu (např. bohemistika), a následným kvalifikačním studiem – tzv. doplňujícím pedagogickým studiem (DPS) 1) . V obou případech je pak podstatnou částí pregraduální přípravy pedagogická praxe.

Aktivní učitelé jsou skvělí v tom, co vše připravují pro děti, jak stále zlepšují svou výuku, jak efektivněji rozvíjí dětskou osobnost. Jak ale pečují o sebe a své potřeby? Co se někdy zastavit a zaměřit pozornost na sebe a to, jak se o sebe starat? A co kdyby se z jednoho krátkého začtení stala pravidelná chvilka péče o sebe? Stačí málo, pár drobných změn, a tento rok budete pečovat nejen o potřeby dětí, ale také své. Společný čas tak bude více nabíjet obě strany.

S rychlým nástupem digitálních technologií do školního prostředí se věnuje čím dál více pozornosti digitálnímu wellbeingu dětí. Na vyučující se však často zapomíná, přestože také čelí novým výzvám. Jak tedy v pedagogické praxi udržet „digitální“ rovnováhu a spokojenost i přesto, že nás technologie (dobrovolně i nedobrovolně) obklopují na každém kroku?

Pro všechny aktéry vzdělávání je důležité, aby byly ve školním prostředí naplňovány jejich základní lidské potřeby. Kromě těch fyziologických se jedná zejména o potřeby bezpečí, přijetí, uznání a seberealizace. Ve školním prostředí hrají klíčovou roli potřeby spojené se vztahy. Pokud se děti i dospělí ve škole ve vztazích cítí bezpečně, cítí se být součástí školního společenství a zažívají pozitivní zpětnou vazbu a ocenění své práce, mohou naplno využívat svůj kognitivní potenciál – žáci se lépe učí a učitelé jim poskytují kvalitnější výuku.

„Mami, Honzík byl na mě ve škole zlý a zlomil mi pastelku.“ Věta, kterou slyšel, a situace, kterou musel řešit nejeden rodič. Záležitost, která je nepříjemná jak pro dítě, tak pro jeho rodiče, učitele. Děti se ve školním kolektivu setkávají s různými situacemi, v některých si nevědí rady a nastávají první konflikty. Mnohé konflikty jsou malé a končí omluvou a slibem kamarádství, jiné mohou narůstat a přejít v nepříjemné dění, které ovlivní nejednoho školáka. Někdy se přihodí, že se dítě stane obětí legrace či útoku jiné skupinky dětí a neví, co má dělat. Nechce být „žalobníčkem“, a tak si svou - ač bolavou - zkušenost, která může trvat, nechává pro sebe.

„Beton zraje 28 dní, vaše znalosti o něm však v jejím podání uzrají mnohem rychleji. Je to díky alternativním učebním pomůckám, jako je například metalová muzika, potlačující spánkový deficit studentů, nebo osobnější styl výuky, díky kterému se vám dostane i toužebných rad do života, o betonu ani nemluvě,“ stálo v nominačním formuláři Adély Popelkové, učitelky Střední průmyslové školy stavební Josefa Gočára v Praze. Ta se dostala do finálové šestice ankety o nejoblíbenějšího pedagoga a odnesla si i titul Dětský Ámos. A nejen o něm jsme si během našeho rozhovoru povídali.

„Soubor svých vlastností je dobré znát a ve správnou chvíli nechat vyniknout ty, které laskavě pohladí, uctivě odpoví, srdečně se zasmějí, spravedlivě vyřeší, trpělivě naučí, konkrétně vysvětlí, důsledně dokončí, tvořivě připraví, optimisticky podpoří, upřímně odhalí a vytrvale vedou,“ říká v rozhovoru Zuzana Oulíková, Pražská Ámoska 2024 a učitelka ze Základní školy a gymnázia Square z Prahy 4. I ona prozrazuje, jakými zajímavými náměty a metodami ozvláštňuje své hodiny, a mnoho dalšího.

Pokud jste nově v roli třídního učitele, je dobré vědět, s jakými finančními a nefinančními odměnami můžete počítat a jaké možnosti máte k dispozici. Ve čtvrtém díle našeho seriálu přinášíme shrnutí klíčových informací, které vám mohou pomoci se v oblasti odměňování lépe orientovat.