Když zavzpomínám na tvorbu Rámcového vzdělávacího programu pro ZUŠ před dvaceti lety a připomenu si některé argumenty tehdejších odpůrců, vybaví se mi tři, které zaznívaly dokonce i poté, co byl RVP ZUV vytvořen a schválen.
Tři argumenty proti revizi… anebo pro?
Bc.
Jiří
Stárek
Ředitel ZUŠ Hostivař
První výtka se týkala obsahu a metod vzdělávání:
„Máme RVP ZUV, ale na housle se hraje už stovky let stejně, tak jaképak změny.“
Druhá varovala před nastavením hodinových dotací a předpovídala, jak poklesne kvalita výuky, protože ředitelům nepůjde o „kvalitu“, ale „kvantitu“:
„Já to ve škole neudělám, ale vím o jiných, kteří si ŠVP napíšou tak, aby jim hlavně přitékaly peníze.“
Třetím argumentem byla údajná nesrozumitelnost textu RVP ZUV. Prý byl napsán tak, že:
„Běžný učitel na ZUŠ těm větám nemůže rozumět.“
Tehdy se na jedné valné hromadě AZUŠ četl text jistých moravských kolegů, který popisoval reformu v ZUŠ následovně:
„Nebývá zvykem, aby si uklízečka vyráběla kýbl a číšník fůkal sklinky, ale tak jaksi by šlo charakterizovat to, co postihlo naše umělecké školství. Ten Stárek, Charala… něvěm co, aj ten Lisner, zkrátka akýsi přemůdřelí tam navrchu