Poradenské pracoviště

Od září 2025 a ledna 2026 vstupují v platnost zásadní legislativní změny, které mj. přinášejí institucionalizaci pozic psychologa, speciálního pedagoga a sociálního pedagoga. Současně také nastavují spádovost pedagogicko-psychologických poraden, které mají zabezpečit metodické vedení zmíněných podpůrných pozic v mateřských, základních i středních školách. Článek shrnuje klíčové změny legislativy, dopady na systém poradenství ve školství a plánované aktivity na další období.

Nemine týden, aby nás nekontaktoval člen školního poradenského pracoviště s tématem žáka ohroženého sebevraždou. Obvykle chce zkonzultovat, jak v dané situaci postupovat tak, aby ochránil zdraví a život žáka, přitom splnil veškeré povinnosti vůči jeho zákonným zástupcům, preventivně působil na danou třídu a obstál i před případnou kontrolou postupu ze strany ČŠI. Těch úkolů skutečně není málo a ambicí tohoto článku je dotknout se většiny z nich.

Standardní činnosti vykonávané v rámci poradenských služeb v mateřských, základních a středních školách jsou vymezeny v příloze č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Některé základní školy od 1. 1. 2026, případně nejpozději od 1. 1. 2029 zajistí poskytování poradenské služby vždy též psychologem nebo speciálním pedagogem.

Současná legislativa přináší řadu změn napříč celým vzdělávacím systémem, které se dotýkají také oblasti školského poradenství. V rámci těchto úprav se postupně vyjasňuje i postavení školského logopeda, jehož legislativní ukotvení se bude v nejbližším období dále vyvíjet. Jedním z přechodných kroků je „legislativně-technická“ novela vyhlášky o poskytování poradenských služeb účinná od 1. března 2025. Ta však představuje pouze dočasné řešení a není finální podobou legislativního rámce pro činnost školských logopedů.

Přinášíme rozhovor se Zuzanou Libánskou, výchovnou poradkyní a členkou pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Školní poradenská pracoviště denně čelí citlivým tématům, hledají cestu mezi potřebami žáků, rodičů i učitelů. Pracují často pod tlakem, setkávají se se složitými vztahy, změnami i krizemi… to vše vyžaduje nejen odbornost, ale i schopnost naslouchat, klást dobré otázky a vést dialog. Koučovací přístup může být v tomto prostředí cenným nástrojem – nejen pro podporu jednotlivců, ale i pro budování zdravějšího systému školy. Následující rozhovor s Danielou Jezdinskou, která je ředitelkou Masarykovy základní školy a mateřské školy Černilov, vedoucí školního poradenského pracoviště a lektorkou AKADEMIE Libchavy, nabízí malou ochutnávku z terénu, jak může vypadat dobře fungující, spokojené ŠPP a jak k tomu přispívá koučovací přístup.

Řídicí orgán Operačního programu Jan Amos Komenský zveřejnil na konci března 2025 výzvu č. 02_25_040 Podpora poradenského systému. Výzva je zaměřena na podporu psychického zdraví dětí a mladistvých.

2. února 2025 oslavila nezisková organizace DYS-centrum® Praha, z. ú., (dále také DYS-centrum) již třicet let své existence. To je příležitost se zastavit a zamyslet, co se podařilo, jaké výzvy před námi stojí, nač jsme hrdí i co nás znepokojuje.

Druhá část článku1) komentuje podrobnosti týkající se osob, které mohou požádat o poradenskou službu nebo udě­lit souhlas s poskytnutím poradenské služby, podmínky poskytnutí pomoci při ochraně života a dalších práv podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí a poskytnutí krizové poradenské intervence.

Podle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, jsou na žádost poskytovány standardní poradenské služby výchovného poradce a školního metodika prevence a krizová intervence školního psychologa. Na základě uděleného písemného souhlasu poskytuje poradenskou službu školní psycholog (psychologickou poradenskou službu odlišnou od krizové poradenské intervence) a školní speciální pedagog.

Před desítkami let vznikly pedagogicko-psychologické poradny, aby pomáhaly učitelům i rodičům řešit náročnější vzdělávací i výchovné problémy dětí. Postupně také přebraly agendy školní zralosti, přeřazování do zvláštních a pomocných škol, specializovaných tříd. Důležitou součást jejich činnosti tvořilo i poradenství pro volbu povolání.

Česká asociace streetwork (ČAS) sdružuje sociální služby pracující formou kontaktní práce. Kontaktní práce je nástrojem sociální práce zaměřeným na vyhledávání, navázání a udržení kontaktu, a především důvěry v přirozeném prostředí klientů a klientek (ulice, obchodní centra, ubytovny, škola, online, kluby pro děti a mládež…).

V rámci inspekční návštěvy kontroluje Česká školní inspekce také dokument konkretizující program poradenských služeb ve škole.

Poradenství bylo v Československu bylo před více než šedesáti roky zřizováno proto, aby přímo pomáhalo dětem s výukovými a výchovnými problémy (a také, aby řešilo volbu povolání). Některé formální úřední aktivity byly zakotveny v jeho činnosti od začátku – vyjádření ke školní zralosti, posudky k přeřazení do zvláštní školy. A je pravda, že školství poměrně brzy začalo zatěžovat poradny formálními úkony víc a víc – vedle neustále narůstajících počtů školních zralostí a vcelku neměnného počtu výrazných poruch učení s následným přeřazením do zvláštní školy rozšířila se pozvolna tato problematika mj. o specifické poruchy učení a chování. I s profesní volbou byla spojena administrativní agenda. Byť jistě ne přesně ve stejné podobě, jako je tomu dnes. Nicméně tehdy šlo školství stále o pomoc dítěti, aby nedocházelo k neodborným rozhodnutím (např. právě při přeřazení do zvláštní školy).

Školní poradenští pracovníci se ve své praxi přirozeně setkávají se žáky a studenty, kteří jsou něčím specifičtí, odlišní. Troufáme si dokonce říci, že pomoci jinakost pochopit, začlenit ji do širšího kontextu a najít cestu, jak s ní odborně a lidsky pracovat, je jedním z úkolů jejich profese. To, co je třeba si uvědomit, je fakt, že rozdílnost jde často ruku v ruce s předsudky a stereotypy (ať už uvědomovanými, či nikoli). Pojďte se nyní na chvilku zastavit a zamyslet se nad tím, jak právě představy, domněnky či názory plynoucí z postojů mohou ovlivňovat vaše fungování a práci lidmi.

V předchozích dílech našeho seriálu jsme čtenářům představily jednotlivé oblasti nezbytné pro práci funkčního školního poradenského pracoviště (ŠPP). Nyní bychom jednotlivé kompetence a úkoly členů ŠPP ukázaly na konkrétní a reálné kazuistice. Popíšeme proces integrace žáka s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na prvním stupni základní školy a vysvětlíme si na konkrétním příkladu jednotlivé kompetence a role členů ŠPP.

V předešlých textech jsem často zdůrazňovala prioritu požadavku zajistit kvalitní dostupnou logopedickou péči dětem a žákům docházejícím do mateřských a základních škol hlavního vzdělávacího proudu, potažmo všem potřebným dětem a žákům s narušenou komunikační schopností. Ano, samozřejmě je třeba pokrýt veškeré potřeby současné praxe, tedy zajistit včasnou a dostupnou logopedickou péči plošně všem klientům bez rozdílu věku, a to jak ze strany školských logopedů, tak logopedů klinických. O tom (doufejme) již není pochyb. Nicméně z této velmi rozsáhlé a různorodé skupiny bych se v tomto příspěvku ráda více zaměřila na sektor školství v kontextu výchovně vzdělávací soustavy a poradenského systému.

V návaznosti na příspěvek v minulém čísle Školního poradenství v praxi se tentokrát zaměříme na aplikaci individuálního vzdělávacího plánu (IVP) u žáků s mentálním deficitem.