Připravenost škol a školských zařízení na závažné havárie

Na území Moravskoslezského kraje je v okolí provozovatelů v dikci zákona o prevenci závažných havárií stanoveno 10 zón havarijního plánování a dále 45 zón ohrožení (dále jen „zóny“) v okolí tzv. podlimitních provozovatelů. V těchto zónách trvale žije téměř 45 000 obyvatel kraje a dále se v nich nachází dalších 22 000 osob ve školských zařízeních, kterých je celkem 80.

Připravenost managementu škol na případnou havárii spojenou s únikem nebezpečné látky do okolí má zásadní význam pro minimalizaci dopadů možných závažných havárií. Za tímto účelem realizuje Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (dále jen „HZS MSK“) řadu aktivit, které vedou k jeho vyšší připravenosti.

Školská zařízení jsou jednou z kategorií tzv. společensky významných objektů. K zajištění jejich připravenosti je nezbytné nejen vymezit zóny, zprostředkovat informace o ohrožení a zpracovat plánovací dokumentaci, ale rovněž nastavit a zavést komunikační mechanismy pro vyrozumění školských zařízení o vzniku závažné havárie a pro vyhlášení opatření uvnitř objektu, zdokumentovat a ověřit postupy a v neposlední řadě systém udržovat a prověřovat.

Management školských zařízení bude o vzniku závažné havárie na území MSK informován prostřednictvím systému automatického doručování hlasových zpráv, obyvatelstvo pak prostřednictvím varovného signálu „všeobecná výstraha“, tj. kolísavého tónu sirény. Po přijetí varovné informace je nezbytné se co nejdříve ukrýt v budově, nejlépe ve vyšších patrech. Dále je nutno uzavřít a utěsnit okna a dveře, vypnout ventilaci, klimatizaci a dbát dalších pokynů poskytovaných příslušníky záchranných složek či vysílaných na regionálních televizních a rozhlasových kanálech. Vzhledem k tomu, že řada průmyslových škodlivin silně dráždí dýchací cesty, je vhodné je chránit přiložením navlhčené roušky z kusu látky na nos a ústa.

Níže v textu jsou blíže popsány přístupy k realizaci jednotlivých kroků.

V Moravskoslezském kraji je management škol informován o ohrožení dvojím způsobem. První z nich vyplývá z povinnosti krajského úřadu zpracovat a doručit jim tzv. informaci o nebezpečí a týká se jen těch škol, které jsou situovány na území zóny havarijního plánování stanoveného dle zákona o prevenci závažných havárií. Druhý způsob vychází ze zákona o integrovaném záchranném systému, kdy jsou školská zařízení zahrnuta dle § 23 do havarijního plánu. Zahrnutí je realizováno formou dopisu hasičského záchranného sboru kraje adresovaného managementu školy. Cílem tohoto dopisu je nejen upozornit na možnou závažnou havárii, ale rovněž upozornit na nezbytnost zajištění nezbytných režimových opatření vůči osazenstvu objektu. V období přípravy na mimořádné události se jedná zejména o preventivní a pravidelné informování o hrozícím nebezpečí, způsobech varování a informování a opatřeních k sebeochraně a vzájemné pomoci. Při vzniku závažné havárie se jedná zejména o vlastní varování a informování o havárii a ukrytí do vhodných předem definovaných prostor, při kterém je využíváno ochranných vlastností staveb.

V Moravskoslezském kraji jsou režimová opatření k ochraně žáků, studentů, pedagogů a dalších zaměstnanců škol plánována formou tzv. karty objektu. HZS MSK nabízí managementu škol metodickou pomoc při zpracování těchto karet.

Jedná se o interní dokumentaci ohroženého objektu ve formátu A4, která má textovou a grafickou část. Na kartě jsou individuálně pro každý objekt sumarizovány základní informace o charakteru ohrožení a způsobu vyrozumění objektu a v neposlední řadě popsány zásady žádoucího chování při úniku nebezpečné látky, a to včetně stanovení konkrétních úkolů pro odpovědné osoby (např. vyhlášení opatření rozhlasem, uzavření oken a dveří, vypnutí ventilace). Grafická část vymezuje prostory, které jsou vhodné k ukrytí a respektují ochranné vlastnosti staveb.

Postupy definované v kartě objektu navazují na konkrétní vnější havarijní plán a způsob vyrozumění objektu o závažné havárii. K vyrozumění objektu může docházet různým způsobem, přičemž preferovaným je automatické volání, tzv. AMDS (Automatic Message Delivery System) z krajského operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému.

Karty objektů jsou pravidelně prověřovány při cvičeních k prověření vnějšího havarijního plánu či havarijních karet, do kterých jsou mimo provozovatele a složku IZS zapojována také právě školská zařízení. Cílem těchto nácviků je přezkoumání a ověření vhodnosti nastavených postupů.

Do nedávného cvičení spojeného s únikem toxického amoniaku do ovzduší bylo zapojeno rovněž sedm školských zařízení v zóně havarijního plánování. Pozorovatelé z řad příslušníků HZS MSK sledovali činnosti odpovědných osob. Mezi nejčastější nedostatky při ukrytí s využitím ochranných vlastností budov identifikovanými při tomto cvičení patřilo např. nevypnutí ventilace ve školní jídelně, otevřená okna na toaletách, v šatnách či povolení odchodu osob z budovy. Aktivní účast žáků, studentů, pedagogů a dalších zaměstnanců škol na cvičeních významnou měrou přispívá k zafixování správných návyků při vyhlášení chemické havárie.

K prohloubení znalostí odpovědných osob školských zařízení organizuje HZS MSK semináře. Jejich obsah je zaměřen nejen na informaci o charakteru ohrožení, ale především na způsoby vyrozumění objektů a nezbytná opatření k ochraně obyvatelstva při chemické havárii.

Připravenost není jen věcí managementu školy, ale rovněž žáků a studentů. HZS MSK realizuje již řadu let na základních školách preventivně výchovný program Hasík CZ – Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. V roce 2018 byl tento program realizován na více než 80 % základních škol v kraji a účastnilo se ho více než 20 000 dětí.

Na základních školách, které jsou v zónách havarijního plánování nebo v zónách ohrožení, je tento program profilován rovněž k problematice přípravy na úniky nebezpečných látek z průmyslových objektů. Vedle základních škol je program rozšířen rovněž na střední školy a mateřské školy (u mateřských škol je program cílen na pedagogy, nikoliv na děti).

S podobnými postupy se školy a školská zařízení situované v zónách setkají také v dalších krajích ČR. Vždy je třeba se informovat u příslušného HZS kraje či krajského úřadu. Připravenost těchto zařízení v zónách havarijního plánování a zónách ohrožení je součástí přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích. Jedná se o kontinuální proces, jehož výsledky budou patrné až v delším časovém horizontu. Úniky nebezpečných látek nejsou sice každodenní realitou, avšak nebude-li na ně společnost dostatečně připravena, dopady mohou být fatální. Prevence má smysl a vyplatí se.