Nerovnosti ve vzdělávání

Už léta máme přinejmenším verbální ambici snižovat existující velké vzdělávací rozdíly mezi dětmi pocházejícími z různého rodinného prostředí. Moc se nám to však v České republice nedaří. Naopak se zdá, že systém ve skutečnosti podporuje zvyšování těchto rozdílů. My je zjednodušeně připisujeme zejména předčasné segregaci. A zřejmě věříme, že když zrušíme speciální školy a víceletá gymnázia, možná i soukromé základní školy, snad i zakážeme domácí vzdělávání a odklady školní docházky i opakování ročníku a všechny děti bez větší výjimky se budou přinejmenším do patnácti let vzdělávat pohromadě, tak dojde k výraznému posunu, a tedy všeobecnému zlepšení, a to nejen vzdělávacích výsledků.

Nerovnosti ve vzdělávání mají často velmi prozaické příčiny a řešení je nutné hledat v mezioborovém přístupu. Text nabízí krátký souhrn nyní již dobře zmapovaných informací. Článek vychází mimo jiné z podkladového textu Jana Zemana (PAQ Research) pro online publikaci Kápézetka – Průvodce pro zřizovatele škol, kterou vydal EDUin.

Možná už jste slyšeli o projektu Podpora rovných příležitostí (PROP), který se primárně zaměřuje na děti se sociálním znevýhodněním. Je financován z Národního plánu obnovy (NPO) a jeho součástí je práce se školami, pedagogy i rodinou a samozřejmě hlavně se samotnými žáky. O tom, jak a komu projekt pomáhá, jsme si povídali s hlavním manažerem Tomášem Machalíkem z Národního pedagogického institutu České republiky.

Decentralizace, velký podíl rozhodování na úrovni zřizovatelů a škol a silná společenská víra v dobro diferenciace vedou k nerovnostem ve vzdělávání, s nimiž se Česko dlouhodobě potýká. Na lokální úrovni existuje široké spektrum škol, které poskytují dětem různou kvalitu vzdělávání. To odpovídá společenské poptávce po oddělování „slabších“ dětí a paralelní nabídce výběrových škol. Vše navíc mnohde umožňují a posilují nepsané tiché dohody mezi voliči a politiky, které tento stav konzervují napříč republikou. Ty nelze narušit bez posílení centrální role MŠMT. Nabízí se k tomu doplnění aktuálního středního článku podpory o řídicí pravomoc, která usnadní prosazení národních strategií nad selektivními lokálními tendencemi.

Na základě dlouholetých zkušeností s vlivem šachové hry na rozvoj kognitivních a metakognitivních schopností člověka se Evropský parlament rozhodl v roce 2012 vydat deklaraci, ve které se výslovně doporučuje zavedení šachů do vzdělávacích systémů EU.  

V důsledku restrikcí a omezení prezenční výuky v základních školách vznikla v posledních dvou letech významná poptávka po doučování zejména u sociálně znevýhodněných žáků, kteří z různých důvodů nemají potřebnou vzdělávací podporu v rodinném zázemí; s nástupem ukrajinských žáků do škol se nyní poptávka po doučování ještě zvyšuje o velké množství žáků s odlišným mateřským jazykem. A protože pracovní kapacity učitelů i pedagogických asistentů jsou limitované, výrazně se zvyšuje zájem škol o doučování zajišťované externisty, v našem konkrétním případě z řad studentů pedagogických fakult.

Zavřené školy během pandemie ukázaly, kteří žáci jsou nejvíce ohroženi studijním neúspěchem. Jsou to ti z nepodnětného prostředí i horších ekonomických poměrů. Velká část těchto dětí končí v nematuritním odborném studiu1), v němž problémy zastaralosti a neprostupnosti škol často ústí v předčasné odchody ze vzdělávání či nezaměstnanost absolventa.