Profese a zájmy rodičů jako prostředek možné spolupráce. 4. část - Podzimní tvoření - dýňování

Tematický celek zahájíme vycházkou s dětmi do přírody. Děti si s sebou vezmou menší košíčky, případně kyblíčky, postačí jeden do dvojice nebo trojice. Cestou pozorujeme podzimní krajinu a pobízíme děti k všímavosti přírody v této roční době. Děti slovně popisují hlavní znaky podzimu, sbírají do košíčku přírodniny a zkouší je vnímat všemi smysly. V mateřské škole si je děti z nádob uskladní na určené místo a dále s nimi pracují. Listy, stromovou kůru, jehličí, šišky, plody různých druhů stromů apod. sbíráme s dětmi při vycházkách za účelem tvoření a průběžné výzdoby interiéru mateřské školy a zároveň je společně zkoumáme. Důležité je, aby si děti prostřednictvím pobytu v přírodě uvědomily hlavní charakteristiku podzimu a vnímaly přírodní prostředí kolem sebe.

Při pobytu na zahradě zkoumáme s dětmi stromy a keře, které tam rostou. Děti se snaží určovat názvy ovocných stromů (například jabloň, hrušeň, švestka, ořešák, líska, jeřáb, černá aronie). Stromy určují podle ovoce, které na nich roste, případně podle obrázků a encyklopedií. Zralé ovoce průběžně sbírají do košíčků nebo nakládají na dětská kolečka a předávají do školní jídelny, jenž je součástí naší mateřské školy, k dalšímu zpracování.

Na zahradě děti hledají různé druhy ovocných stromů a porovnávají je mezi sebou – porovnávají struktury kůry, velikost a tvar listů, plody apod. Poté zjišťují, že ani stromy stejného druhu nejsou úplně stejné – mohou být různě vysoké, mohou mít různě uspořádané větve a také jejich plody se druhem mohou lišit. Vysvětlíme dětem, že například jabloní je několik druhů a každý druh má jiná jablka, která se liší velikostí, tvarem, barvou, chutí. Ovoce, které s dětmi sklízíme si rozprostřeme v altánku na stoly a děti hledají rozdíly mezi různými druhy ovoce. Omyté ovoce pak nakrájíme na menší kousky a rozložíme na tácky. Děti je ochutnávají a porovnávají různé chutě – která plod je sladký, kyselý, trpký, šťavnatý, tvrdý, měkký apod.

Při dopoledním pobytu na zahradě si děti nasbírají jablka a ořechy, které společně doneseme do jídelny mateřské školy k dalšímu zpracování. Navrhneme dětem, že si z nich upečeme štrúdl. Děti rozdělíme do menších skupin (3–4 děti), každá skupina se věnuje některé činnosti v souvislosti s přípravou pečení štrúdlu, například:

Při těchto činnostech se mohou děti dle svého zájmu prostřídat. Když je vše připraveno, vytvarují děti těsto na plech, přidají nastrouhaná jablka a nakrájené ořechy, posypou drobenkou. Paní kuchařky štrúdl ve školní kuchyni upečou. Děti pravděpodobně nezvládnou všechny výše uvedené činnosti samy a dokonale, to však ani není cílem. Důležité je, aby si prošly celým procesem pečení štrúdlu a zjistily tak, co je k jeho upečení třeba připravit a udělat. Cílem je, aby děti zjistily, že koláč se „sám neupeče“ v supermarketu, ale co vše stojí za jeho přípravou. Samozřejmostí je upozornit děti na bezpečnost při manipulaci s nožíky, struhadly a dalšími předměty v rámci přípravy a pečení závinu.

Vypravíme se s dětmi na vycházku do přírody, můžeme si vzít také několik košíčků na sběr různých přírodnin. Během vycházky pozorujeme přírodu a snažíme se vést děti ke slovnímu popisu toho, co vnímají a vidí. Zároveň je upozorňujeme na pestrost barev v přírodě a vedeme je k jejich určování – barvy různých plodů, listí a dalších přírodnin. Také upozorňujeme děti na to, že základní barvy jsou v mnoha odstínech, a ukazujeme si to na příkladech:

Děti si uvědomí odstíny různých barev, pokud je uvidí vedle sebe. Společně s dětmi položíme na určené místo přírodniny např. v barvě a odstínech červené (poté i v dalších barvách) a děti je tak zkoumají, prohlíží si je. Do košíčků mohou děti nasbírat různé přírodniny a odnést do mateřské školy k dalšímu tvoření.

Přírodniny použijeme ve třídách k hravému experimentování, tvoření, třídění a přiřazování. Uprostřed třídy rozložíme světlou látku, na kterou děti položí všechny přírodniny (různé druhy stromové kůry, větviček, listů a plodů – kaštany, žaludy, bukvice, ořechy, jeřabiny, jablka, šišky a další). S dětmi si sedneme do kruhu kolem přírodnin a jen si o nich povídáme. Každé dítě si vezme do ruky jakoukoliv libovolnou přírodninu a svým kamarádům ji slovně popíše nebo sdělí, co o ní ví. Poté na koberec vedle přírodnin položíme velké obrázky stromů. Děti si postupně berou jednotlivé přírodniny a zkouší je správně přiřadit ke stromům na obrázcích a stromy i jejich plody pojmenovat.

Další činnosti se odvíjí od fantazie dětí. Děti například přírodniny třídí – do jedné obruče pokládají všechny listy, do druhé všechny větvičky a do další všechny plody. Různé druhy listů, větviček a plodů mezi sebou porovnávají, určují jejich tvar, velikost, barvu, povrch.

Děti na vycházce nasbírají větší množství barevných listů a snaží se je třídit podle převládajících barev. Označíme 4 místa např. barevnou papírovou květinou (žlutá, červená, zelená, hnědá) a děti ke každé květiny nosí listy podle barev. Po roztřídění si děti listy prohlížejí a opět zjišťují množství odstínů od každé barvy.

Děti upozorníme na to, že listy se od sebe liší nejen svou barevností, ale také různými tvary a velikostí – podle druhů stromů. Z toho mohou vycházet další aktivity, které mohou být velmi variabilní, například:

Na podzimní tematický blok jsme navázali dílničkou s rodičem. S maminkou dítěte, jež dochází do naší mateřské školy, jsme se domluvili na výrobě podzimních dekorací z dýní a sušených květin. Vzhledem k pěknému podzimnímu počasí a velkému množství přírodních pomůcek jsme zvolili prostředí pro dílničky prostorný altán na přírodní zahradě. Maminka nejprve dětem ukázala hotový výrobek a navázala tak rozhovor s dětmi, zda by si jej také chtěly vyrobit a odnést domů. Poté je seznámila s veškerým doneseným materiálem a také s potřebným náčiním. Vysvětlila a ukázala dětem postup, jak budeme společně celou dekoraci tvořit.

Děti nejprve braly do rukou malé dýně, které si prohlížely a zkoumaly je, a zjišťovaly, že jsou mnoha barev, odstínů a vzorů. Rovněž se drobně lišily velikostmi a tvary. Dále si děti prohlížely sušené květiny, jež byly rovněž různých druhů, barev, velikostí, tvarů apod. Maminka – paní Lenka – dětem prozradila názvy jednotlivých druhů květin (například podzimní astry, cínie, solidago, starček, jiřiny, laskavec, buxus, brslen) a sdělila jim některé zajímavosti o jejich pěstování a následném sušení.

Děti se posadily na lavičky kolem stolů v altánu. Paní Lenka slovně instruovala děti i dospělé a názorně ukazovala postup. Kromě paní učitelek pomáhala dětem s výrobou také asistentka a provozní pracovnice. Nejprve jsme dětem odkrojili přibližně jednu třetinu každé dýně. Poté si každé dítě lžící vydlabávalo vnitřek dýně, vydlabané části pokládaly na tácky na stolech. V této fázi byla dýně připravena ke zdobení. S pomocí dospělých vkládaly děti do svých dýní florex, který byl před tím namočený ve vodě, aby se s ním dobře pracovalo. Vzhledem k rozličné velikosti i tvarů jednotlivých dýní se musel florex upravit – oříznout, aby do dýně dobře zapadl a nebyl příliš velký nebo naopak malý. V této fázi si děti vybíraly jednotlivé rostliny, které jim dospělí pomáhali upravit na vhodnou velikost, zdatnější děti si je samy zkracovaly nůžkami. Jednotlivé květiny si zapichovaly do florexu umístěném ve vnitřku dýně.

Děti měly možnost vybírat si z mnoha různých dýní a rovněž z mnoha různých květin a dalších rostlin, jež se také lišily barvami, strukturou a dalšími vlastnostmi. Tak vzniklo velké množství dekorací z dýní a květin, přičemž každý výrobek byl jiný – především jinak barevný. Podstatné je, že si děti vyrobily podzimní dekorace pod vedením maminky Lenky samy a během vlastního tvoření tak přišly na to, jak se taková výzdoba dělá. Z hotových výrobků jsme udělali výstavku na zahradě mateřské škole. Děti si všechny dekorace z dýní prohlížely, přičemž každé dítě představilo tu svou – slovně ji popsalo a sdělilo ostatním, jaké květiny použilo, jak se jim práce dařila, případně, co jim dělalo potíže a jak se s tím vypořádaly (například pomohl kamarád, paní učitelka, dítě si nakonec poradilo samo…). Vyrobené dekorace si děti odnesly domů.

Fungující spolupráce pedagogů s rodiči v mateřské škole je přínosná ve všech směrech. Společné aktivity s rodiči je jeden z možných způsobů, jak tyto vtahy ještě více podporovat a prohlubovat, což má konečný pozitivní dopad na dítě. Kromě toho dílničky s rodiči v mateřské škole poskytují dětem další dimenze vzdělávání, rozvíjejí a posilují jejich emocionální a sociální vývoj.