Vzdělávací programy - strana 6

Dopracovat se ke srozumitelné, nikoli bezobsažné a zároveň nikoli příliš konkrétní odpovědi na otázku „co má být cílem revize rámcových vzdělávacích programů“, se ukazuje jako nelehký úkol.

Jaro už je cítit ve vzduchu a s ním přichází i nová radost a energie. Pro děti je jaro fascinující období plné nových podnětů a teplejší počasí doslova láká ven k pozorování přírody, ale také k venkovním aktivitám. Pobyt venku si můžeme zpestřit třeba Hejblíkovic písničkou, která je pro jarní čas jako stvořená a nabízí dětem prostor pro vlastní vyjádření a možnost popustit uzdu fantazii.

FYKOS je skupina vysokoškolských studentů, kteří si kladou za cíl ve svém volném čase vzdělávat žáky středních škol ve fyzice a přidružených vědních oborech. Každoročně organizují řadu soutěží a dalších akcí popularizujících vědu. Pojďme si společně představit hlavní z nich.

Střední průmyslová škola zeměměřická a Geografické gymnázium Praha, takový je od 1. září 2021 nový název zeměměřické průmyslovky, která však existuje již od roku 1951. K tradičně vyučované geodézii se před necelými dvěma lety připojil i v Česku zcela nový obor – Gymnázium se zaměřením na geografii. Vzhledem k tomu, že škola již delší dobu přemýšlela nad rozšířením nabídky studijních oborů, byla geografie jasnou volbou, a to hned z několika důvodů. Jedná se o fakultní školu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kolektivního člena České geografické společnosti, a škola je také domovem části organizačního týmu Zeměpisné olympiády či pedagogů z geografické sekce výše zmiňované fakulty.

M&M je korespondenční seminář pro středoškoláky. To je něco jako celoroční vzdělávací akce (odtud „seminář“) a zároveň soutěž, která se koná na dálku – v dřívějších dobách prostřednictvím dopisů (odtud „korespondenční“), dnes většinou pomocí internetu. Jedná se o volnočasovou aktivitu, na kterou však bývají účastníci někdy omluveni ze školy – podobně jako třeba na matematickou olympiádu.

Odborné vzdělávání musí reagovat na proměnu pracovního trhu, ta je ovlivňována řadou faktorů, jako jsou nové technologie, materiály, zařízení a postupy v průmyslu i ve službách. Uvedené změny generují nové požadavky na kvalifikaci pracovníků a jejich kompetence; vznikají nové profese, stávající profese je často nutné doplnit o kompetence týkající se zejména digitálních technologií, které se stávají běžnou součástí jejich výkonu. Uvedené změny je třeba promítnout jak do soustavy oborů středního odborného vzdělávání, tak do obsahů počátečního i dalšího odborného vzdělávání.

Mezigenerační vzdělávání považujeme v Post Bellum za jedno z velmi důležitých a aktuálních témat. Mezigeneračnímu dialogu se věnujeme dlouhodobě, je podstatou naší práce s pamětníky a žáky a studenty. V současné době máme na našem Gymnáziu Paměti národa hned dva projekty – Akademii a mezigenerační divadelní dílnu. Abychom vám je trochu přiblížili, přinášíme dvojrozhovor s Tamarou Pomoriški (TP), režisérkou Divadla Paměti národa, a Kateřinou Rettovou (KR), organizátorkou Akademie při GPN.

Do podpory zavedení metod kreativního učení se pustil i Olomoucký kraj. Z Národního plánu obnovy získalo Inovační centrum Olomouckého kraje dotaci na projekt Zvyšování kompetencí aktérů kreativního vzdělávání. Povídali jsme si s koordinátorkou projektu Karolínou Balcárkovou o tom, co olomoucké školy čeká a čeho mohou aktuálně využít.

Žáci se sociálním znevýhodněním tvoří v českém školství poměrně početnou skupinu, která ale dosud zůstávala spíše opomíjena. Počínaje tímto školním rokem přichází s výraznější podporou několika stovek škol vzdělávajících tyto žáky projekt „Podpora rovných příležitostí“, ve kterém rovněž se školami pilotně ověřujeme nový způsob identifikace žáků se sociálním znevýhodněním – identifikace, která by do budoucna měla pomoci určit, kolik žáků se sociálním znevýhodněním příslušná škola vzdělává, a tak pomoci vytvořit základ pro spravedlivější financování podpory ve vzdělávání těchto žáků.

Od roku 2020 je naše škola zapojena do programu Erasmus+. Náš projekt, jehož název zní „Vzdělávejme se, inspirujme se, vyvíjejme se“, je zaměřen na mezinárodní výjezdy pedagogických zaměstnanců. Učitelé naší školy absolvovali např. metodické kurzy na Maltě a v Německu a jazykové kurzy v Irsku, Anglii a Španělsku. Já jsem se v rámci tohoto projektu zúčastnila metodického vzdělávacího kurzu v Helsinkách.

„Díky práci s filmem a reflexi dochází k něčemu mimořádnému, co běžný vzdělávací proces neumožňuje tak často: najednou tu nejsou na jedné straně ‚oni‘ (učitelé), kteří něco sdělují, a na druhé straně ‚oni‘ (žáci), kteří jsou poučováni. Najednou jsme tu ‚my‘ (všichni společně), kteří sledujeme často velmi osobní zpověď hrdinů dokumentárního filmu,“ říká Vlasta Urbanová, pedagožka a lektorka.

Vzdělávací oddělení organizace Post Bellum zpracovává pamětnické příběhy na portálu Paměť národa a dostává je k mladým lidem, žákům, studentům a učitelům. To se velmi dobře daří pomocí zážitkových workshopů, lektorských programů a kinopříběhů. Všechny tyto programy využívají různé vzdělávací metody. Účastníci jsou v nich aktivně zapojováni a na základě konkrétních příběhů, které jsou často plné velmi náročných a vyhrocených životních situací pamětníků 20. století, si nejen uvědomují své postoje k demokratickému zřízení a hodnotě lidských práv, ale příběhy jim také ukazují, že svět není černobílý a že se na jednu historickou událost lze často dívat z různých úhlů pohledu. Učitelé si všechny tyto programy mohou objednat na webových stránkách skoly.pametnaroda.cz.

V 7. díle seriálu se dozvíte, že pokud učitel dobře sleduje a vyhodnocuje čtenářské preference a potřeby žáků, může dílny čtení systematicky využívat k rozvíjení rozmanitých čtenářských dovedností.

„Takový bude příští věk, jak budou vychováni jeho příští občané,“ říká J. A. Komenský. Dobrou demokratickou společnost nelze vytvořit bez dobrých jedinců. Na charakteru záleží. Jací lidé a s jakými hodnotami budou opouštět školy, je stejně důležité jako to, jaké vědomosti, dovednosti a kompetence si pro svůj život odnesou.

V šestém díle seriálu si přiblížíme na příkladu Základní školy ve Zdicích, jak je důležité pro úspěšné fungování dílen čtení a kultivování dětského čtenářství budování podnětného čtenářského prostředí ve škole.

Daří se vám učit hrou? V projektovém dni Minus na plus s Amosem se žáci přetahují lanem anebo si zahrají páku. Učí se tím zvládat těžkosti a získávají zkušenost, že sdílená starost je poloviční starost. A není slabost požádat o pomoc. Nevěříte? Tento program je vyhledávaný jak metodiky prevence, tak třídními učiteli.

Tématu podpory duševního zdraví a wellbeingu žáků je v poslední době věnována velká pozornost. Pro to, aby mohli žáci ve škole plně rozvíjet svůj potenciál, je klíčové bezpečné školní prostředí a pozitivní klima. Řešení, jak takové prostředí vytvářet a udržovat, školám nabízí finský program KiVa (z finského Kiusaamista Vastaan – „proti šikaně“), který obsahuje konkrétní metodiku, nástroje a postupy, jak účinně předcházet šikaně a jak ji řešit. Program je vědecky ověřený a stojí za ním empirické důkazy o efektivitě z více než 20 zemí světa. V současné době je dostupný na více než tisíci škol z různých zemí, mezi které se nově zařadily také české školy v rámci pilotního ověřování účinnosti programu pod taktovkou neziskové organizace Schola Empirica. Jak program KiVa hodnotí po prvním roce čeští učitelé a jak se mu na českých školách zatím daří?