Rámcový vzdělávací program

Nové RVP představuje pro školky povinnost rozvíjet digitální kompetence mnohem více než doposud. Školky však nechtějí posadit děti k tabletům, mnohem raději posilují venkovní, badatelsky orientovanou výuku. Řešení je jednoduché a RVP PV ji jako jednu z možností přímo zmiňuje: digitální mikroskopy.

V kontextu demografických změn souvisejících se snižující se porodností, stárnutím obyvatelstva a vylidňováním venkova pro školy vyplývají nové výzvy. O změnách týkajících se konkrétně RVP PV1) jsme si povídali s Michaelou Trejtnarovou, odborníkem v oblasti předškolního vzdělávání, a Ladou Nevečeřalovou, vedoucí projektu Učíme se na Náchodsku – MAP 4 (reg. č. CZ.02.02.XX/00/23_017/0008475).

Když zavzpomínám na tvorbu Rámcového vzdělávacího programu pro ZUŠ před dvaceti lety a připomenu si některé argumenty tehdejších odpůrců, vybaví se mi tři, které zaznívaly dokonce i poté, co byl RVP ZUV vytvořen a schválen.

Znáte kdysi populární knihu Ludvíka Součka „Obrazový opravník obecně oblíbených omylů“? Vzpomněl jsem si na ni, když jsem v květnovém čísle Řízení školy četl rozhovor s ministrem školství Mikulášem Bekem. Novinářka se ho na jednom místě ptá na připravované kurikulum pro nové pojetí lycea. Konfrontuje ho s faktem, že ač se RVP Lyceum prezentuje jako všeobecné, má daleko větší podíl odborných hodin než lycea stávající. Ministr je touto informací překvapen a říká doslova: „Nové lyceum je vzdělávací cesta, která reaguje na poptávku po všeobecnějším středoškolském vzdělávání. A žiju v přesvědčení, že objem odbornosti je u něj někde na půl cesty mezi průmyslovkou a gymnáziem.“

Odborná diskuse o klíčových poznatcích a výhodách, které přináší nový revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Podle ICT revizí z roku 2021 učí povinně už všechny základní školy, střední to čeká od školního roku 2025/26. Jak na změnu, která přinesla rozvoj digitálních kompetencí do všech předmětů, navazuje současný revidovaný RVP ZV a v čem se můžeme poučit z revizí, které ve školách už naplno běží, popisuje Daniela Růžičková z NPI ČR. Na obou revizích se totiž podílela.

„Revize RVP jsou tady a my nevíme, kde začít.“ „Nemáme čas pročítat stohy materiálů, potřebujeme jasné odpovědi.“

Z některých sociálních sítí by se mohlo zdát, že zásadnější změny ve vzdělávání stát dobře dělat neumí. Konkrétně mám na mysli kurikulární reformy, tedy změny rámcových vzdělávacích programů (RVP), podle kterých si školy vytvářejí vlastní školní programy. Opak je ale pravdou.

V bilančním rozhovoru pro Řízení školy ministr školství Mikuláš Bek odpovídá na kritické otázky, které míří k filozofii jeho reforem. Svůj tah na branku, který kritikové vnímají spíš jako zbrklost, ministr vysvětluje nutností jednat. Základní étos, kterými se reformní kroky mají řídit, je podle něj povinnost škol zajistit všem českým dětem takové vzdělání, díky kterému obstojí v konkurenci se svými zahraničními vrstevníky.

Modernizace rámcových vzdělávacích programů (RVP) přináší do českých škol nové příležitosti. Hlavním cílem změn je posílit rozvoj klíčových kompetencí, zvýšit úroveň funkční gramotnosti a podpořit wellbeing žáků. Co konkrétně tyto změny znamenají pro učitele a jak mohou přispět k efektivnější výuce?

Tematická zpráva se zaměřuje na otázku, jak školy v praxi využívají školní vzdělávací programy (ŠVP) – klíčové dokumenty, které mají sloužit jako nástroj pro plánování, hodnocení a řízení výuky. Zpráva hodnotí stav v mateřských, základních i středních školách a sleduje, jak aktivně školy s ŠVP pracují, jak často je upravují, do jaké míry se na jejich tvorbě podílejí pedagogové a jaký dopad má práce s ŠVP na vzdělávací výsledky žáků.

Už jste ve vaší škole zjišťovali, jaký je vztah učitelů a učitelek k reformovanému rámcovému vzdělávacímu programu (RVP)? Z článků a rozhovorů, které se k tomuto tématu v poslední době objevují, je zřejmé, že návrh a způsob prezentace vzbuzuje rozmanité reakce u ředitelů, učitelů i odborné veřejnosti. Někteří vítají větší důraz na kompetence a volnost, jiní se obávají, že nový RVP nechává příliš mnoho nejasností a ukládá školám náročné úkoly – zejména pro tvorbu školního vzdělávacího programu (ŠVP), plánování hodinových dotací nebo zajištění kvalifikovaných vyučujících.

Jedním z nejdiskutovanějších témat v souvislosti s novými rámcovými vzdělávacími programy (RVP) je otázka hodinových dotací jednotlivých předmětů. Mnohé debaty však vycházejí z mylných předpokladů a zkreslují skutečný záměr těchto změn. Nové RVP dávají školám větší autonomii při plánování výuky a umožňují jim lépe reagovat na individuální potřeby žáků i regionální specifika.

Pokud pojmeme digitalizaci pouze jako převod postupů analogového světa do světa digitálního, nedosáhneme kýžených zlepšení. Potenciál využívání digitálních technologií musí mít větší ambice. Ve vzdělávání se musí ve výsledku jednat o zkvalitnění vzdělávání a podporu spolupráce. Zejména v oblasti vzdělávání musíme mít při zavádění digitálních technologií stále na mysli, že naším cílem není pouhá náhrada současných postupů, naše cíle musí být zásadně vyšší. Na tuto premisu jsme v Národním pedagogickém institutu mysleli, když jsme se pustili do úkolu vytvořit nový Rámcový vzdělávací program jako digitální nástroj. Tak o něm totiž hovoří i původní Hlavní směry revize RVP pro základní vzdělávání vydané MŠMT.

Změny za období březen 2025 Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Zákon č. 35/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Národní rozvojové bance Č. 35/2025 Sbírky...

V únoru tohoto roku proběhlo dvoudenní setkání Ústřední umělecké rady, vrcholného orgánu spolku Umělecká rada ZUŠ, kde členové řešili otázky úpravy stanov spolku, volebního řádu, otázky soutěží a přípravu konference s pracovním názvem „Kam kráčíš, ZUŠko?“.

Patřím k odcházející generaci ředitelů, která na konci funkčního období ředitelské místo opustí. Dovolím si proto otevřeně reagovat na negaci, kterou občas cítím, když s kolegy začneme mluvit o revizi RVP ZUV.

Rámcový vzdělávací program byl začleněn do českého vzdělávacího procesu v roce 2005. V roce 2011 přišel stát se státní maturitní zkouškou. V letech 2015/2016 byla začleněna inkluze do vzdělávací soustavy a pojďme to zatím uzavřít státními přijímacími zkouškami, které se poprvé objevily ve školním roce 2016/2017. Od té doby samozřejmě došlo k dalším dílčím revizím, jako jsou malá revize ICT nebo implementace digitálních kompetencí.

V digitálním světě nestačí technologie jen ovládat – je třeba jim také rozumět a umět je bezpečně používat. Eva Fanfulová, odborná garantka pro digitální kompetence, vysvětluje, proč jsou tyto dovednosti zásadní pro současné žáky a jak mohou učitelé pomoci jejich rozvoji ve výuce.