Náhradní výchova

Tento Letní speciál se věnuje rodičům. Možná vás ale zatím nenapadlo ptát se, kdo je vlastně rodič a jak by k osobám, které nejsou rodiči, ale jednají za dítě, měla škola přistupovat. Na to se podíváme v tomto článku.

Článek vznikl na základě rozhovoru s adoptivní maminkou o jejím synovi a jeho reálných zkušenostech ze školního prostředí a byl doplněn expertními názory odborníků Dobré rodiny, organizace věnující se náhradním rodinám po celé ČR.

V Dobré rodině věří, že každé dítě patří do rodiny. Pokud z nějakého důvodu nemůže vyrůstat v té vlastní, nejlepší alternativou je náhradní rodinná péče. Posláním organizace je zajištění bezpečí, naplnění zájmů dítěte a podpora náhradních rodičů. Zároveň ale šíří i osvětu a informují o náhradním rodičovství širokou veřejnost, podporují systémové změny, tvoří metodiky a pracují na mnoha projektech. O tom všem jsme si povídaly s odbornou pracovnicí v Dobré rodině Martinou Loutnou.

V odborné literatuře ani v beletrii nenalezneme mnoho publikací věnujících se institucionální výchově. V našem časopisu jsme již sdíleli přání věnovat tématu „na okraji školství“ větší pozornost.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, spojuje řadu práv a povinností s pojmem zákonný zástupce. U nezletilých dětí jsou zákonnými zástupci zpravidla jejich rodiče. Pokud došlo k osvojení, pak rodičovská práva a povinnosti přecházejí na osvojitele. V případě, že rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, její výkon byl pozastaven nebo nemají plnou způsobilost k právním úkonům, je zákonným zástupcem dítěte ustanovený poručník. Pěstouni nejsou zákonnými zástupci dítěte, rozhodují pouze o jeho běžných záležitostech.

Česká školní inspekce zveřejňuje tematickou zprávu, která je výsledkem inspekčního elektronického zjišťování k problematice domovů mládeže. Inspekční zjišťování bylo zaměřeno na počty ubytovaných, na formy podpory poskytované domovy mládeže směrem ke zlepšování výsledků vzdělávání žáků a studentů, na zájmovou činnost, nabízené kroužky, kariérové poradenství  nebo podporu v oblastech prevence rizikového chování žáků a studentů.

Podíl rodičů na úhradě příspěvku stanoví ředitel zařízení rozhodnutím. Toto rozhodnutí je rozhodnutím ve správním řízení.

Diagnostický ústav písemně sděluje příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí na základě komplexní zprávy nebo na základě poznatků zařízení údaje o dětech vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče (§ 5 odst. 4 zákona č. 109/2002 Sb., dále orgánu sociálně-právní ochrany dětípříslušnému podle místa trvalého pobytu dítěte diagnostický ústav oznamuje přijetí, umístění nebo přemístění dítěte, a to do 3 pracovních dnů.

Podle § 12 zákona č. 109/2002 Sb. dětský domov zajišťuje péči: o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování; tyto děti se vzdělávají ve školách, které nejsou součástí dětského domova; o děti ve věku zpravidla od 3 do nejvýše 18 let.

Podle § 15 zákona č. 109/2002 Sb. v zařízeních, ve kterých jsou umístěny děti s uloženou ochrannou výchovou, jsou používány speciální stavebně technické prostředky k zabránění útěku těchto dětí (např. mříže).

Opatření ve výchově jsou negativní nebo pozitivní důsledky určitého chování dítěte. Podle § 21 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb. mohou být za prokázané porušení povinností uložena tato negativní výchovná opatření: