Dospívající své pocity často maskují nebo zlehčují, aby tzv. neztratili tvář, stydí se za své prožívání nebo nechtějí dospělé obtěžovat svými obavami – nejsou si třeba jisti, že by u nich nalezli pochopení. Úzkostné stavy žáků jsou přitom přímo spojené s tlakem na výkon a dobré školní výsledky. Pedagog úzkostný stav může poznat při (písemném i ústním) zkoušení, bez ohledu na důležitost zkoušky samotné. Z reakcí žáka při hodině je jasné, že látce rozumí, je bystrý – jakmile jde ale o zkoušku, zmatkuje, zamrzne, nechápe souvislosti nebo zmatečně mluví o jiné látce. Nedokáže se soustředit, může se nadměrně potit nebo zamrznout. Dítě či dospívající se navíc dostává do situace, kdy se začne „cyklit“ a bojí se ztrapnění před pedagogem i ostatními.
Úzkost ze zkoušení, panická ataka z maturit - jak pracovat se žáky?
Vydáno:
5 minut čtení
Úzkost ze zkoušení, panická ataka z maturit – jak pracovat se žáky?
Michaela
Klofcová
PR Linky bezpečí
Mladí lidé nemají ještě dostatečné množství předchozích zkušeností, aby se o ně