Pedagog byl odsouzen za nedbalostní přečin (porušení povinnosti vyplývající ze zaměstnání) dle § 143 odst. 1, odst. 2 na 13 měsíců s podmínkou v trvání 2 let; nebyl uložen jiný druh trestu - zákaz činnosti. Odvolací soud rozsudek potvrdil. Ztrácí tímto pedagog svou bezúhonnost pro výkon povolání, tedy nemůže učit? Od kdy s ním musí být event. ukončena pracovní smlouva?
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY:
-
§ 29a zákona č. 563/2004 Sb.
-
§ 41 a § 53 zákona č. 262/2006 Sb.
-
§ 143 zákona č. 40/2009 Sb.
ODPOVĚĎ:
Podle ustanovení § 29a odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, se za bezúhonnou pro účely tohoto zákona nepovažuje při posuzování předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena:
1.
za trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
2.
za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka.
Jde tedy o to, při jaké konkrétní činnosti byl spáchán nedbalostní trestný čin, za který byl pedagogický pracovník odsouzen. Jestliže došlo ke spáchání tohoto trestného činu při výkonu činnosti pedagogického pracovníka (např. zanedbáním dohledu nebo v důsledku autonehody způsobené pedagogickým pracovníkem v průběhu pracovní cesty došlo k usmrcení svěřeného žáka), pak nabytím právní moci rozsudku trestního soudu pozbyl tento pedagogický pracovník bezúhonnosti.
Jestliže ale došlo ke spáchání nedbalostního trestného činu bez souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka, považuje se pedagogický pracovník i nadále za bezúhonného. K posouzení toho, zda došlo ke spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka, je nutné disponovat rozsudkem, ze kterého lze identifikovat okolnosti spáchaného trestného činu.
V případě pozbytí bezúhonnosti nelze připustit, aby pedagogický pracovník nadále vykonával přímou pedagogickou činnost. Otázka tedy nezní, kdy rozvázat pracovní poměr, ale odkdy zamezit výkonu přímé pedagogické činnosti. Nabytím právní moci rozsudku trestního soudu přestává pachatel trestného činu, kterým pozbyl bezúhonnosti pedagogického pracovníka, být způsobilý pro výkon činnosti pedagogického pracovníka, a bez výjimky platí, že nesmí pedagogickou činnost nadále vykonávat. V praxi lze takovou situaci řešit jen dvěma způsoby:
1.
Dohodou o změně druhu práce v pracovní smlouvě, kdy do doby, než dojde k zahlazení trestu (a tím ke znovunabytí bezúhonnosti), vykonává zaměstnanec jiné než pedagogické práce.
2.
Nebude-li zaměstnanec souhlasit s dohodou o změně pracovní smlouvy, dá mu zaměstnavatel výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce, tj. z důvodu nesplňování předpokladů stanovených právním předpisem pro výkon sjednané práce. Po celou výpovědní dobu pak má zaměstnavatel právo převést tohoto zaměstnance na jinou práci, a to i bez jeho souhlasu [§ 41 odst. 2 písm. a) zákoníku práce].
Alternativou k této druhé variantě je rozvázání pracovního poměru dohodou, a to bezprostředně po nabytí právní moci rozsudku trestního soudu, což ale samozřejmě předpokládá souhlas zaměstnance s takovou dohodou.