Rámcový vzdělávací program

Aktualizované doporučení reaguje na změnu financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů a zohledňuje také revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. 

V předchozím díle jsme se zaměřili na to, jak vytvořit ve škole prostředí pro otevřené sdílení a facilitovaná setkání týmů nad tématem změny ŠVP. Vedoucí pracovníci dostali doporučení, jak bezpečně rozhýbat diskusi a jak podpořit strukturované hledání nápadů a zkušeností učitelů. Teď nastává chvíle, kdy je potřeba s těmito výstupy dále pracovat. Pro vedení školy začíná fáze, která spojuje rozhodovací kompetenci s respektem k týmovému procesu: Jaké podněty ze školního terénu převést do konkrétních kroků? Co lze plánovat hned a co ještě vyžaduje přípravu? Jak celý proces uchopit tak, aby změna nebyla jednorázová, ale dlouhodobě udržitelná?

V letošním roce pokračoval Národní pedagogický institut ČR v práci na revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání (zkráceně RVP ZUV) tvorbou návrhu koncepce revize. Navázalo se tak na předchozí úvahy a analyzování dostupných podkladů za období platnosti stávajícího vzdělávacího programu. Celý proces revize přitom vychází z opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023–2027 a je také v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR 2030+.

Kde mohou učitelé najít podporu při rozvíjení digitálních kompetencí žáků, vysvětluje Eva Fanfulová, odborná garantka digitálních kompetencí v projektu podpory škol v této oblasti z Národního pedagogického institutu ČR.

Dominika Kopčiková a Tomáš Spáčil z Post Bellum vás seznámi s novým vzdělávacím portálem Storyon, který je naplněn praktickými výukovými sety. Ty jsou připraveny tak, že je lze využít přímo do hodin při výuce moderních dějin. Portál bude k dispozici všem od podzimu 2026. S Dagmar Biersakovou (Skoala) a Zorou Dufkovou (ZŠ Šlapanice) se díky programu Skoala vydáte na cestu za kvalitním finančním vzděláváním!

Nové RVP představuje pro školky povinnost rozvíjet digitální kompetence mnohem více než doposud. Školky však nechtějí posadit děti k tabletům, mnohem raději posilují venkovní, badatelsky orientovanou výuku. Řešení je jednoduché a RVP PV ji jako jednu z možností přímo zmiňuje: digitální mikroskopy.

V kontextu demografických změn souvisejících se snižující se porodností, stárnutím obyvatelstva a vylidňováním venkova pro školy vyplývají nové výzvy. O změnách týkajících se konkrétně RVP PV1) jsme si povídali s Michaelou Trejtnarovou, odborníkem v oblasti předškolního vzdělávání, a Ladou Nevečeřalovou, vedoucí projektu Učíme se na Náchodsku – MAP 4 (reg. č. CZ.02.02.XX/00/23_017/0008475).

Když zavzpomínám na tvorbu Rámcového vzdělávacího programu pro ZUŠ před dvaceti lety a připomenu si některé argumenty tehdejších odpůrců, vybaví se mi tři, které zaznívaly dokonce i poté, co byl RVP ZUV vytvořen a schválen.

Znáte kdysi populární knihu Ludvíka Součka „Obrazový opravník obecně oblíbených omylů“? Vzpomněl jsem si na ni, když jsem v květnovém čísle Řízení školy četl rozhovor s ministrem školství Mikulášem Bekem. Novinářka se ho na jednom místě ptá na připravované kurikulum pro nové pojetí lycea. Konfrontuje ho s faktem, že ač se RVP Lyceum prezentuje jako všeobecné, má daleko větší podíl odborných hodin než lycea stávající. Ministr je touto informací překvapen a říká doslova: „Nové lyceum je vzdělávací cesta, která reaguje na poptávku po všeobecnějším středoškolském vzdělávání. A žiju v přesvědčení, že objem odbornosti je u něj někde na půl cesty mezi průmyslovkou a gymnáziem.“

Odborná diskuse o klíčových poznatcích a výhodách, které přináší nový revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Základní umělecké školy mají v českém vzdělávacím systému výjimečné postavení. Poskytují systematickou a dostupnou výuku v hudebním, výtvarném, tanečním i literárně-dramatickém oboru a podporují rozvoj talentu, kreativity i osobnosti dětí. Tento model nemá v mezinárodním srovnání přímou obdobu.

Podle ICT revizí z roku 2021 učí povinně už všechny základní školy, střední to čeká od školního roku 2025/26. Jak na změnu, která přinesla rozvoj digitálních kompetencí do všech předmětů, navazuje současný revidovaný RVP ZV a v čem se můžeme poučit z revizí, které ve školách už naplno běží, popisuje Daniela Růžičková z NPI ČR. Na obou revizích se totiž podílela.

„Revize RVP jsou tady a my nevíme, kde začít.“ „Nemáme čas pročítat stohy materiálů, potřebujeme jasné odpovědi.“

Z některých sociálních sítí by se mohlo zdát, že zásadnější změny ve vzdělávání stát dobře dělat neumí. Konkrétně mám na mysli kurikulární reformy, tedy změny rámcových vzdělávacích programů (RVP), podle kterých si školy vytvářejí vlastní školní programy. Opak je ale pravdou.

V bilančním rozhovoru pro Řízení školy ministr školství Mikuláš Bek odpovídá na kritické otázky, které míří k filozofii jeho reforem. Svůj tah na branku, který kritikové vnímají spíš jako zbrklost, ministr vysvětluje nutností jednat. Základní étos, kterými se reformní kroky mají řídit, je podle něj povinnost škol zajistit všem českým dětem takové vzdělání, díky kterému obstojí v konkurenci se svými zahraničními vrstevníky.

Modernizace rámcových vzdělávacích programů (RVP) přináší do českých škol nové příležitosti. Hlavním cílem změn je posílit rozvoj klíčových kompetencí, zvýšit úroveň funkční gramotnosti a podpořit wellbeing žáků. Co konkrétně tyto změny znamenají pro učitele a jak mohou přispět k efektivnější výuce?

Tematická zpráva se zaměřuje na otázku, jak školy v praxi využívají školní vzdělávací programy (ŠVP) – klíčové dokumenty, které mají sloužit jako nástroj pro plánování, hodnocení a řízení výuky. Zpráva hodnotí stav v mateřských, základních i středních školách a sleduje, jak aktivně školy s ŠVP pracují, jak často je upravují, do jaké míry se na jejich tvorbě podílejí pedagogové a jaký dopad má práce s ŠVP na vzdělávací výsledky žáků.

Už jste ve vaší škole zjišťovali, jaký je vztah učitelů a učitelek k reformovanému rámcovému vzdělávacímu programu (RVP)? Z článků a rozhovorů, které se k tomuto tématu v poslední době objevují, je zřejmé, že návrh a způsob prezentace vzbuzuje rozmanité reakce u ředitelů, učitelů i odborné veřejnosti. Někteří vítají větší důraz na kompetence a volnost, jiní se obávají, že nový RVP nechává příliš mnoho nejasností a ukládá školám náročné úkoly – zejména pro tvorbu školního vzdělávacího programu (ŠVP), plánování hodinových dotací nebo zajištění kvalifikovaných vyučujících.

Jedním z nejdiskutovanějších témat v souvislosti s novými rámcovými vzdělávacími programy (RVP) je otázka hodinových dotací jednotlivých předmětů. Mnohé debaty však vycházejí z mylných předpokladů a zkreslují skutečný záměr těchto změn. Nové RVP dávají školám větší autonomii při plánování výuky a umožňují jim lépe reagovat na individuální potřeby žáků i regionální specifika.