Kyberšikana a právní prostředky k odškodnění oběti

Osoba, která byla kyberšikanou dotčena (tedy zejména oběť, ale v nejhorších případech kyberšikany i pozůstalí po oběti),¹⁾může vůči pachateli kyberšikany uplatnit a domáhat se náhrady škody a nároků plynoucích z práva na ochranu osobnosti.

V některých případech může kyberšikana zanechat na oběti spočívající zejména v psychických či psychosomatických obtížích (např. vážné duševní poruchy). V případě, že oběť prokáže, že tyto poruchy jsou v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním (kyberšikanou) pachatele, může se v civilním soudním řízení dle ustanovení § 420zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), domáhat po pachateli v penězích. Výše takové škody na zdraví, resp. její složky bolestné a ztížení společenského uplatnění, se vypočte dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, a to jako součin bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku a částky 120 Kč, jakožto hodnota 1 bodu (s možností procentuálního navýšení v určitých případech stanovených vyhláškou).

V případě, že by následkem kyberšikany byla tak tragická událost, jako je smrt oběti, pak mají nejbližší příbuzní, jako pozůstalí, vůči pachateli dle ustanovení § 444 odst. 3 OZ. Výše jednorázového odškodnění je v návaznosti na příbuzenský poměr ve výši 240 000 Kč (např. pro každého rodiče) nebo 175 000 Kč (např. pro každého sourozence).

Nad rámec náhrady škody (tedy ať škoda na zdraví vznikla, nevznikla či nebyla prokázána), může oběť kyberšikany uplatnit dále dle § 11a násl. OZ. Jedná se o ustanovení, která chrání osobnost (zdraví, důstojnost, občanskou čest) a soukromí (projevy osobní povahy, fotografie, jména) každé fyzické osoby. V případě, že někdo svým jednáním (kyberšikanou) zasáhne do práva na ochranu osobnosti jiné osoby (oběti), může se v civilním soudním řízení dle ustanovení § 13 OZ domáhat toho, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů, aby byly (tedy např. stažení hanlivé fotografie či komentáře o oběti ze sociální sítě) a případně se domáhat i (zejména omluvy). Pokud takové nemateriální zadostiučinění (omluva) není dostačující, pak lze požadovat zadostiučinění i ve formě peněžní náhrady za utrpěnou újmu.

Shora uvedené občanskoprávní nároky - náhrada škody a nárok na peněžité zadostiučinění za porušení práva na ochranu osobnosti - lze uplatnit rovněž přímo (pokud bylo vůči pachateli zahájeno) a požadovat, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil pachateli škodu či zadostiučinění oběti uhradit. V případě, že návrhu oběti soud v trestním řízení vyhoví, nemusí se pak již domáhat svého nároku v civilním soudním řízení.

S ohledem na existenci výše uvedených nároků obětí je nutné zmínit, že kyberšikana nemá z pohledu práva pouze (tedy potrestání pachatele příslušnou sankcí ze strany státního orgánu), ale potenciálně i významnou dimenzi ekonomickou. Ostatně i samotné trestní řízení s sebou obvykle nese náklady na obhajobu advokátem a výsledkem může být i uložení trestu v podobě pokuty (v případě přestupku je pokuta jedním z primárních trestů), tedy i samotné trestní či přestupkové řízení může zasáhnout finanční sféru pachatele a v případě, že je nezletilý, pak i jeho rodičů.

Pokud pak oběť, příp. pozůstalí, uplatní soudní cestou výše uvedené nároky na náhradu škody či peněžité zadostiučinění, může se jednat dle intenzity zásahu do osobnosti a utrpěné újmy o částky v řádech tisíců i desetitisíců korun. Jestliže žalobce využije v soudním řízení zastoupení advokátem a v řízení uspěje, bude pachatel (žalovaný) zavázán nejen k úhradě žalované částky, ale i nákladů na právní zastoupení žalobce, což je částka, která se může pohybovat i v řádech desítek tisíc korun. na pachatele kyberšikany, resp. jeho rodinu, může být tedy opravdu značný a výrazně přesahující obvyklou výši majetku žáka základní či střední školy. V této souvislosti je nutné zmínit i to, že v případě uplatnění nároku na náhradu škody je to pak rodič, kdo obvykle odpovídá za škodu způsobenou oběti spolu se svým dítětem - pachatelem kyberšikany, jelikož rodič je osobou, která je povinna vykonávat nad svým dítětem dohled dle § 422 OZ.

Z výše uvedeného vyplývá, že vedle represivních prostředků vůči pachateli (jak bylo podrobněji rozebráno v předchozím článku na toto téma) poskytuje právní řád rovněž prostředky, kterými se může oběť kyberšikany domoci odškodnění, a to nejen za škodu způsobenou na zdraví oběti, ale i za újmu, kterou oběť utrpěla zásahem do svých osobnostních práv. V obou případech může být oběť odškodněna odpovídající finanční částkou, která se navíc v případě jejího soudního vymáhání může značně navýšit a negativně tak ovlivnit celý rodinný rozpočet.