Revize RVP

Odborná diskuse o klíčových poznatcích a výhodách, které přináší nový revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

V lednu letošního roku ministerstvo zveřejnilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní vzdělávání (PV) a základní vzdělávání (ZV), které prošly velkými revizemi. Při této proměně bylo podstatné si ujasnit pravidla tvorby RVP, způsob pojetí i přístupu, vyjasnit si potřeby jednotlivých aktérů a sladit požadavky napříč úrovněmi vzdělávání. Ze složitých diskusí postupně vykrystalizoval logický systém práce a členění dokumentů RVP, který sjednotil užívané pojmy a přístupy.

„Revize RVP jsou tady a my nevíme, kde začít.“ „Nemáme čas pročítat stohy materiálů, potřebujeme jasné odpovědi.“

Z některých sociálních sítí by se mohlo zdát, že zásadnější změny ve vzdělávání stát dobře dělat neumí. Konkrétně mám na mysli kurikulární reformy, tedy změny rámcových vzdělávacích programů (RVP), podle kterých si školy vytvářejí vlastní školní programy. Opak je ale pravdou.

V únoru tohoto roku proběhlo dvoudenní setkání Ústřední umělecké rady, vrcholného orgánu spolku Umělecká rada ZUŠ, kde členové řešili otázky úpravy stanov spolku, volebního řádu, otázky soutěží a přípravu konference s pracovním názvem „Kam kráčíš, ZUŠko?“.

Proměna toho, co a jak se mají děti a studenti ve školách učit, je v posledních týdnech a měsících velkým tématem. Přispívá k tomu mimo jiné i skutečnost zrychlujícího se světa a častěji se měnících potřeb pracovního trhu. Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) proto zpracoval šetření o tom, jak si učitelé a školy stojí při implementaci RVP v oblasti digitálních technologií. A většina respondentů hlásí, že již začali.

Počínaje novým školním rokem vstoupí v platnost povinnost vyučovat podle aktualizovaného ICT kurikula na všech středních školách a učilištích, včetně konzervatoří a lyceí. Nové ICT kurikulum, schválené v roce 2023, reaguje na rostoucí požadavky digitální společnosti a modernizuje výuku informačních a komunikačních technologií. Cílem je nejen posílit technologickou gramotnost studentů, ale také je připravit na digitální výzvy v jejich profesní i osobní sféře. Pro školy však tato změna představuje významnou výzvu, a to nejen v úpravách výukových plánů, školení pedagogů, ale také v zajištění potřebného vybavení. Uvědomujeme si, že přechod na nové ICT kurikulum může být náročný, a proto chceme školám v tomto procesu pomoci.

V závěru kalendářního roku 2024 představili zástupci NPI ČR (Markéta Pastorová, Jiří Stárek a Luboš Lisner) své příspěvky k tématu revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání.

Jak hodnotí tvorbu nového národního kurikula pro základní vzdělávání a její výsledek dlouholetý ředitel malé venkovské školy, aktuálně předseda expertního panelu pro revizi RVP a vedoucí oddělení kurikula na MŠMT Jan Jiterský? „Není to ideální, ale za daných podmínek je to to nejlepší, co mohlo vzniknout. Odložit to nám lepší výsledek nepřinese a byla by velká škoda to zahodit,“ domnívá se. Nedokonalosti nového kurikula se podle něj dají ještě opravit ve fázi ověřování.

Úpravy v souvislosti s revizemi vzdělávacího programu jsou dnes nezbytnou součástí cesty ke kvalitnímu a modernímu vzdělávání. Ředitelé a pedagogové tak čelí výzvě, jak tyto změny vhodně, smysluplně a citlivě začlenit do školního prostředí a zároveň udržet motivaci všech zúčastněných. Pojďme se zaměřit na klíčové kroky, které mohou školám pomoci projít tímto transformačním procesem úspěšně.

Návaznost předškolního a prvostupňového vzdělávání a provázanost mezi prvním a druhým stupněm základní školy je v souvislosti s úpravami rámcových vzdělávacích programů pro předškolní i základní vzdělávání významným tématem. Jak v odborných kruzích, tak mezi laiky se diskutuje o potřebě jejich skutečné, nikoliv jen deklarované, návaznosti.

Modernizovaná verze rámcových vzdělávacích programů pro MŠ, ZŠ, SŠ - https://revize.rvp.cz/verejna-konzultace

V předchozím čísle Řízení školy jsem představil analýzu, kterou EDUin vydal v rámci svého pravidelného Auditu vzdělávacího systému. V minulém článku jsem se věnoval podmínkám naplňování Strategie 2030+ jako celku, dnes vám nabízím nezávislý pohled na jednotlivé implementační karty Strategie a zhodnocení efektivity zvolených opatření i způsobu jejich realizace. Jak je naší tradicí, nabízíme i doporučení, co zlepšit, abychom ve druhém implementačním období byli úspěšnější.

Národní pedagogický institut od dubna nezveřejnil žádné podrobnější informace o další přípravě revize RVP.

Od doby, co se vzdělávání stalo veřejnou službou, ze zákona poskytovanou státem, je průběžně revidováno a podrobováno veřejné diskuzi. Stále obtížnější je oddělit, v čem je užitečné pro život dítěte, žáka nebo studenta a v čem prospěšné spíše pro stát nebo momentální společenskou představu, co je „dobré a žádoucí“.

Dopracovat se ke srozumitelné, nikoli bezobsažné a zároveň nikoli příliš konkrétní odpovědi na otázku „co má být cílem revize rámcových vzdělávacích programů“, se ukazuje jako nelehký úkol.

Devět měsíců dělí základní školy od povinného zahájení výuky podle revidovaného RVP ZV v digitální oblasti na prvním stupni, druhý stupeň musí začít o rok později. Jak se co nejrychleji „dostat do obrazu“, pokud s přípravami začínáte? Například díky nové službě školám – lektorům pro celou sborovnu –, kterou NPI ČR od září nabízí.

DIGIplovárna je součástí podpory škol při revizích RVP ZV v digitální oblasti. Nejde však o klasickou vzdělávací akci, spíše o přátelský prostor ke sdílení zkušeností v menších skupinkách účastníků. Každá DIGIplovárna má svého „plavčíka“, vyškoleného moderátora z řad pedagogů, a téma. Konkrétní obsahovou náplň si tvoří účastníci sami.

Na školách se všichni postupně připravujeme na nástup nového Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), který školám ukládá povinnost rozvíjet digitální kompetence žáků napříč předměty. Mnozí ředitelé a pedagogové změny kvitují s povděkem, někteří mají zase oprávněné obavy. Paradoxně jsou to často učitelé informatiky. Ti se ovšem nebojí toho, že by nezvládli digitální dovednosti žáků sami rozvíjet, ale mají strach o své kolegy. Uvádí to ve svém výzkumu Národní pedagogický institut. Výzkumníci se často setkávali s názory, že „učitelé jiných předmětů (např. češtináři) nezvládnou dobře rozvíjet digitální kompetence žáků“.

Práce na revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání vstupují do další etapy. Expertní panel MŠMT dokončil Hlavní směry revize RVP ZV a na ministerstvu nyní probíhá standardní vnitřní připomínkovací proces. Zbývá zejména rozhodnout, jak dále přistupovat k jádrovému a rozvíjejícímu vzdělávacímu obsahu (hlavní směry nyní představují 3 varianty).