Přehled změn v právních předpisech účinných od 1. 1. 2011 s uplatněním při řízení školy a školského zařízení

Vydáno:
Přehled změn v právních předpisech účinných od 1. 1. 2011 s uplatněním při řízení školy a školského zařízení
PhDr.
Jiří
Valenta
lektor a poradce v oblasti řízení školy a školského zařízení
Dne 1. 1. 2011 nabyla účinnosti
vyhláška č. 350/2010 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2011
. Tato vyhláška zároveň ruší platnost vyhlášky č. 459/2009 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2010.
Dne 1. 1. 2011 nabyla účinnosti
vyhláška č. 377/2010 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot.
Vyhláška upravuje náhrady stravného takto:
Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši
-
63 Kč až 74 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
-
95 Kč až 114 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
-
149 Kč až 178 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč.
Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí
-
31,40 Kč u benzinu automobilového 91 oktanů,
-
31,60 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
-
33,40 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
-
30,80 Kč u motorové nafty.
Tato vyhláška zároveň ruší platnost vyhlášky č. 462/2009 Sb., která stanovovala výši cestovních náhrad pro rok 2010.
Dne 1. 1. 2011 nabyla účinnosti vyhláška č. 365/2010 Sb., kterou se mění
vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb
. Kromě jiného je v důsledku této změny snížen příděl do fondu z původních 2 % na 1 % objemu mzdových prostředků (viz § 2 odst. 1 vyhlášky).
Dne 1. 1. 2011 nabyl účinnosti
zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.
Změny obsažené v tomto zákoně se týkají:
-
nemocenských dávek,
-
sociálního pojištění,
-
dávek státní sociální podpory,
-
sociálních služeb,
-
zákona o zaměstnanosti,
-
zákoníku práce.
Z pohledu praxe řízení škol a školských zařízení stojí za pozornost následující části zákona:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o nemocenském pojištění
(zákon č. 187/2006 Sb.)
1. V § 23 se od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 stanoví nárok na nemocenské až po uplynutí prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (místo dosavadních 14). To znamená, že po tuto dobu nenáleží zaměstnanci nemocenské dávky, ale náhrada mzdy (platu) od zaměstnavatele.
2. V § 29 se stanoví výše nemocenského na 60 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání pracovní neschopnosti. Dočasné snížení nemocenského, které mělo platit pouze pro rok 2010, se tak zavádí jako trvalé opatření. Od ledna tak nemocní zaměstnanci již nebudou při dlouhodobé pracovní neschopnosti pobírat vyšší nemocenské (do konce roku 2009 zvýšení činilo 66 % a od třetího měsíce 72 % vyměřovacího základu). U zaměstnance s průměrnou mzdou to znamená snížení nemocenského o 1 530 Kč (o 9 %) za druhý měsíc a 2 670 Kč měsíčně (o 17 %) od třetího měsíce nemoci.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
(zákon č. 589/1992 Sb.)
1. V § 7 odst. 1 písm. a) zůstává sazba pojistného odváděného zaměstnavatelem na nemocenské pojištění ve výši 2,3 % vyměřovacího základu. Prodloužení doby, po kterou bude zaměstnavatel hradit zaměstnanci náhradu mzdy (platu) místo nemocenského, tedy není nijak promítnuto do snížení odvodu pojistného na sociální zabezpečení. Původně se od 1. 1. 2011 počítalo se snížením této sazby pojistného na 1,4 %.
Nově vzniká možnost u tzv. malých zaměstnavatelů (počet zaměstnanců do 26) možnost tzv. připojištění, kdy do systému pojistného odvádí zaměstnavatel pojistné na nemocenské pojištění ve výši 3,3 %, a tím budou mít tito zaměstnavatelé nárok na refundaci poloviny vyplacené náhrady mzdy (platu).
ČÁST TŘETÍ
Změna zákoníku práce
(zákon č. 262/2006 Sb.)
1. V § 66 odst. 1 se od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 prodlužuje doba, po kterou během zkušební doby nelze zrušit pracovní poměr ve zkušební době v době dočasné pracovní neschopnosti. Z dosavadních 14 kalendářních dnů bude nově trvat zákaz zrušení pracovního poměru ve zkušební době prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Stále však platí ustanovení, že o tuto dobu se zkušební doba prodlužuje.
2. Do § 77 se vkládá nový odstavec 1, který stanoví povinnou písemnou formu obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to pod sankcí neplatnosti. Dosud byla písemná forma předepsána jen pro dohodu o pracovní činnosti. Rozšířením této povinné formy i na dohodu o provedení práce se zákonodárce snaží zamezit zneužívání tohoto typu pracovněprávního vztahu a obcházení povinnosti uzavírat se zaměstnancem přednostně pracovní poměr.
3. V § 123 je nově upraven odstavec 5 tak, aby umožnil vládě stanovit platové stupně bez pevného nastavení na 12 platových stupňů. Současně byla z této části zákona odstraněna ustanovení, kterými byly pevně definovány rozestupy jednotlivých platových tarifů. Jak vyplývá z nového znění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (viz dále), vláda využila této změny zákona právě u pedagogických pracovníků, pro něž stanovila jen 5 místo původních 12 platových stupňů.
4. V § 123 odst. 6 (tzv. zmocňující ustanovení) je pod písm. f) vloženo zmocnění vládě stanovit okruh zaměstnanců, se kterými může zaměstnavatel sjednat smluvní plat.
5. V § 192 odst. 1 se od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 prodlužuje doba, po kterou v době pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy (platu) od zaměstnavatele místo nemocenských dávek. Tato doba se z původních 14 dnů prodlužuje na prvních 21 kalendářních dnů.
6. V rámci přechodných ustanovení řeší zákoník práce situace, kdy se zaměstnanec stane pracovně neschopným ještě za účinnosti původní právní úpravy (tj. před 1. 1. 2011) takto:
Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2011 a trvá v roce 2011:
-
přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada odměny z dohody o pracovní činnosti podle § 192 nebo § 194 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
-
délka doby nebo období 14 kalendářních dnů uvedená v § 66 odst. 1 větě druhé a § 192 odst. 1 větě třetí a čtvrté, odst. 5 a 6 větě první zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává zachována.
Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014:
-
přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada odměny z dohody o pracovní činnosti podle § 192 nebo § 194 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013, a
-
délka doby nebo období 21 kalendářních dnů uvedené v § 66 odst. 1 větě druhé a § 192 odst. 1 větě třetí a čtvrté, odst. 5 a 6 větě první zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013, zůstává zachována.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
(zákon č. 117/1995 Sb.)
V § 2, § 22 a násl. se zrušuje sociální příplatek jako dávka státní sociální podpory. To mj. znamená, že zůstane nenaplněno ustanovení § 6 odst. 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. Podle tohoto ustanovení je osvobozen od úplaty za vzdělávání zákonný zástupce dítěte, který pobírá sociální příplatek. Při zrušení této dávky státní sociální podpory nevzniká zákonnému zástupci, který dosud pobíral sociální příplatek, nárok na osvobození od úplaty za předškolní vzdělávání dítěte a bude tak záležet jen na volném uvážení ředitele mateřské školy, zda vyhoví žádosti zákonného zástupce.
O možnosti snížení nebo prominutí úplaty hovoří i ustanovení § 11 odst. 3 vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. Tedy i v případě žádosti zákonného zástupce žáka, kterému je poskytováno zájmové vzdělávání ve školní družině, školním klubu nebo středisku volného času, bude napříště posuzovat podmínky pro snížení nebo prominutí úplaty za toto vzdělávání ředitel školského zařízení bez možnosti přihlédnout k pobírání sociálního příplatku.
Dočasně však zůstává sociální příplatek zachován, a to do konce roku 2012, v následujících případech:
-
pečuje-li rodič o dlouhodobě nemocné dítě,
-
pečuje-li rodič o dlouhodobě zdravotně postižené dítě,
-
je-li alespoň jeden z rodičů dlouhodobě těžce zdravotně postižen.
V těchto případech tedy bude ředitel školy a školského zařízení posuzovat žádost o prominutí úplaty za vzdělávání stejně jako dosud.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
(zákon č. 435/2004 Sb.)
1. V § 39 odst. 2 se nově stanoví, že nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, který vykonává práci v jakémkoli pracovněprávním vztahu. Ruší se tím možnost souběhu tzv. nekolidujícího zaměstnání (do _ min. mzdy, tj. do výdělku ve výši 4 000 Kč měsíčně) a podpory v nezaměstnanosti.
2. Nově se vkládá § 44a, podle kterého nenáleží uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti po dobu, která odpovídá výši odstupného. Jestliže tedy získá zaměstnanec nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, nebude mu po první tři měsíce registrace na úřadu práce náležet podpora v nezaměstnanosti.
3. V § 50 odst. 3 se snižuje procentní sazba podpory v nezaměstnanosti v případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem. Vážné důvody jsou pro účely tohoto zákona definovány v § 5 písm. c) a nepatří mezi ně nadbytečnost zaměstnance!
V případě rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnancem nebo dohodou uzavřenou se zaměstnavatelem činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, a to od počátku podpůrčí doby. Jinak činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Dne 1. 1. 2011 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 381/2010 Sb., kterým se mění
nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Tato novela znamená poměrně zásadní změny v systému odměňování zaměstnanců škol a školských zařízení. Dále jsou uvedeny nejdůležitější z těchto změn:
1. V § 3 odst. 3 je zrušen dosavadní systém výjimek, podle kterých mohl zaměstnavatel zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňoval předpoklad odborné kvalifikace. Od roku 2011 tak již pro účely zařazení do platové třídy nebude zaměstnavatel zjišťovat, zda zaměstnanec bez odpovídající kvalifikace dosáhl 50 let věku, zahájil studium nebo zda splňuje kvalifikační předpoklad podle zvláštního právního předpisu. Místo toho se uplatní následující postup:
Nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání, a nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může zaměstnavatel zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání
a) až na dobu 4 roků,
b) na dobu delší, jestliže po dobu výjimečného zařazení podle písmene a) prokázal schopnost k výkonu požadované práce.
To znamená, že se ponechává na samotném zaměstnavateli, aby posoudil, zda zaměstnanec, i bez odpovídající kvalifikace, je schopen práci zařazenou v příslušné platové třídě vykonávat i po dobu delší než 4 roky od prvního zařazení do platové třídy.
K této změně je nezbytné učinit ještě tyto další poznámky:
 
Výše uvedené nové zmocnění zaměstnavatele lze použít výhradně jen pro účely zařazení zaměstnance do platové třídy. Přitom ustanovení § 2 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě stanoví pro účely zařazení do platové třídy jen příslušný stupeň vzdělání a nezabývá se oborem. Pro účely zařazení do platové třídy tak např. splňuje předpoklad odborné kvalifikace např. učitelka mateřské školy, která dosáhla středního vzdělání s maturitní zkouškou na gymnáziu a je zařazena do 9. platové třídy. Podobně je tomu např. u učitele základní nebo střední školy zařazeného ve 12. platové třídě, který absolvoval neučitelský obor vysokoškolského studia (dále jen „VŠ“) a dosud nezískal doplňující pedagogické vzdělání. V obou uvedených případech sice pedagogický pracovník nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace pro výkon přímé pedagogické činnosti, ale splňuje požadovaný stupeň vzdělání stanovený pro danou platovou třídu ustanovením § 2 tohoto nařízení vlády. Nově znějící ustanovení § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě tak nijak nesouvisí s režimem, který pro posouzení odborné kvalifikace pedagogických pracovníků nastavuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících.
 
Úvod ustanovení § 3 odst. 3 tohoto nařízení vlády, tj. formulace:
„Nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání…“
by mohl vyvolávat dojem, že bude pro zaměstnavatele v případě kontroly správnosti platového zařazení problém prokázat, že v daném případě skutečně nemohl pracovní místo obsadit zaměstnancem s odpovídající kvalifikací. K tomu je třeba uvést, že v případě takové kontroly to nemůže být zaměstnavatel, kdo by měl aktivně prokazovat splnění této podmínky. Naopak v případě pochybností je na kontrolním orgánu, aby prokázal, že zaměstnavatel porušil tuto podmínku a zaměstnal na daném pracovním místě zaměstnance bez odpovídající kvalifikace přesto, že bylo možné je obsadit zaměstnancem splňujícím předpoklad odborné kvalifikace pro danou platovou třídu.
 
Toto obrácení důkazního břemene lze dovodit mj. z nálezu Ústavního soudu ČR č. 130/1996 Sb. a odvozeně i z rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 7 Afs 103/2004-56 a následně pak z pozdějších rozhodnutí obecných soudů i Ústavního soudu, kterými bylo potvrzeno následující stanovisko: Orgán státní správy (kontrolní orgán) musí sám prokázat existenci skutečností rozhodných pro užití právní domněnky. Právní domněnkou je zákonné vyjádření zkušenosti, že s určitými skutečnostmi je obvykle spojen stejný následek, který je jimi podmíněn. Správní orgán zde pak prokazuje existenci skutečností, které jsou v zákoně označeny jako skutečnosti rozhodné pro užití právní domněnky, z nichž je předvídaný následek dovozován.
 
Přestože bylo toto pravidlo dovozeno v případě týkajícího se daňových záležitostí (a tedy způsobu postupu finančního úřadu), lze nepochybně takové pravidlo zobecnit i na jiné případy výkonu veřejné správy orgány vybavenými sankční pravomocí vůči kontrolovaným subjektům.
 
Nijak se nemění ustanovení § 4 nařízení vlády. To znamená, že ani výše uvedený nový režim při posuzování kvalifikačních předpokladů při zařazení zaměstnance do platové třídy nic nemění na povinnosti zaměstnavatele provést odpočet let praxe v případech, které stanoví § 4 odst. 7 nařízení vlády.
Novela nařízení vlády obsahuje přechodné ustanovení, které výslovně upravuje postup zaměstnavatele v případech, kdy byl dosud zaměstnanec zařazen výjimečně do platové třídy bez odpovídající kvalifikace. Toto přechodné ustanovení stanoví, že od 1. ledna 2011 budou všechny takové případy posuzovány podle nově znějícího ustanovení § 3, a to bez ohledu na dosavadní způsob uplatňování výjimek. Není tedy třeba nadále přihlížet ani k věku, ani k době výjimečného zařazení apod.
2. V § 5 jsou zcela nově nastaveny podmínky pro určení platového tarifu jednotlivým profesním skupinám zaměstnanců. V podmínkách škol a školských zařízení tak bude platit následující:
 
Nepedagogickým pracovníkům vznikne nárok na platový tarif podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení vlády. Půjde o klasickou tarifní tabulku tvořenou 16 platovými třídami a 12 platovými stupni. Výše jednotlivých tarifů zůstává v této tabulce stejná jako dosud. Avizované snížení platů o 10 % bude realizováno snížením celkového objemu mzdových prostředků určených pro tuto skupinu zaměstnanců škol a školských zařízení.
 
Pro pedagogické pracovníky jsou nově zaváděny dvě tarifní tabulky. Rozdělení pedagogických pracovníků do těchto rozdílných tabulek platových tarifů je posuzováno na základě následujících kvalifikačních hledisek:
Pedagogickému pracovníkovi, který nezískal odbornou kvalifikaci pedagogických pracovníků podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a dále pedagogickému pracovníkovi, který sice získal odbornou kvalifikaci podle zákona, ale nedosáhl vysokoškolského vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení vlády.
Pedagogickému pracovníkovi, který získal odbornou kvalifikaci podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a současně dosáhl vysokoškolského vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení vlády. Ke splnění podmínek pro určení platového tarifu podle této přílohy č. 4 tak postačí, když pedagogický pracovník splňuje předpoklad odborné kvalifikace pro výkon jím vykonávané přímé pedagogické činnosti a k tomu získá vysokoškolské vzdělání v jakémkoli oboru, tedy např. i takovém, jenž vůbec nesouvisí s výkonem přímé pedagogické činnosti.
Pro obě tarifní tabulky je společné to, že jsou tvořeny šestnácti platovými třídami, ale jen pěti platovými stupni. Tabulka platových tarifů podle přílohy č. 5 je jakousi „základní“, tarifní tabulka podle přílohy č. 4 pak obsahuje platové tarify zvýšené ve srovnání s touto základní tabulkou cca o 1 000 Kč.
Není jistě bez zajímavosti provést vyčíslení dopadů těchto změn, a to v souvislosti s potřebou zajistit náležité krytí této nárokové složky platu z prostředků státního rozpočtu v roce 2011. Dále jsou uvedeny dvě tabulky , které znázorňují rozdíly ve výši platových tarifů pro jednotlivé platové třídy a platové stupně pedagogických pracovníků, a to v obou nových tarifních tabulkách. Z těchto přehledů dokáže vedení školy a školského zařízení snáze určit konkrétní dopad těchto změn do rozpočtu ve srovnání s letošním rokem.
Kromě prostého vyčíslení rozpočtových dopadů lze z následujících přehledů vyčíst mj. i toto:
-
u přílohy č. 4, tj. tarifní tabulky plně kvalifikovaných ped. pracovníků s VŠ vzděláním:
-
Největší nárůsty jsou u pedagogů s minimální praxí (až 7 450 Kč měsíčně).
-
Nejmenší nárůsty jsou u pedagogů s maximální praxí (např. jen 180 Kč měsíčně u 5. platového stupně 13. platové třídy).
-
Největší nárůsty obsahuje 9. platová třída. Oběma směry pak nárůsty prudce klesají, tedy pedagogičtí pracovníci zařazení do nižší nebo vyšší platové třídy zaznamenají podstatně nižší nárůst platového tarifu než právě pedagogický pracovník zařazený v 9. platové třídě.
-
u přílohy č. 5, tj. tarifní tabulky nekvalifikovaných ped. pracovníků nebo ped. pracovníků kvalifikovaných, ale bez VŠ vzdělání:
-
Celkově jsou nárůsty o řád nižší, v průměru téměř zanedbatelné.
-
Opět jsou nejvíce zvýhodněni pedagogové s minimální kvalifikací, s rostoucí praxí se opět zvýhodnění snižuje.
-
Na rozdíl od „zvýhodněné“ tarifní tabulky se u této „základní“ ve větší míře promítá to, zda je pedagogický pracovník na horní hranici zápočtu praxe ve své platové třídě. V takovém případě zaznamená minimální růst nebo stagnaci (v jednom případě dokonce mírný pokles). Na spodní hranici zápočtu praxe (tj. s perspektivou delšího čekání na další platový postup) je zvýšení výraznější.
-
V nárůstech jsou více zvýhodněny vyšší platové třídy.
Jeden paradox na závěr. Pedagogický pracovník zařazený v 9. platové třídě s 10 roky uznatelné praxe, který je plně kvalifikován a má VŠ (např. učitelka MŠ, učitel odborného výcviku, vychovatel apod.), bude mít nárok na platový tarif ve výši 20 250 Kč. Pedagog rovněž s plnou kvalifikací ve stejné platové třídě a se stejnou započitatelnou praxí, který však nedosáhl VŠ vzdělání, bude mít nárok na platový tarif ve výši 15 150 Kč. Rozdíl u jinak stejné práce tak bude činit 5 100 Kč měsíčně…
Příklady posouzení kvalifikace
Pro lepší představu, jak pracovat s oběma tarifními tabulkami, resp. jak správně posoudit vznik nároku na platový tarif u jednotlivých pedagogických profesí, uvádím dále několik konkrétních příkladů posouzení kvalifikace:
-
1. Učitelka mateřské školy:
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru zaměřeném na přípravu učitelů předškolního vzdělávání – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru zaměřeném na přípravu učitelů předškolního vzdělávání a k tomu VŠ vzdělání v bakalářském oboru (dále jen „Bc.“) zaměřeném na pedagogiku předškolního věku – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru zaměřeném na přípravu učitelů předškolního vzdělávání a k tomu VŠ vzdělání v Bc. oboru andragogika (tedy nesouvisejícím s prací učitele MŠ) – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou na gymnáziu (tedy v oboru, který nesouvisí s předškolním vzděláváním) a k tomu VŠ vzdělání v Bc. oboru zaměřeném na pedagogiku předškolního věku – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou na gymnáziu (tedy v oboru, který nesouvisí s předškolním vzděláváním) a k tomu VŠ vzdělání v Bc. oboru zaměřeném na speciální pedagogiku – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou na gymnáziu (tedy v oboru, který nesouvisí s předškolním vzděláváním) a k tomu VŠ vzdělání v Bc. oboru andragogika (tedy nesouvisejícím s prací učitele MŠ) – příloha č. 5 („základní“ tabulka).
Poznámka: V případě, že učitelka mateřské školy vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole samostatně zřízené pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, musí ke vzniku nároku na platový tarif ve „zvýšené“ tabulce vždy navíc k výše uvedeným variantám splňovat kvalifikaci v oboru speciální pedagogika.
 
-
2. Učitel 1. stupně základní školy:
-
vysokoškolské magisterské vzdělání (dále jen „Mgr.“) v oboru zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, ale na prvním stupni učí méně, než polovinu rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti – převažující část hodin učí na 2. stupni (uplatnění § 22 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících) – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na speciální pedagogiku pro učitele – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na přípravu učitelů odborných předmětů střední školy a k tomu vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy a k tomu vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka).
Poznámka: V případě, že učitel 1. stupně základní školy vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole samostatně zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, musí ke vzniku nároku na platový tarif ve „zvýšené“ tabulce vždy navíc k výše uvedeným variantám splňovat kvalifikaci ve speciální pedagogice.
 
-
3. Učitel 2. stupně základní školy:
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, ale na druhém stupni učí méně, než polovinu rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti – převažující část hodin učí na 1. stupni (uplatnění § 22 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb.) – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a k tomu vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání (neučitelské) v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu (bez doplňující pedagogické kvalifikace) – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání (neučitelské) v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu rozšířené studiem zaměřeným na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů středních škol; kvalifikace získána do 31. 12. 2004 – vyhovuje kvalifikaci podle vyhlášky č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců, proto se uplatní § 30 zákona č. 563/2004 Sb. – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání (neučitelské) v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu rozšířené studiem zaměřeným na přípravu učitelů středních škol; kvalifikace získána po 1. 1. 2005 – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
jednooborové vysokoškolské Bc. vzdělání učitelství cizích jazyků nebo vysokoškolské vzdělání v oboru učitelství pro jazykové školy; učí jen příslušný cizí jazyk a kvalifikaci získal do 31. 12. 2004 – vyhovuje kvalifikaci podle vyhlášky č. 139/1997 Sb., proto se uplatní § 30 zákona č. 563/2004 Sb. – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka).
Poznámka: V případě, že učitel 2. stupně základní školy vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole samostatně zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, musí ke vzniku nároku na platový tarif ve „zvýšené“ tabulce vždy navíc k výše uvedeným variantám splňovat kvalifikaci ve speciální pedagogice.
 
-
4. Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy:
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy (bez rozšiřujícího vzdělání pro učitele středních škol), celý úvazek učí na nižším stupni víceletého gymnázia – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání (neučitelské) v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu (bez doplňující pedagogické kvalifikace) – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání (neučitelské) v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu rozšířené o vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání zaměřené na přípravu učitelů odborných předmětů střední školy (v oborech, které neodpovídají charakteru vyučovaného předmětu), ale ve všeobecně vzdělávacích předmětech učí méně, než polovinu rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti – převažující část hodin učí v odborných předmětech, pro které splňuje kvalifikaci (uplatnění § 22 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb.) – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka).
Poznámka: V případě, že učitel střední školy vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole samostatně zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, musí ke vzniku nároku na platový tarif ve „zvýšené“ tabulce vždy navíc k výše uvedeným variantám splňovat kvalifikaci ve speciální pedagogice.
 
-
5. Učitel odborných předmětů střední školy:
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání (neučitelské) v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu (bez doplňující pedagogické kvalifikace) – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání (neučitelské) v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu rozšířené o vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka).
-
6. Učitel praktického vyučování střední školy (dílenský učitel):
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu rozšířené o vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu rozšířené o vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy a k tomu vysokoškolské vzdělání v Bc. oboru andragogika (tedy nesouvisejícím s prací učitele střední školy) – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu (bez doplňující pedagogické kvalifikace) a k tomu vysokoškolské vzdělání v Bc. oboru andragogika (tedy nesouvisejícím s prací učitele střední školy) – příloha č. 5 („základní“ tabulka).
-
7. Učitel odborného výcviku střední školy:
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu rozšířené o vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy a k tomu střední vzdělání s výučním listem v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu rozšířené o vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, dále střední vzdělání s výučním listem v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu a k tomu vysokoškolské vzdělání v Bc. oboru andragogika (tedy nesouvisejícím s prací učitele střední školy) – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu (bez doplňující pedagogické kvalifikace), dále střední vzdělání s výučním listem v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu a k tomu vysokoškolské vzdělání v Bc. oboru andragogika (tedy nesouvisejícím s prací učitele střední školy) – příloha č. 5 („základní“ tabulka).
-
8. Učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední odborné škole a konzervatoři:
-
vyšší odborné vzdělání v konzervatoři v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
střední vzdělání v oboru, který neodpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu; v případě výkonného umělce rozhodl ředitel školy, že upouští od předpokladu splnění odborné kvalifikace (uplatnění § 10 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb.) – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu rozšířené studiem pedagogiky a k tomu vysokoškolské vzdělání v Bc. oboru andragogika (tedy nesouvisejícím s prací učitele) – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka).
-
9. Učitel vyšší odborné školy:
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání (neučitelské) v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu (bez doplňující pedagogické kvalifikace) – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu a praxe v oboru v délce trvání nejméně 3 let [uplatnění § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 563/2004 Sb.] – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu a praxe v oboru v délce trvání nejméně 3 let [uplatnění § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 563/2004 Sb.], a k tomu vysokoškolské vzdělání v Bc. oboru andragogika (tedy nesouvisejícím s prací učitele) – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka).
-
10. Vychovatel:
-
střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou v oboru zaměřeném na přípravu vychovatelů – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
střední vzdělání s maturitní zkouškou na gymnáziu (tedy v oboru, který nesouvisí s prací vychovatele), a k tomu vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství – příloha č. 5 („základní“ tabulka);
-
střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou na gymnáziu (tedy v oboru, který nesouvisí s prací vychovatele), dále vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství, a k tomu vysokoškolské vzdělání v Bc. oboru andragogika (tedy nesouvisejícím s prací učitele) – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
vysokoškolské vzdělání v Bc. oboru sociální pedagogiky – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka);
-
vysokoškolské Mgr. vzdělání v oboru zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy – příloha č. 4 („zvýšená“ tabulka).
Poznámka: V případě, že vychovatel vykonává přímou pedagogickou činnost ve výchovné skupině nebo školském zařízení samostatně zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, musí ke vzniku nároku na platový tarif ve „zvýšené“ tabulce vždy navíc k výše uvedeným variantám splňovat kvalifikaci ve speciální nebo sociální pedagogice.
Všechny uvedené příklady platí stejnou měrou i pro využití prostředků rozvojového programu vyhlášeného MŠMT pro posílení platové úrovně pedagogických pracovníků s VŠ vzděláním v roce 2011.
3.V § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, je nově stanovena možnost určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. Původní omezení tohoto určení platového tarifu v rozpětí jen na zaměstnance zařazené v 1. – 5. platové třídě je nahrazeno možností využít tohoto nástroje u všech
nepedagogických
zaměstnanců, a to bez ohledu na platovou třídu (tedy např. i u technicko-hospodářských pracovníků zařazených v 10. nebo i vyšší platové třídě).
Tento postup dává zaměstnavateli možnost určit v rámci dané platové třídy platový tarif bez ohledu na započitatelnou praxi. To umožňuje určit zaměstnanci vyšší, ale i nižší platový tarif, než na jaký by mu vznikl nárok podle zápočtu let praxe.
U
pedagogických
pracovníků tento způsob zvláštního určení platového tarifu právní předpis nedovoluje, s výjimkou pedagogického pracovníka, který vykonává umělecko-pedagogické práce nebo činnost trenéra a pedagogického pracovníka, který je zaměstnancem uvedeným v § 303 odst. 1 zákoníku práce (tj. zaměstnancem škol zřizovaných Ministerstvem vnitra nebo zaměstnancem Policejní akademie České republiky).
4. V nově zařazeném § 6a nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, je u zaměstnanců zařazených ve 13. a vyšší platové třídě výslovně uvedena možnost sjednání smluvního platu. V takovém případě by výše platu vůbec nemusela vycházet z tarifních tabulek, ale ani by nemusela struktura platu vycházet ze systému nárokových a nenárokových složek platu, jak jej známe z příslušných ustanovení zákoníku práce a tohoto nařízení vlády. Výslovně se stanoví, že smluvní plat zahrnuje veškeré složky platu podle zákona a tohoto nařízení, které by jinak zaměstnanci náležely, nebo které by mohl zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout. Tuto větu je třeba chápat tak, že smluvní plat nahrazuje (pokrývá) všechny tarifní i mimotarifní složky platu a tedy vedle smluvního platu nelze zaměstnanci poskytovat žádné další složky platu s výjimkou odměn.
Systémově se takovýto způsob určení platu blíží odměňování ve mzdovém systému (uplatňovaném v soukromé sféře), pro který je rovněž typická smluvní volnost v určení složení a výše odměny za práci.
5. V důsledku zařazení nových tarifních tabulek dojde k přečíslování příloh tohoto nařízení vlády. Dosavadní příloha č. 4, která obsahuje výčet činností zakládajících nárok na zvláštní příplatek (mj. např. příplatek za třídnictví) se bez jakékoli obsahové změny stane přílohou č. 6 tohoto nařízení vlády.

Související dokumenty

Pracovní situace

Školská rada - základní údaje
Přístupnost školního webu podle litery zákona
2022/2023: Činnosti školní jídelny v 1. pololetí školního roku
2022/2023: Plán činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence v 1. pololetí školního roku
Soudní přezkum a rozhodnutí ředitele školy
Shrnutí změn školského zákona k 1. 9. 2015
Žádost o individuální (domácí) vzdělávání
Řízení zařízení školního stravování (školní jídelny, vývařovny, výdejny)
Blíží se lhůta pro změnu stanov SRPŠ
VP a další poradenští pracovníci
Školní poradenské pracoviště (ŠPP)
VP a pedagogicko-psychologická poradna
VP a speciálně pedagogické centrum
Výchovný poradce a další (ne školské) organizace
Povinnosti ředitele školy a zřizovatele v souvislosti se školskou radou
Volby do školské rady
Činnost školské rady
Účetní závěrka vybraných (příspěvkových) organizací
BOZP - přehled základní legislativy
Jak „číst“ nový občanský zákoník – povaha jeho právních norem

Poradna

Jmenování ředitele
Míra vzdělávací povinnosti
Přímá vyučovací povinnost
Školní klub
Zřizovatel
Náhrada mzdy
Úvazek
Dočasně jmenovaný ředitel školy = ztráta pracovní pozice v organizaci
Předávání agendy mezi bývalým a nastupujícím ředitelem
Cestovní náklady v případě cesty na soutěž - odborná poradna, odpověď na dotaz
Zahraniční výjezd ředitele školy - odborná poradna, odpověď na dotaz
Cestovní náhrady při cestě na školení - odborná poradna, odpověď na dotaz
Čipy ve školní jídelně - odborná poradna, odpověď na dotaz
DPP/DPČ v případě ředitele, který je statutárním orgánem právnické osoby
Volby do školské rady
Dohoda o výkonu práce z domova
Úplata za zájmové vzdělávání
Směrnice
Pracovní náplň
Nekomunikace

Zákony

262/2006 Sb. zákoník práce
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
435/2004 Sb. o zaměstnanosti
563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

Vyhlášky

365/2010 Sb. , kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů
114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb

Nařízení vlády

564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě