Školní poradenský systém v Rusku

Kvalita a dostupnost vzdělání se však mohou lišit podle oblasti, kde lidé žijí, a podle přístupu k různým minoritním etnickým a náboženským skupinám. Aktuálně lze na území Ruska rozlišit zhruba 200 různých etnických skupin (tvoří 20 % populace, nejpočetnější minoritní skupinou jsou Tataři), 50 % obyvatelstva je věřících (jedná se především o křesťanství, menší část se dále tříští mezi islám, judaismus a východní náboženství) (Currie, Kuzmina a Nadyuk, 2012).

Instituce a organizace jako jsou Rada Evropy či Human Rights Watch se obávají stoupajícího trendu ruského nacionalismu – ruské vládní instituce provádějí kroky k zdůraznění ruské kultury a ruského jazyka a znesnadňují tak přístup ke vzdělání (Si la grande diversité, 2019).

Vzdělávání je v Rusku těžko dostupné i pro specifické skupiny obyvatelstva, jako jsou lidé s handicapem, ať už fyzickým, či mentálním. Organizace spojených národů proto uvítalav roce 2019 novou ruskou legislativu, která se snaží o inkluzi handicapovaných jedinců do všeobecného vzdělávacího systému, avšak i nadále varuje před separací postižených jedinců segregovanou formou vzdělávání a výchovy i před neadekvátním zacházením s handicapovanými jedinci ve specializovaných zařízeních (World Report, 2019).

Školní docházka pro ruské děti začíná v 6 – 7 letech a je povinná do 15 roku života. Studium je běžně rozdělené na první stupeň (1. – 4. třída) a druhý stupeň (5. – 9. třída) a je považováno za ukončené až po složení zkoušky z ruského jazyka, matematiky a dalších dvou volitelných předmětů. Po složení zkoušky dostane každý žák certifikát o ukončeném základním vzdělání.

Školní rok je rozřazen do čtyř částí, které oddělují jednotlivé týdenní až dvoutýdenní prázdniny a tři měsíce letních prázdnin.