Poslední novela školského zákona zlepší přípravu učitelů a sníží nerovnosti - stihne-li ji Parlament ČR schválit

České školství dlouho opomíjelo skutečnost, které jsou si vědomy vyspělé vzdělávací systémy, a to že kvalitní přípravu budoucích učitelů nezajišťují jen vzdělavatelé na fakultách, ale také provázející učitelé. Tedy učitelé ve školách, kteří nad rámec své učitelské profese u sebe na praxích vzdělávají studenty učitelství. Spolupracují s nimi na přípravě výuky, ve výuce, při reflexi a hodnocení a dále spolupracují s vysokoškolskými vzdělavateli na efektivním propojení teorie a praxe. Postavení provázejících učitelů se poprvé začalo systémově řešit až skrze reformu přípravy učitelů, na které od roku 2021 spolupracuje ministerstvo školství se všemi fakultami připravujícími učitele i dalšími aktéry.¹⁾ V červnu 2023 došlo k legislativnímu ukotvení pozice provázejícího učitele, na nějž aktuální novela školského zákona navazuje s odpovídajícími podmínkami pro její výkon.

Tato změna je jednoznačně důležitá v situaci, kdy nám 6 000 učitelů chybí, 38 % zájemců je od studia odrazeno nejčastěji kvůli nedostatku praxe a nemoderní či nekvalitní výuce,²⁾ 40 % učitelů se po dokončení studia necítí připraveno jít učit³⁾ a řada absolventů do školy ani nenastoupí, popřípadě z ní v prvních letech odchází. Bez uznání významu provázejících učitelů a zajištění odpovídajících podmínek pro výkon jejich role nemůžeme usilovat o kvalitní přípravu učitelů, která přiláká a udrží dostatečný počet kvalitních zájemců a připraví je na realitu učitelské profese.

Česko se řadí mezi „rekordmany“ v závislosti výsledků a kvality vzdělávání na jednotlivých školách, regionech a sociálním postavení rodičů. Zatímco v EU a zemích OECD závisí jen 15 % výsledků na sociálním původu, u nás je to 22 %.⁴⁾ Více než polovina rozdílů ve vzdělávacích výsledcích je dána sociálními podmínkami v regionu,⁵⁾ ve znevýhodněných regionech nedokončí základní vzdělání až 3x více žáků.⁶⁾ Novela na to reaguje možností zohlednit náročnost poskytování vzdělávání v rámci financování škol (tzv. indexací). Zejména školy s vyšším počtem žáků se sociálním a ekonomickým znevýhodněním tak budou moct získat více finančních prostředků, ať už na platy pedagogických pracovníků, navýšení ostatních neinvestičních výdajů (ONIV), na podpůrné pozice, případně skrze regulaci maximálního počtu odučených hodin výuky PHmax. Přesné nastavení indexu ministerstvo školství připravuje.

Dalším zásadním návrhem je institucionalizace školních psychologů a speciálních pedagogů, a to nejen v kontextu snižování nerovností ve vzdělávání, ale také s ohledem na wellbeing dětí. Z dat Národního ústavu duševního zdraví⁷⁾ víme, že 40 % dětí vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 % dětí známky úzkosti. Možnost financovat zmíněné pozice z evropských peněz, vedle jejich financování jako podpůrných opatření, skončila na konci roku 2024. Novela má zajistit, že budou tyto pozice standardní součástí pedagogického sboru a že budou financovány ze státního rozpočtu. Institucionalizace se bude vztahovat na běžné základní školy se 180 a více žáky, které budou moci pro tyto pozice využít stanovenou výši úvazku podle velikosti školy. Současně v nich už nebude možné poskytnout tyto pozice formou podpůrného opatření. Tento návrh přináší řadu souvisejících změn – například ukotvení povinnosti škol zajistit činnosti školních poradenských služeb nebo nastaveni spádovosti pedagogicko-psychologických poraden za účelem metodického vedení škol.

Systém podpory, kterou novela školského zákona pro provázející učitele navrhuje, se s výjimkou plánovaných odpočtů přímé pedagogické činnosti druhým rokem pokusně ověřuje.⁸⁾ Zapojeno je více než 1 200 provázejících učitelů v 400 školách a 40 institucí vzdělávajících budoucí učitele. Provázející učitelé, kteří se této roli věnují alespoň 60 hodin za školní rok, absolvují vstupní (20 h) a průběžné (20 h) vzdělávání a dostávají příplatek 2 000 Kč měsíčně. Důraz se klade také na spolupráci provázejících učitelů s vysokoškolskými vzdělavateli. Po schválení novely by tato podpora měla od 1. 1. 2026 platit pro všechny provázející učitele věnující se této roli, nově jako specializované činnosti, ve zmíněném rozsahu 60 hodin. Při výkonu role v ještě větším rozsahu plánuje ministerstvo v budoucnu nařízením vlády zajistit také odpočty přímé pedagogické činnosti o 1–2 hodiny týdně, což s ohledem na náklady, byť spíše zanedbatelné, bude závislé na politické vůli.

Evaluace prvního ročníku pilotáže⁹⁾ potvrdila přínos systémové podpory provázejících učitelů pro kvalitu pedagogických praxí, jejich průběh, organizační podmínky a zapojených osob. Vedle silných stránek nastavení celého systému odhalila i slabší stránky, na které se lze zaměřit a které umožní opatření ve spolupráci se všemi zapojenými aktéry doladit. Získané informace nám například říkají, že 81 % zapojených provázejících učitelů míní, že je pilotáž podpořila v kvalitní realizaci praxí. Všechny aktivity spjaté s průběhem praxe byly hodnoceny kvalitněji studenty zapojených provázejících učitelů než studenty těch do pilotáže nezapojených. Ke zvýšení kvality pedagogických praxí došlo i podle názoru vedení škol. Podíl vedení škol považujících nastavení praxí za vhodné se zvýšil ze 78 % na 96 %. Současně se potvrdilo, že role provázejících učitelů je časově náročná (podle 64 % zapojených provázejících učitelů). To představuje jeden z nejzásadnějších problémů pro zapojené provázející učitele a pojí se s poměrně vysokou poptávkou po sníženém rozsahu přímé pedagogické činnosti.

Návrh novely školského zákona obsahuje celkem 25 změn. Jejich přehled a bližší vysvětlení nabízí organizace Učitel naživo ve svém shrnutí.¹⁰⁾ Dalšími změnami jsou například regulace růstu PH školy v obdobích s potřebou mimořádných úsporných opatření, rozšíření nároku na jazykovou přípravu pro občany ČR s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka, úprava podmínek přijímání uchazečů ze zahraničí na střední školu, stanovení spádových obvodů mateřských a základních škol prostřednictvím elektronického zápisu, zrušení zmocnění k vydání vyhlášky, která stanovuje podmínky organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání, či zrušení podmínky věku nebo plné svéprávnosti žáků při činnostech v rámci praktického vyučování.

Prostřednictvím pozměňovacích návrhů bude snaha novelu „obohatit“ například o institucionalizaci další klíčové a osvědčené podpůrné pozice sociálního pedagoga, kterou se v říjnu 2024 vláda rozhodla do novely nezahrnout. Novela budí zájem i záměrem ministerstva školství převést financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) v rámci změny rozpočtového určení daní (RUD) na zřizovatele škol. Řada z těchto návrhů bude mít potenciál českému školství prospět, převedení financování ONIV na zřizovatele mezi ně dle odborníků¹¹⁾ nepatří. Hrozí totiž, že tím stát ztratí schopnost cíleně podporovat snižování nerovností (např. právě navrhovanou indexací) a rezignuje na řízení kvality regionálního školství. Zákonodárci by proto měli schválit pouze návrhy, na kterých je široká odborná shoda.

Rezort školství jí často není. Přesto bude-li politická vůle schválit poslední změny v regionálním školství, a já v to zatím věřím, půjde o změny v této novele. Ty musí ještě doprojednat a schválit Poslanecká sněmovna, následně Senát a podepsat prezident republiky. Jednání může zcela jistě protahovat diskuze nad pozměňovacími návrhy. Co se ale nestihne schválit do konce volebního období, respektive do léta, „spadne pod stůl“ a zkvalitnění českého školství se přinejlepším výrazně odsune.

Popsaná opatření v oblasti zkvalitnění praxí budoucích učitelů, posílení wellbeingu dětí a snižování nerovností potřebují nabýt účinnosti od ledna 2026. Jen tak půjde zajistit kontinuitu změn, které pozitivně ovlivňují školský terén. Jejich odsunutí by šlo proti reformě přípravy učitelů i samotné Strategii 2030+, ke kterým se vláda zavázala. V tomto duchu podpořili novelu také zástupci politické sféry, ministerstva školství, fakult připravujících učitele, odborných asociací i vedení škol na kulatém stole, který proběhl 16. ledna v Poslanecké sněmovně.¹²⁾ Novela by podle nich prioritou jednoznačně být měla; bude-li tomu skutečně tak, budeme teď s napětím sledovat.