Pedagogický proces - strana 9

Nestává se často, že by externí vzdělávací program vyvolal nadšení napříč celou školou – žáci si o něm štěbetají o přestávkách, pedagogové zařazují nové poznatky do výuky a rodiče objevují doposud skryté perspektivy, kterými mohou nahlížet na svět svých dětí. O to víc nás těší, že jsme toho díky Digitální výchově pravidelnými svědky. Komplexní, ale nenásilnou formou tak pasujeme digitální wellbeing na běžnou součást školní výuky stejně, jako jsou dnes digitální technologie součástí našich životů.

V první části našeho seriálu věnovaného hospitacím jsme se podívali na hospitaci jako na návštěvu a zdůvodnili, proč vedení školy na hospitace chodí. Dnes se na hospitace podíváme podrobněji z hlediska cílů – ale nikoliv v tom smyslu, proč někdo na hospitace chodí, ale jaký je cíl vyučovací hodiny. Ten je totiž základem celého procesu.

Na Linku pro rodinu a školu 116 000 se stále častěji dovolávají maminky z Ukrajiny a ptají se, jak zabránit, aby jim byly sebrány jejich děti. Při rozhovoru se obvykle ukáže následující – dítě nemá svačinu / dítě zapomíná přezůvky a od učitele se rodiče dozvědí, že pokud problém bude pokračovat, do rodiny přijde sociálka. Budou pod dohledem, ale také mohou o děti přijít.

Jsou tací mezi námi, kteří tvrdí, že dětem ve všem ustupujeme, snižujeme nároky ve všech oblastech vzdělání i života, naopak jim jen maximálně vycházíme vstříc v jejich požadavcích, snažíme se naplnit jejich práva. V celém tom jejich nicnedělání je navíc neustále omlouváme, nedáváme jim objektivní, tedy zejména negativní zpětnou vazbu, dokonce je nedoporučujeme srovnávat, známkovat a dávat pětky, takže v dospělosti z nich nic pořádného nebude. Všechno jen budou chtít dostávat a nic nebudou dávat. Budou se orientovat na snadné a rychlé „zisky“, zatímco my dobře víme, že k výsledkům vede zpravidla dlouhodobá a namáhavá práce. A případná pozitivní náhoda je jen třešnička na dortu, která přijde nebo taky ne. Spoléhat na ni nelze.

Téma konce patří k životu, v kontaktu s žáky přirozeně vyvstává a pedagogové by proto měli být připraveni k diskusi o něm, znělo na setkání odborníků, které uspořádala organizace Cesta domů. Vyučující většinou během svého studia nejsou na těžká témata připravováni, a ta právě na ZUŠ mohou vzhledem k individuálnímu přístupu k žákovi i předmětu umělecké činnosti vyvstávat ještě častěji než na běžných školách. Organizace proto nabízí i učitelům základních uměleckých škol materiály a kurzy, které je podpoří v tom, aby dokázali zvládnout situaci spojenou se smrtí nebo umíráním – ať už v rodině někoho z žáků, nebo ve škole.

V květnu 2022 jsme započali interkulturní, jazykový a hudební výměnný projekt české a německé mládeže společným koncertem na HAMU v Praze. Naším cílem je zapojit do tohoto projektu co nejvíce hudebních škol.

Přesto, že jsme již mnoho let pilnou, aktivitní školou s úspěchy v soutěžích, s dobrou spoluprací s městem Třeboň a dalšími partnerskými městy a podílíme se na kulturním dění v třeboňském regionu, nám stále něco chybělo.

Kombinované studium využívá dvě formy výuky – prezenční a distanční. Žáci tak absolvují část výuky v prezenční formě a část výuky v distanční formě.

Účelem pokusného ověřování je ověřit možnosti organizace, obsah a metody pro kombinovanou výuku, která by mohla do budoucna představovat rozšíření vzdělávací nabídky škol. Veronika Loosová z NPI ČR se ptala Mgr. Jitky Jarníkové, manažerky projektu.

Úkolem základní umělecké školy je rozvíjet a kultivovat nadání dětí, motivovat je k celoživotnímu učení a utvářet tak žádoucí klíčové kompetence. Jednou z nich, kterou uvádí Rámcový vzdělávací program pro ZUŠ, je i kompetence kulturní.

Nemohu si odpustit jeden postřeh z kulturního dění na regionální úrovni, kterého jsem byl nedávno svědkem. S podobnou zkušeností možná nebudu sám, ale posuďte sami.

Posouváme se! V dnešní části manažerské abecedy si představíme další čtyři písmena, R, Ř, S, Š, dojde tedy i na háčky – a možná právě ony překvapí...

Máme za sebou první dvě části manažerského seriálu. Podrobně jsme popsali vaše role lídra, manažera a vykonavatele i pozici kompetentního pracovníka a věnovali jsme se i stylům vedení. Dnes se zaměříme na stanovení cílů základní umělecké školy a propojíme je s plány.

Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí jsou ty, které vyrůstají v rodinách s omezenými ekonomickými, sociálními a vzdělávacími možnostmi. V průběhu edukačního procesu tak čelí mnoha výzvám a překážkám, které jim znesnadňují vzdělávání. Pokud jsou tyto děti identifikovány již před nástupem do základní školy, je možné jim i jejich rodině poskytnout podporu, která může pozitivně ovlivnit jejich budoucí vzdělávací dráhu.

Setkání rodičů s učitelem v mateřské škole je prvním krokem k budování spolupráce a vzájemné důvěry mezi rodinou a školou. Vzhledem k tomu, že se v současnosti často nejedná pouze o učitele, který nabízí podporu rodičům, ale jedná se o širší síť „spolupracovníků“, dalších pedagogických a poradenských pracovníků, kteří mohou rodiče, a především jejich dítě podpořit při vstupu do „první“ vzdělávací instituce, se nabízí otázka, jak tato spolupráce probíhá, kdo se na ní podílí a jaké benefity přináší vzhledem k budoucí vzdělávací dráze dítěte.

Centrum kybernetické bezpečnosti si klade tuto otázku již delší dobu a výsledkem úvah tímto směrem byl projekt Kyberpohádek. Na podkladu notoricky známých pohádek vzniklo v první pilotní fázi šest upravených verzí tak, aby dětem připomínaly důležité návyky i ve světě virtuálním, v tom kybernetickém.

Cílem pracovní situace je zrekapitulovat a stručně okomentovat základní změny, které přináší novela zákona o pedagogických pracovnících a novela školského zákona[1]. Novela mění zákon o pedagogických pracovnících a školský zákon s účinností od 1. 9. 2023 nebo od 1. 1. 2024. [1] zákon č. 183/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Na konci listopadu končí projekt iKAP II – Inovace ve vzdělávání, jejž koordinuje Pražský inovační institut, a s ním i program Cirkulární školy. Se sedmnácti pražskými školami spolupracovali rok odborní konzultanti programu v oblastech gastroodpady/školní jídelny, kompostování a reuse. Učitele, žáky i nepedagogické pracovníky škol inspirovali k větší udržitelnosti a novým aktivitám. Co se dělo a jak se může inspirovat i vaše škola?

V probíhající revizi RVP ZV se rozhořel „boj“ o výtvarnou a hudební výchovu. Jedná se o vzdělávací oblast Umění a kultura, do které spadá spousta vzdělávacích oborů. Pro základní školy se při tvorbě RVP ZV (2007) zadaly do této oblasti dva vzdělávací obory Hudební výchova a Výtvarná výchova, které školy mohly doplnit o vzdělávací obor Dramatická výchova.

Již od roku 2010 spolupracuje Odbor informatiky Krajského úřadu Kraje Vysočina s tchajwanskými partnery, například Institutem pro informační průmysl, na různých technologických projektech zaměřených na implementaci inovací v podmínkách veřejných služeb. V rámci spolupráce tak byla řešena například aplikace systému elektronického objednávání do ambulancí krajem zřizovaných nemocnic (eAmbulance, 2010–2021), využití multimediálních průvodcovských systémů pro krajská muzea (Muzeum4U, Pruvodce4U, 2014–2020) či systémy na sledování energetických úspor (2016–2020). V roce 2015 byl poprvé připraven koncept benefitu pro nejaktivnější středoškoláky z krajských průmyslových škol v podobě organizace technologické znalostní cesty na Tchaj-wan.