Vzdělávací programy - strana 7

Daří se vám učit hrou? V projektovém dni Minus na plus s Amosem se žáci přetahují lanem anebo si zahrají páku. Učí se tím zvládat těžkosti a získávají zkušenost, že sdílená starost je poloviční starost. A není slabost požádat o pomoc. Nevěříte? Tento program je vyhledávaný jak metodiky prevence, tak třídními učiteli.

Tématu podpory duševního zdraví a wellbeingu žáků je v poslední době věnována velká pozornost. Pro to, aby mohli žáci ve škole plně rozvíjet svůj potenciál, je klíčové bezpečné školní prostředí a pozitivní klima. Řešení, jak takové prostředí vytvářet a udržovat, školám nabízí finský program KiVa (z finského Kiusaamista Vastaan – „proti šikaně“), který obsahuje konkrétní metodiku, nástroje a postupy, jak účinně předcházet šikaně a jak ji řešit. Program je vědecky ověřený a stojí za ním empirické důkazy o efektivitě z více než 20 zemí světa. V současné době je dostupný na více než tisíci škol z různých zemí, mezi které se nově zařadily také české školy v rámci pilotního ověřování účinnosti programu pod taktovkou neziskové organizace Schola Empirica. Jak program KiVa hodnotí po prvním roce čeští učitelé a jak se mu na českých školách zatím daří?

Národní plán obnovy (NPO) díky finanční podpoře, která je s ním spjata, otevřel možnost organizacím i regionům začít vážně směřovat ke kreativnímu vzdělávání. Na začátku své cesty stojí i Královéhradecký kraj, kde byla zřízena pozice regionálního koordinátora kreativního učení. Jaké cíle s sebou tato pozice přináší a proč kraj do nové výzvy vstoupil, nám popsala Ilona Havlíčková z Centra uměleckých aktivit.

Komponenta 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace z Národního plánu obnovy (v gesci MŠMT) má za sebou první rok čerpání finančních prostředků přidělených školám na digitální technologie. Jak postupovat při závěrečném vyúčtování finančních prostředků za rok 2022 na digitalizaci škol a jak bude probíhat metodická podpora?

Národní pedagogické muzeum od 7. října 2022 do 3. září 2023 nabízí návštěvníkům výstavu Pravěk, k tabuli! Jak si pračlověk cestu do škol našel. Následující rozhovor nám poskytla kurátorka výstavy Martina Halířová, s níž můžete zhlédnout na YouTube i muzejní podcast „S Komenským u mikrofonu“.

V dnešním dílu seriálu o dílnách čtení se o svou zkušenost podělí učitelka ZŠ a MŠ Dobronín Alena Horská, která v tomto formátu pracuje už od začátku 1. třídy.

„Všechno jde, když se chce, za ruce se vezmeme a na troskách ghetta budeme se smát…“ Pokud si objednáte kinopříběh Za ruce se vezmeme z dílny organizace Post Bellum, právě toto budou jedna z prvních slov, která uslyšíte. Jedná se o krátký úryvek z tzv. terezínské hymny, který v úvodní videoukázce zpívá pamětnice Michal Efrat. Téma dvou vyučovacích hodin je tak jasně stanoveno – zkušený lektor vás provede tématem holokaustu.

Název nového podcastu Národního pedagogického institutu ČR odkazuje k inovacím ve vzdělávání s využitím digitálních technologií, k rozvíjení digitálních kompetencí učitelů i žáků a k nové informatice. A také naznačuje, že digi je in. Anebo není?

V roce 1962 se začal psycholog Thomas Gordon ve své práci věnovat rodičům i učitelům. Jeho přístupy se za více než půlstoletí své existence staly jedním z nejúspěšnějších programů pro rozvoj tzv. soft skills a komunikačních dovedností na světě. Škola bez poražených je postavena na jeho myšlence, tedy na tom, že pro vzdělávání hraje klíčovou úlohu vztah učitele a žáka. Právě vztah je chápán jako jeden z nejvýznamnějších faktorů pro předávání znalostí a dovedností. S Janem Vávrou, který u nás vznik Školy bez poražených inicioval, jsme si povídali nejen o jejích principech.

V projektu Nové školy, o. p. s., Zkoumavé čtení se řada učitelů druhého stupně ZŠ dva roky pravidelně snažila zařadit do svých hodin práci s textem. Cílem nebylo jen osvěžení výuky jiným typem aktivity nebo změna způsobu získávání poznatků, snahou učitelů bylo též zvýšit čtenářské kompetence žáků na obecné rovině. Užitečným průvodcem v této činnosti jim byla britská učebnice Boost Your Progress in Reading and Writing1) , která nejen mapuje základní čtenářské strategie, jež by žáci druhého stupně měli ovládnout, ale též ukazuje k tomu vhodné postupy a aktivity. O této učebnici i projektu psala již Irena Poláková ve dvou předchozích číslech Učitelského měsíčníku.

Až jako mantru někteří pedagogové donekonečna opakují, že mnohé děti nemají na zvládnutí požadavků příslušného náročnějšího studia dostatečné schopnosti. Tento jejich pohled působí velmi věrohodně, značná část vlastností je v populaci skutečně rozložena normálně, tedy s nejvyššími četnostmi kolem průměru a malým výskytem extrémních hodnot. A striktně vzato polovina výsledků je statisticky podprůměrných, tedy pod přesným průměrem. Nás pochopitelně hodně zajímají právě tyto výkony, které jsou nízké a které, podle nás, odrážejí slabší úroveň zejména kognitivních schopností.

Tématu kariérového poradenství je v tomto časopise věnován prostor poměrně často. V České republice ale doposud chybí základní nastavení kvality této služby a ve vzdělávání není legislativně ukotvena profese kariérového poradce.

V druhé polovině letošního roku probíhá první výcvik trenérů programu AART v češtině. Jde o dosavadní vyvrcholení několikaleté snahy přinést tuto metodiku do České republiky. V uplynulých letech se neziskové organizaci Aisis, z. ú., podařilo s pomocí podpory EU (Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání) a MŠMT, hlavního města Prahy a nadace RSJ metodiku přeložit a vycvičit české školitele. Nyní probíhající výcvik je podpořen MŠMT a realizován v rámci krajského projektu na podporu prevence v Praze. V jeho rámci tři desítky pedagogů základních a středních škol i pracovníků školních poradenských zařízení z Prahy prochází šedesátihodinovým tréninkem práce se skupinou.

S klesajícím zájmem o francouzštinu na základních a středních školách v posledních letech (podle statistik MŠMT, 2022), ale zároveň se stále větším nedostatkem zaměstnanců ovládajících francouzštinu na trhu práce se již delší dobu nabízela otázka, jak tuto situaci řešit. Dotazníkové šetření z roku 2020 potvrdilo klesající tendenci, ale také postoje žáků a jejich rodičů vůči francouzskému jazyku, které mnohdy znesnadňují zachování výuky ve školách nebo otevírání nových skupin. Výsledky šetření ukázaly, že by vyučující francouzštiny uvítali lepší vzájemnou informovanost, spolupráci a podporu v rámci jejich místa působnosti. Tyto požadavky splňuje nástroj, který v návaznosti na šetření mezi vyučujícími začal vznikat, a sice Interaktivní mapa francouzštiny v České republice (2021). Jaký je kontext vzniku tohoto projektu, kdo za ním stojí a jaký je jeho další potenciál?

Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ překvapivě zmiňuje servisní učení již ve svém úvodu (s. 12), kde kolektiv autorů uvádí, že „představuje nejpokročilejší stadium místně zakotveného učení, kdy žáci v rámci výuky pomáhají řešit problém či plní potřebu obce. Dochází při něm k mezioborové spolupráci. Žák nezískává pouze nové znalosti a dovednosti, ale prakticky přispívá i ke kvalitě života v obci.“