Dotazník studijních zkušeností

Studijní self-efficacy (v angličtině academic self-efficacy) je psychologický koncept pocházející od kanadského psychologa Alberta Bandury. Označuje přesvědčení žáků o tom, zda mají potřebné schopnosti k dosažení požadovaných studijních cílů. Školní výkony žáků jsme dlouho přičítali úrovni jejich rozumových schopností (Je dostatečně chytrý?) a vynaložené snaze (Snaží se dost?). Výzkumy studijní self-efficacy však ukázaly, že neméně důležitá je při dosahování vzdělávacích cílů i důvěra žáků ve vlastní schopnosti. Důvěrou ve vlastní schopnosti nemáme na mysli sebevědomé vystupování, které mnohdy maskuje pocit vlastní nejistoty. Řeč je o vypěstovaném myšlenkovém vzorci, který řídí naše chování a odráží se na jeho výsledcích.

A nejde jen o samotné studijní výkony. Vysoká úroveň studijní self-efficacy souvisí také s větším zájmem o studium a nastavováním vyšších vzdělávacích cílů. Obtížné úkoly jsou vnímány jako výzvy, případný neúspěch je motivací k další práci a překonání překážek, výkonová situace je prožívána s větším klidem. Na druhé straně nízká studijní self-efficacy se pojí s menším studijním úsilím a povrchními učebními strategiemi. Objevuje se snaha vyhnout se náročným úkolům, výkonová situace představuje stres, je doprovázena prožitky strachu, úzkosti či odporu.

Studijní self-efficacy se vyvíjí od dětství především na základě vlastních zkušeností a informací, které jedinec získává od svého okolí. Na střední škole tak už mohou být přesvědčení, která žáci o svých schopnostech mají, poměrně stabilní. Neznamená to však, že bychom měli na práci s nimi rezignovat.

Přesvědčení o našich vlastních schopnostech se vážou k určité oblasti. Důvěřujeme například svým matematickým schopnostem, v angličtině jsme však ztraceni. Proto se i měření studijní self-efficacy zaměřuje na konkrétní oblast. V případě Dotazníku studijních zkušeností jsme v první fázi zvolili český jazyk a matematiku. Pro tyto dva předměty vznikly normy, díky kterým můžeme zjištěné odpovědi žáků porovnávat s populací českých středoškoláků. Výzkumný soubor tvořilo 1 717 žáků středních škol ze všech krajů České republiky. Zapojena byla střední odborná učiliště, střední odborné školy i gymnázia.

Dotazník obsahuje 22 položek. Každá položka je formulována jako tvrzení, ke kterému se respondent vyjadřuje na šestibodové škále. Jednotlivé položky dotazníku jsou formulovány natolik široce, aby se daly využít pro více vyučovacích předmětů. Bez použití norem tak lze dotazník zadat i pro jiné naukové předměty, než je český jazyk a matematika. Vyhodnocení takto použitého dotazníku spočívá v obsahové analýze jednotlivých položek (sledujeme, jak žák na kterou otázku reagoval). Dotazník lze zadávat jak individuálně, tak skupinově, jeho administrace je velmi snadná, samotné vyplnění zabere jen několik minut, stejně tak i vyhodnocení (celý proces je možné zvládnout za čtvrt hodiny). S dotazníkem může pracovat vyučující, speciální pedagog či psycholog. V případě řešení závažnějších problémů je vhodná spolupráce vyučujícího s dalším odborníkem.

Informace o úrovni studijní self-efficacy mohou být přínosné jak při řešení již vzniklých obtíží, tak v rámci prevence. Preventivně lze dotazník využít například ke screeningu celé třídy. Na základě výsledku takového šetření si může pedagog udělat obrázek o úrovni studijní self-efficacy ve svém vyučovacím předmětu a v případě potřeby zařadit do výuky prvky, které víru žáků ve vlastní schopnosti posilují. Způsoby rozvíjení studijní self-efficacy najdete na níže uvedených webových stránkách. V individuální práci se žáky, u kterých se již obtíže objevily, mohou informace z dotazníku sloužit jako vodítko při pátrání po příčinách potíží. Jedná se zejména o případy slabého prospěchu, nedostatečné motivace ke studiu, problémy s chováním, depresivní či úzkostné stavy apod.

Více informací o studijní self-efficacy a způsobech jejího posilování najdete na webových stránkách www.studijni-self-efficacy.webnode.cz.