Vzdělávací programy - strana 9

Před několika lety se nám dostala do rukou britská učebnice Boost Your Progress in Reading and Writing. Obsahovala celou řadu aktivit pro rozvoj čtení a psaní, a to jak čtení tzv. akademického, tak i psaní věcných textů.

Měkkým dovednostem a jejich rozvoji u dětí a mladých lidí se v celosvětovém měřítku dostává stále více pozornosti. Děje se tak zejména v souvislosti s diskusí nad proměnou společnosti a nutností změnit systém vzdělání. SCHOLA EMPIRICA, z. s., se snaží přispívat k posunu v této oblasti přenosem vědecky ověřených přístupů a metod ze zahraničí. Do českého prostředí mateřských a základních škol přináší empiricky ověřené metodiky, které efektivně rozvíjejí měkké dovednosti dětí. Pro prostředí mateřských škol je adaptována americká metodika Dobrý začátek, pro základní školy britská metodika rozvoje měkkých dovedností Skills Builder.

Vzdělávací program v rámci projektu iKAP 2 – Inovace ve vzdělávání poskytuje v Praze pomoc ukrajinským dětem i jejich rodinám. Program nabízí kurzy českého jazyka, interkulturní podporu od specialistů i terapie. Od poloviny července do konce léta se projektu zúčastnilo devadesát dětí a dospívajících. Většina z nich bude chodit do českých škol. Kurzy se pořádají v Pražském inovačním institutu nebo na pražských základních a středních školách. Partnerem projektu je nezisková organizace InBáze, která dlouhodobě pomáhá imigrantům. O tom, co všechno projekt účastníkům nabízí, jsme si povídali s Mgr. Palinou Mahilinou, MA, koordinátorkou kurzů českého jazyka pro ukrajinské děti.

Téměř 30 000 dětí získalo pozitivní vztah k pohybu díky celorepublikovému projektu Děti na startu (DNS). Letos slaví 10 let od svého vzniku a za tuto dobu se do něj zapojilo 285 středisek ve všech krajích ČR. Kurzy probíhají pod vedením odborně vyškolených trenérů a instruktorů ve školách, družinách, kroužcích, sportovních klubech i v mateřských školách.

Základním zdrojem, z kterého může žák čerpat při svém růstu ke čtenářské a kritické gramotnosti, je prožitkové čtenářství. Pravidelné čtení spojené s prožitkem zvyšuje šance každého dítěte, že získá přesvědčený postoj ke čtení a ovládne i náročné čtenářské dovednosti. Jednu z možností, jak cíleně a pravidelně rozvíjet prožitkové čtenářství, nám nabízí dílna čtení.

Na školách se všichni postupně připravujeme na nástup nového Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), který školám ukládá povinnost rozvíjet digitální kompetence žáků napříč předměty. Mnozí ředitelé a pedagogové změny kvitují s povděkem, někteří mají zase oprávněné obavy. Paradoxně jsou to často učitelé informatiky. Ti se ovšem nebojí toho, že by nezvládli digitální dovednosti žáků sami rozvíjet, ale mají strach o své kolegy. Uvádí to ve svém výzkumu Národní pedagogický institut. Výzkumníci se často setkávali s názory, že „učitelé jiných předmětů (např. češtináři) nezvládnou dobře rozvíjet digitální kompetence žáků“.

Na letní škole projektu Pomáháme školám k úspěchu v Hustopečích se sešlo 80 pedagogů z celé České republiky. Stěžejním tématem workshopů a diskusí v pětidenním programu byly dlouhodobé plány na rozvoj gramotností u žáků, které by jim umožňovaly větší sebeřízení při učení.

VZDĚLÁVACÍ DOKUMENTARISTICKÝ PROJEKT SPOLEČNOSTI POST BELLUM LETOS OSLAVÍ DESÁTÉ NAROZENINY. PŘI TÉTO PŘÍLEŽITOSTI VÁM PŘINÁŠÍME ROZHOVOR S VEDOUCÍ PROJEKTU VERONIKOU STEHLÍKOVOU. PROZRADÍ VÁM, ČEHO V NĚM UČITELÉ A ŽÁCI BĚHEM DESETI LET DOSÁHLI A CO VÁM NABÍDNE DO BUDOUCNA.

Zdá se, že tandemovou výuku si pochvalují jak zapojení učitelé, tak žáci a studenti. Rozhodla jsem se tedy vyzkoušet ji (téměř) na vlastní kůži. Dvouhodinovka dějepisu na pražské ZŠ Janského se blíží, jdu se podívat do třídy deváťáků. Tématem je cestování a emigrace v 60.–80. letech 20. století.

Ne každý učitel má svou cestu naplánovanou už od mládí. Jsou i tací, kteří se ke svému povolání dostanou jako „slepý k houslím“. Možná i vás život stále překvapuje tím, co vám chystá, a možná vám následující příběh bude připadat blízký…

Můžeme klidně vycházet z toho, že české školství je funkční a v zásadě dobré a že vůči němu nemáme zásadní námitky. Podobně jako nemalá část české veřejnosti. Přesto bychom měli připustit, že nad některými postupy i obsahy bychom se měli více a bez předsudků zamýšlet, protože se patrně poněkud přežívají. Možná ne z principu, ale především proto, že se proměňují podmínky ve společnosti a to by se mělo odrážet i v individuálních a společenských požadavcích na výstupy ze vzdělávání, a tedy i na přístupy k samotnému vzdělávání.

Revize RVP je z jednoho pohledu klíčová záležitost, ale z druhého pohledu jsou to jen byrokratické a formalistické hrátky, odtažité od reálné výuky. Text, který čtete, vznikl z blogu na stránkách Líného učitele a prezentuje můj osobní pohled na to, co může, ale také nemusí ovlivnit kvalitu našeho vzdělávání na dlouhé roky.

V posledních letech jsem na stránkách Speciálu pro ZUŠ publikoval několik textů o projektu „Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti“, o vzdělávání pedagogů, o projektech z Šablon II v OP VVV nebo o výuce žáků z Ukrajiny na ZUŠ.

Od 1. 9. 2012, tedy před 10 lety, jsme na ZUŠkách konečně začali vyučovat podle vlastních ŠVP. Někdo to vnímal jako velkou změnu, jiný jako legální pokračování toho, co dělal dosud v rozporu s dosud platnými osnovami, ale pro mnoho kolegů se zdánlivě nic nestalo, protože jeli ve svých kolejích i v rámci ŠVP.

V rámci dílčí aktivity projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání, kterou realizuje Pražský inovační institut, se právě teď rozbíhá program „Cirkulární školy“. Jeho cílem je podporovat udržitelný rozvoj ve škole. Když všechno půjde podle plánu, tak za rok by mělo být v Praze dvacet škol, které budou vědět, jak účinně nakládat s odpady, dostanou nové vybavení a „reuse“ pro ně nebude neznámé slovo.

Rada Kraje Vysočina označila oblast vzdělávání za jednu ze svých hlavních priorit; tato skutečnost vychází i z jejího programového prohlášení. Proto bylo nutné připravit vlastní strategii vzdělávání v Kraji Vysočina, která bude určovat směr rozvoje škol v regionu. Jejím cílem bylo definovat taková opatření, která jsou v souladu s platnou legislativou a vzdělávacími dokumenty na národní i krajské úrovni a zároveň realizovatelná z úrovně kraje.

Znalost cizích jazyků představuje jeden ze základních předpokladů pro uplatnění v profesním životě a pro schopnost adaptovat se v měnícím se světě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci tzv. Velké revize Rámcových vzdělávacích programů (dále jen „Revize“) plánuje, že výuka dalšího cizího jazyka (francouzštiny, němčiny, ruštiny, španělštiny) v základním vzdělávání, tj. na základních školách a na nižších stupních gymnázií, bude patřit mezi předměty pouze povinně volitelné (https://velke-revize-zv.rvp.cz/ ).

Práce na revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání vstupují do další etapy. Expertní panel MŠMT dokončil Hlavní směry revize RVP ZV a na ministerstvu nyní probíhá standardní vnitřní připomínkovací proces. Zbývá zejména rozhodnout, jak dále přistupovat k jádrovému a rozvíjejícímu vzdělávacímu obsahu (hlavní směry nyní představují 3 varianty).

Všechna čtyřletá i víceletá gymnázia musí zahájit výuku podle revidovaného RVP v digitální oblasti nejpozději od 1. září 2025, a to ve všech ročnících. Některé školy ale využily možnost začít dobrovolně už v tomto školním roce. Jakýkoli „předtermín“ s sebou zároveň nese i příležitost pro postupný náběh výuky. Ať se ve svém gymnáziu rozhodnete jakkoli, můžete zdarma čerpat podporu Národního pedagogického institutu ČR.

Při práci na projektu Příběhy našich sousedů jsme si prvně začali všímat benefitů, jaké společný dialog nejmladší a nejstarší generace přináší. Jakými dalšími způsoby lze tento dialog využít ve vzdělávání?