Rámcový vzdělávací program

Odborná diskuse o klíčových poznatcích a výhodách, které přináší nový revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Podle ICT revizí z roku 2021 učí povinně už všechny základní školy, střední to čeká od školního roku 2025/26. Jak na změnu, která přinesla rozvoj digitálních kompetencí do všech předmětů, navazuje současný revidovaný RVP ZV a v čem se můžeme poučit z revizí, které ve školách už naplno běží, popisuje Daniela Růžičková z NPI ČR. Na obou revizích se totiž podílela.

„Revize RVP jsou tady a my nevíme, kde začít.“ „Nemáme čas pročítat stohy materiálů, potřebujeme jasné odpovědi.“

Z některých sociálních sítí by se mohlo zdát, že zásadnější změny ve vzdělávání stát dobře dělat neumí. Konkrétně mám na mysli kurikulární reformy, tedy změny rámcových vzdělávacích programů (RVP), podle kterých si školy vytvářejí vlastní školní programy. Opak je ale pravdou.

V bilančním rozhovoru pro Řízení školy ministr školství Mikuláš Bek odpovídá na kritické otázky, které míří k filozofii jeho reforem. Svůj tah na branku, který kritikové vnímají spíš jako zbrklost, ministr vysvětluje nutností jednat. Základní étos, kterými se reformní kroky mají řídit, je podle něj povinnost škol zajistit všem českým dětem takové vzdělání, díky kterému obstojí v konkurenci se svými zahraničními vrstevníky.

Modernizace rámcových vzdělávacích programů (RVP) přináší do českých škol nové příležitosti. Hlavním cílem změn je posílit rozvoj klíčových kompetencí, zvýšit úroveň funkční gramotnosti a podpořit wellbeing žáků. Co konkrétně tyto změny znamenají pro učitele a jak mohou přispět k efektivnější výuce?

Tematická zpráva se zaměřuje na otázku, jak školy v praxi využívají školní vzdělávací programy (ŠVP) – klíčové dokumenty, které mají sloužit jako nástroj pro plánování, hodnocení a řízení výuky. Zpráva hodnotí stav v mateřských, základních i středních školách a sleduje, jak aktivně školy s ŠVP pracují, jak často je upravují, do jaké míry se na jejich tvorbě podílejí pedagogové a jaký dopad má práce s ŠVP na vzdělávací výsledky žáků.

V únoru tohoto roku proběhlo dvoudenní setkání Ústřední umělecké rady, vrcholného orgánu spolku Umělecká rada ZUŠ, kde členové řešili otázky úpravy stanov spolku, volebního řádu, otázky soutěží a přípravu konference s pracovním názvem „Kam kráčíš, ZUŠko?“.

Patřím k odcházející generaci ředitelů, která na konci funkčního období ředitelské místo opustí. Dovolím si proto otevřeně reagovat na negaci, kterou občas cítím, když s kolegy začneme mluvit o revizi RVP ZUV.

Už jste ve vaší škole zjišťovali, jaký je vztah učitelů a učitelek k reformovanému rámcovému vzdělávacímu programu (RVP)? Z článků a rozhovorů, které se k tomuto tématu v poslední době objevují, je zřejmé, že návrh a způsob prezentace vzbuzuje rozmanité reakce u ředitelů, učitelů i odborné veřejnosti. Někteří vítají větší důraz na kompetence a volnost, jiní se obávají, že nový RVP nechává příliš mnoho nejasností a ukládá školám náročné úkoly – zejména pro tvorbu školního vzdělávacího programu (ŠVP), plánování hodinových dotací nebo zajištění kvalifikovaných vyučujících.

Jedním z nejdiskutovanějších témat v souvislosti s novými rámcovými vzdělávacími programy (RVP) je otázka hodinových dotací jednotlivých předmětů. Mnohé debaty však vycházejí z mylných předpokladů a zkreslují skutečný záměr těchto změn. Nové RVP dávají školám větší autonomii při plánování výuky a umožňují jim lépe reagovat na individuální potřeby žáků i regionální specifika.

Pokud pojmeme digitalizaci pouze jako převod postupů analogového světa do světa digitálního, nedosáhneme kýžených zlepšení. Potenciál využívání digitálních technologií musí mít větší ambice. Ve vzdělávání se musí ve výsledku jednat o zkvalitnění vzdělávání a podporu spolupráce. Zejména v oblasti vzdělávání musíme mít při zavádění digitálních technologií stále na mysli, že naším cílem není pouhá náhrada současných postupů, naše cíle musí být zásadně vyšší. Na tuto premisu jsme v Národním pedagogickém institutu mysleli, když jsme se pustili do úkolu vytvořit nový Rámcový vzdělávací program jako digitální nástroj. Tak o něm totiž hovoří i původní Hlavní směry revize RVP pro základní vzdělávání vydané MŠMT.

Změny za období březen 2025 Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Zákon č. 35/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Národní rozvojové bance Č. 35/2025 Sbírky...

V digitálním světě nestačí technologie jen ovládat – je třeba jim také rozumět a umět je bezpečně používat. Eva Fanfulová, odborná garantka pro digitální kompetence, vysvětluje, proč jsou tyto dovednosti zásadní pro současné žáky a jak mohou učitelé pomoci jejich rozvoji ve výuce.

Na podzim se odehrají volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jistě budeme svědky i nejedné návštěvy vládních či opozičních politiků ve školách, a i tentokrát se jistě otevře diskuse, v jakém rozsahu je přijatelné, či přímo žádoucí, „tahat“ politiku nebo jednotlivé politické činitele do škol a školských zařízení. Podívejme se na věc z hlediska právní úpravy – jaké má škola v této oblasti povinnosti a kde jsou hranice, za které nesmí nechat věc zajít.

Rámcový vzdělávací program byl začleněn do českého vzdělávacího procesu v roce 2005. V roce 2011 přišel stát se státní maturitní zkouškou. V letech 2015/2016 byla začleněna inkluze do vzdělávací soustavy a pojďme to zatím uzavřít státními přijímacími zkouškami, které se poprvé objevily ve školním roce 2016/2017. Od té doby samozřejmě došlo k dalším dílčím revizím, jako jsou malá revize ICT nebo implementace digitálních kompetencí.

Umělá inteligence (AI) se stává nedílnou součástí moderní společnosti, a proto je důležité připravovat žáky na svět, kde technologie hrají zásadní roli. Kurikulum umělé inteligence, vytvořené iniciativou AI dětem ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR a řadou odborníků na vzdělávání, nabízí školám komplexní metodickou podporu pro integraci AI do výuky. Tento článek se zaměřuje na důležité aspekty Kurikula umělé inteligence z pohledu vedení škol.

Jak se učitelům daří vést výuku dle revidovaného RVP v oblasti informatiky a rozvoje digitálních kompetencí studentů? Jaké mají pedagogové postoje k digitálním technologiím? To zjišťoval Národní pedagogický institut ČR v šetření mezi vedením ZŠ, SOŠ a gymnázií a také mezi učiteli. Velkou oporou oběma skupinám jsou podle vyplněných dotazníků ICT koordinátoři.

Jak hodnotí tvorbu nového národního kurikula pro základní vzdělávání a její výsledek dlouholetý ředitel malé venkovské školy, aktuálně předseda expertního panelu pro revizi RVP a vedoucí oddělení kurikula na MŠMT Jan Jiterský? „Není to ideální, ale za daných podmínek je to to nejlepší, co mohlo vzniknout. Odložit to nám lepší výsledek nepřinese a byla by velká škoda to zahodit,“ domnívá se. Nedokonalosti nového kurikula se podle něj dají ještě opravit ve fázi ověřování.

Návaznost předškolního a prvostupňového vzdělávání a provázanost mezi prvním a druhým stupněm základní školy je v souvislosti s úpravami rámcových vzdělávacích programů pro předškolní i základní vzdělávání významným tématem. Jak v odborných kruzích, tak mezi laiky se diskutuje o potřebě jejich skutečné, nikoliv jen deklarované, návaznosti.