Osobní rozvoj

Stát se třídním učitelem je velká zodpovědnost a zároveň jedinečná příležitost pro profesní rozvoj. Jste teď v nové roli a ta s sebou přináší řadu povinností a výzev, na které se budete potřebovat postupně adaptovat. Ať už jste učitel v začátcích své kariéry, nebo máte za sebou roky praxe v roli netřídního učitele, první rok třídnictví vás čeká intenzivní období adaptace a učení se novým dovednostem. Jak si můžete svůj první rok dobře naplánovat a co je dobré mít na paměti?

Zahrada života je program osobního rozvoje pro studenty ve věku 15–20 let. Účastníci pod vedením zkušených lektorů pracují na tématech volby povolání, komunikace, rozvoje sebevědomí, odolnosti a životní rovnováhy. V článku se seznámíte s konceptem kurzu a dozvíte se, jak ho hodnotí rodiče a účastníci.

Program Zahrada života nabízí mladým ve věku 15–20 let možnost osobního růstu a nalezení směru pro svůj další život. Kurz je zaměřen na sebevnímání, posilování sebevědomí, rozvoj komunikačních dovedností a objevování vlastních talentů. Pokud hledáte inspiraci pro své žáky a studenty, může být Zahrada života tou správnou volbou.

Formativní hodnocení a využívání jeho nástrojů pro české vyučující dávno není žádnou neznámou. Mnozí z nich absolvovali nejedno školení právě s touto tematikou a více či méně úspěšně se jim daří formativně hodnotit děti ve svých třídách. Metodika Skills Builder je oproti tomu v českém prostředí nová, ale hned zpočátku vyučující, kteří se rozhodli s ní pracovat, zmiňovali, jak nápomocná je právě při formativním hodnocení. Co metodika konkrétně v tomto ohledu nabízí a čím by mohla oslovit vyučující?

Po letech relativního klidu a snad i poměrné hojnosti je naše současná přítomnost poněkud komplikovanější a cítíme asi i výraznější obavy z budoucnosti. Vážné trhliny dostává představa světa, ve kterém je všeho neustále víc a současně je vše lepší, jsme stále bohatší, máme víc a víc možností rozvoje, pokrok vnímáme jako kontinuální, příliš se neobáváme o bezpečnost vlastní i dětí. Není třeba sýčkovat, ale dnes vyhlížíme budoucnost zdrženlivěji. Přestože nepochybně věříme, že bude zase lépe, měli bychom pro zlepšení také sami něco aktivně dělat.

4. října 2023 se v Praze konala konference Škola jako místo setkávání. V odpolední sekci o pedagogickém lídrovství, kterou zaštiťovala Akademie Libchavy, jsme měli možnost slyšet čtyři zajímavé příspěvky, na které navazovaly dvě moderované diskuse, jejichž tématem byly lídr, pedagogický lídr a škola, kterou vede lídr, a e fektivní přístupy ve vzdělávání lídrů. Cílem bylo hledat odpovědi na otázky: Jak a na čem se pozná, že školu vede lídr? Kdo je pedagogickým lídrem? Jaké jsou efektivní přístupy ve vzdělávání lídrů a jaké jsou možnosti a formy jejich rozvoje? Na které své dovednosti a inteligence může lídr zaměřovat svou pozornost? Diskuse se zaměřila i na nové trendy podpory ředitelů a představeny byly příspěvky z praxe škol, kde lídři zaměřují svou pozornost prioritně na dopad výuky na učení všech žáků ve škole.

Buddy program Stojím při Tobě / Stand By Me je určený pro střední i základní školy a mladé lidi ve věku 13–24 let. Zaměřuje se na žáky a studenty, kteří mají omezené příležitosti či znevýhodnění. Pomáhá jim budovat vztahy s vrstevníky a zažít úspěch. Program působí pozitivně jako prevence šikany, outsiderství, absencí ve výuce, konfliktů v kolektivu, psychických problémů spojených s pocitem vyloučení, zhoršujícího se prospěchu a předsudků. Cílovými skupinami jsou nováčci v kolektivu, děti a mládež se speciálními potřebami / v akutní tíživé životní situaci / s psychickými problémy nebo držící se dlouhodobě mimo kolektiv vrstevníků a také žáci z Ukrajiny / s OMJ.

Na následujících řádcích se blíže podíváme na to, jak metodika Dobrý začátek® ovlivňuje osobnostní nastavení samotného pedagoga, mění jeho zaběhnuté modely myšlení směrem k pozitivnímu nastavení, pomáhá mu opouštět každodenní rutinu, stereotypy a zažitá schémata v chování, vede ho k proaktivnímu jednání a také k reflektování situací ve třídě.

„Díky práci s filmem a reflexi dochází k něčemu mimořádnému, co běžný vzdělávací proces neumožňuje tak často: najednou tu nejsou na jedné straně ‚oni‘ (učitelé), kteří něco sdělují, a na druhé straně ‚oni‘ (žáci), kteří jsou poučováni. Najednou jsme tu ‚my‘ (všichni společně), kteří sledujeme často velmi osobní zpověď hrdinů dokumentárního filmu,“ říká Vlasta Urbanová, pedagožka a lektorka.

Rodiče se snaží zajistit svým dětem ideální podmínky pro jejich růst a vývoj. S těmi nejlepšími úmysly chovají potomky jako v bavlnce, umetají jim cestičky. Ve výsledku jim však mnohdy škodí. A co škola? Jakou roli v tom hraje?

Tomáš Andrášik je psychoterapeut, který zároveň působí na katedře sociální pedagogiky jako asistent. Svou disertační práci dodělává na katedře pedagogiky PF MUNI a zabývá se v ní osobnostním rozvojem učitelů.

Bez spokojených učitelů nemohou být spokojení žáci. Pro dobrou atmosféru ve škole je proto zásadní, aby vedení pedagogický sbor podporovalo a naslouchalo jeho potřebám. Vedení by mělo o svůj pedagogický sbor pečovat systematicky, podporovat ho v rozvoji, sdílet s ním fungující postupy a dělat vše pro to, aby se u zaměstnanců předešlo vyhoření. Pojďme se podívat, jak to funguje v ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze a ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně.