Badatelsky orientované vyučování a formativní hodnocení jsou dva fenomény posledních let, o kterých se velmi často hovoří. Zájem o tyto přístupy je patrný nejen u vedení škol, které se snaží následovat současné trendy, ale i mezi učiteli, kteří chtějí oživit svou výuku. Při současném volání po trvalé proměně dnešního pojetí výuky je potřeba učitele lépe připravovat na použití takových inovativních metod. Velká část učitelů z praxe se s těmito přístupy detailně během své přípravy na vysoké škole nesetkala, takže se s nimi potřebuje seznámit formou dalšího vzdělávání či samostudiem.
Moderní přístup k profesnímu rozvoji učitelů v oblasti užití formativního hodnocení a badatelsky orientovaného vyučování
Mgr.
Lukáš
Rokos
Ph.D.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, katedra biologi
Samostudium je běžnou praxí, avšak v našich podmínkách se stále potýkáme s nedostatkem zdrojů. Ve vztahu k badatelsky orientovanému vyučování je situace bezpochyby lepší – lze nalézt různé metodiky, připravené úlohy, doporučení, jak implementovat metodu bádání do výuky, apod. Nicméně i v tomto případě je potřeba přistupovat k některým vytvořeným úlohám kriticky, protože ne všechny prezentované úlohy jsou skutečně „badatelské“ a respektují zásady tohoto přístupu. Ve vztahu k formativnímu hodnocení je situace komplikovanější. Učitelé jsou odkázáni pouze na limitovaný počet zdrojů, v nichž se ještě často setkáme s nejednotnou terminologií, kterou jednotliví autoři používají. Autoři ale uvádějí často i zcela konkrétní příklady, což je pro učitele z praxe bezpochyby velmi přínosné.
Z řad učitelů z praxe se často ozývá, že nejpřínosnější formou by byla ukázka příkladů dobré praxe. To lze zajistit dvěma způsoby: kurzy v rámci celoživotního vzdělávání pedagogických pracovníků, které cílí na osobní rozvoj učitelů z praxe, nebo online cestou.
Kurzy celoživotního vzdělávání či jiná forma seminářů pro učitele jsou běžnou praxí, avšak i v tomto případě narazíme na několik limitujících faktorů. Nejčastěji skloňovanými překážkami jsou čas učitele a nutnost jeho uvolnění z výuky, což působí organizační potíže pro vedení školy. Pracoviště, která kurzy nabízejí, také vždy nemusejí být v blízkosti pracoviště či bydliště daného učitele, takže účast na seminářích je spojena s dojížděním (a tím pádem někdy i administrativní zátěží spojenou s cestovními příkazy a jejich proplácením). A neopomenutelným limitem je i „přesycení“ učitelů z hlediska různých školení, která již během své praxe absolvovali (a ne vždy zcela naplnila jejich očekávání, což může vést ke skeptickému pohledu na případnou další účast na školeních či kurzech). Limity se objevují i na straně pořádající instituce, protože pokud má být takový kurz kvalitně připravený, musí se v něm prostřídat větší množství odborníků na různou problematiku, což je organizačně také náročné.
Možným řešením některých zmíněných obtíží může být příprava e-learningových kurzů, které by učitelům zprostředkovaly potřebné informace, včetně autentických ukázek z výuky. Tím se dostávám k hlavní části tohoto příspěvku, představení projektu podpořeného Technologickou agenturou České republiky s názvem „Hyperspace pro formativní hodnocení a badatelsky orientovanou výuku v přírodovědných předmětech a matematice“ (reg. č. TL02000368). Hlavním řešitelem projektu je Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, zastoupená Pedagogickou a Přírodovědeckou fakultou, a spoluřešitelem je Masarykova univerzita, konkrétně Institut výzkumu školního vzdělávání. V roli aplikačního partnera se do projektu zapojila Základní škola Třeboň, Sokolská 296.
Proč tento projekt?
Podnětem pro přípravu projektu byla zjištění z předchozího výzkumu, který se zaměřoval na užití formativního hodnocení při badatelských aktivitách ve výuce přírodopisu, přírodovědy a matematiky (projekt ASSIST-ME). Zmíněný projekt sledoval efektivitu začlenění vybraných metod formativního hodnocení do výuky, ale také mapoval potřeby zapojených učitelů a jejich osobní postoje k formativnímu hodnocení a badatelsky orientovanému vyučování. Ukázalo se, že učitelé měli zájem o implementaci nových metod a přístupů do výuky, ale chtěli vidět vydařené příklady realizace takových aktivit. Zejména příklady dobré praxe opakovaně zmiňovali, když byli dotazováni na vhodnou formu podpory jejich rozvoje. Vycházíme také ze zkušeností s online prostředími pro učitelské vzdělávání v zahraničí (např. v Německu nebo Švýcarsku), které ukazují vhodnost tohoto způsobu spolupráce s učiteli z praxe.
Co je cílem projektu?
Cílem projektu je vytvořit virtuální prostředí (označované jako hyperspace), které by poskytlo podporu učitelům z praxe a budoucím učitelům připravujícím se na fakultách. Inovativností tohoto prostředí má být skutečnost, že bude reagovat na potřeby uživatele ve vztahu k zavádění badatelsky orientovaného vyučování a formativního hodnocení do výuky (tzn. do jisté míry bude na základě odpovědí uživatele nabízet další kroky v jeho práci s prostředím). Součástí prostředí budou videosekvence z výuky, sady úloh, metodické pokyny, pracovní materiály pro žáky, diagnostické nástroje pro monitorování učebního klimatu, ale i seberozvoje daného učitele či žáka. Zajímavým segmentem budou sekvence natočené 360stupňovou kamerou, v nichž uživatel může svou pozornost zaměřit na jakoukoliv situaci ve třídě.
Samozřejmě že architekturu takového vzdělávacího prostředí je potřeba detailně promyslet a nachystat, tudíž první spuštění pilotní verze do praxe je plánováno až na příští rok. Tuto verzi budou připomínkovat vybraní učitelé z praxe, ale i odborníci na problematiku badatelsky orientovaného vyučování a formativního hodnocení. Od roku 2021 plánujeme využití tohoto segmentu v rámci přípravy budoucích učitelů i při kurzech celoživotního vzdělávání.
Struktura hyperspace
Schéma na obrázku na následující straně znázorňuje předběžnou strukturu hyperspace. V samotném centru stojí vždy video natočené přímo ve výuce, k němuž se následně vztahuje další obsah.
Přínos projektu
Platforma hyperspace bude užitečná pro učitele z praxe, studenty učitelství, výzkumníky na univerzitách i pro tvůrce vzdělávací politiky. Ačkoliv učitelé volají po příkladech dobré praxe a jakési „kuchařce“, podle které by badatelské aktivity a formativní hodnocení zařadili do své výuky, uvědomujeme si, že to není zcela správný přístup, jelikož učitel se musí techniky obou těchto přístupů naučit a sám si najít ideální míru jejich zařazení. Právě z tohoto důvodu bude platforma obsahovat i část, která poskytne prostor uživatelům pro vkládání dalších informací, materiálů, inspirace, ale může sloužit i jako místo pro sdílení možných obav a poznatků apod. Tyto informace jsou velmi důležité i pro výzkumníky, protože mohou pozorovat, které kroky dělají uživatelům největší problémy, a mohou se na ně zaměřit v dalších částech platformy.
Projekt je financován Technologickou agenturou České republiky (TL02000368).
Struktura hyperspace: profesní pohled na badatelsky orientované vyučování a formativní hodnocení