Prevence

Podle studií bylo v České republice terčem sexuálního obtěžování 20 % dětí. V Moderní sebeobraně nás toto číslo nenechává chladnými. Proto jsme vyvinuli programy pro děti a dospívající, kde je interaktivní formou učíme, jak se za sebe postavit, když se stanou terčem obtěžování, jak se bránit a také jak a kde se s něčím takovým svěřit. Se základními principy, které může dětem předávat každý, vás seznámím v tomto článku.

Telefonická krizová intervence je práce, která vyžaduje odbornost, cit i velkou míru pokory. Každý hovor může být jiný, od ticha na druhém konci až po situace, kdy je nutné volat záchrannou službu. Ředitelka a metodička organizace Cesta z krize Jarmila Kubáňková mluví o tom, jak se v průběhu let proměňují témata, s nimiž lidé volají, i jak důležité je, aby pracovníci linek pomoci nesklouzli ani k terapii, ani k pouhému utěšování. Sdílí také svůj pohled na to, proč se jádro lidských starostí nemění, přestože se mění svět kolem nás, a co by si přála pro školní psychology, metodiky prevence a všechny, kteří v oblasti duševního zdraví pracují.

Podle studií bylo v České republice terčem sexuálního obtěžování 20 % dětí. V Moderní sebeobraně nás toto čísla nenechává chladnými. Proto jsme vyvinuli programy pro děti a dospívající, kde je interaktivní formou učíme, jak se za sebe postavit, když se stanou terčem obtěžování, jak se bránit a také jak a kde se s něčím takovým svěřit. S jejich základními principy, které může dětem předávat všichni, vás seznámím v tomto článku.

V prostředí současné školy se stále častěji setkáváme s fenoménem, kdy nízká školní úspěšnost souvisí s projevy rizikového chování. Adolescence je období zvýšené psychické zranitelnosti, kdy se mladí lidé vyrovnávají s tlakem na výkon, hledají vlastní identitu a usilují o přijetí vrstevníky. Pokud se jim nedaří naplňovat školní požadavky, mohou volit maladaptivní strategie, které zahrnují rizikové jednání.

Socio-emoční učení je v posledních letech stále častěji zmiňováno jako jeden z klíčových prvků kvalitního vzdělávání. Nejde jen o „další doplněk“ k výuce, ale o dovednosti, které děti i dospívající skutečně potřebují pro svůj život – schopnost rozpoznat a regulovat emoce, zvládat náročné situace, řešit problémy a budovat pozitivní vztahy. Výzkumy i praxe ukazují, že tyto dovednosti pomáhají nejen zlepšit atmosféru ve škole, ale dlouhodobě přispívají i k duševnímu zdraví, úspěšnosti ve studiu i spokojenosti v osobním životě (CASEL, 2023).

Jedná se o metodické doporučení ke spolupráci škol a školských zařízení s Policií České republiky při preventivních aktivitách a při vyšetřování protiprávních činů dětí a trestných činů páchaných na dětech. 

Jde o jednoduchý, stručný a přehledný soupis kritérií efektivní všeobecné primární prevence. Checklist ukazuje, jak by měla (či naopak neměla) vypadat preventivní práce se žáky, ať už ji realizuje škola sama, nebo za pomoci externistů, např. lektorů neziskové organizace, policistů, zkrátka kohokoliv.

V základních školách sílí tlak na učitele. Pracovní nároky se zvyšují, počet kvalifikovaných pedagogů klesá a zátěž těch, kteří ve školách zůstávají, neustále narůstá. Nová longitudinální studie ukazuje, že pro stabilitu učitelského sboru je klíčová nejen prevence syndromu vyhoření, ale také cílená podpora pracovní schopnosti učitelů.

S Martinou Hamplovou se známe už ze základní školy. Naše cesty se znovu setkaly, když jsme do naší mateřské školy dostali z ORTOPTIKY Dr. OČKA nabídku screeningu vad zraku, zejména tupozrakosti. Domluvili jsme osobní návštěvu a prevenci přímo ve školce. Vzájemně jsme byly překvapené, když se dveře školky otevřely a my se poznaly. Od té doby pravidelně spolupracujeme.

Umělá inteligence (AI) už dávno není novinkou – ale její vliv na vzdělávání, vztahy i duševní zdraví žáků se teprve začíná naplno projevovat. Přináší nové příležitosti, ale také zásadní výzvy pro učitele a školské preventisty: otázky odpovědnosti, etiky, ochrany soukromí, citové závislosti i hranic mezi realitou a manipulací.

V dnešní dynamické a často polarizované společnosti je klíčové, aby mladí lidé rozvíjeli svou empatii, schopnost komunikace a udržování zdravých vztahů. Program Jeden svět na školách (JSNS) poskytuje vyučujícím efektivní nástroje, jak s žáky otevírat citlivá témata, rozvíjet jejich emoční inteligenci a podporovat třídní klima. Zaměřuje se i přímo na metodiky prevence – pořádá pro ně semináře, spolupracuje s krajskými i oblastními metodiky prevence a nedávno představil nový Rozcestník lekcí pro prevenci, který nabízí oporu a aktivity pro prevenci rizikového chování, které mohou využít sami zaměstnanci školy.

A je to tu, září. Krásné období babího léta, kdy listí padá ze stromů a iluze o klidném návratu do práce padají z nás. Zatímco děti jsou nadšené z nových pomůcek a rodiče doufají, že jim zakoupené věci vydrží alespoň nějakou chvíli, učitelé, ti uvnitř křičí. Nové rozvrhy, často nové děti, nové kolektivy, nové třídnice, noví kolegové, spousta povinností a k tomu dětské „Pančeeelkoooo!“. Jeden neví, kam dřív skočit, co dříve vyřídit a kdy zastavit. Jak z toho, jak se říká, nezešílet? Jak se v tomhle období nerozpadnout jako školní kopírka po třetím pokusu o tisk přehledu známek?

Každý rok v listopadu se po celé České republice rozléhá rytmický zvuk bubnů. Nejde o náhodný hudební happening, ale o systematickou preventivní akci známou jako Bubnovačka. Tato iniciativa, kterou si Centrum LOCIKA přivezlo ze Slovenska v roce 2021, zaznamenala za pouhé čtyři roky v českém prostředí pozoruhodný úspěch. Z původních 16 zapojených škol se rozrostla na působivých 1 200 základních, středních a mateřských škol po celém Česku a více než 150 tisíc účastníků z řad veřejnosti, firem, organizací i institucí. Tento obrovský nárůst svědčí o tom, že Bubnovačka rezonuje se skutečnými potřebami českých vzdělávacích institucí i se společností jako takovou.

Náročné chování žáků patří dlouhodobě mezi hlavní výzvy, se kterými se učitelé ve třídách potýkají. Ať už jde o různé formy vyrušování, nedodržování pokynů, pasivitu, nebo odmítání spolupráce, podobné situace ovlivňují nejen kvalitu výuky, ale i psychickou pohodu a profesní jistotu pedagogů.

V minulém čísle jsme se v našem časopise zabývali problematikou gamblingu (hazardního hraní) v online prostředí. Snažili jsme se popsat, jaká rizika současná situace přináší, kolik dětí a dospívajících je jimi ohroženo a jaké jsou možné dopady na duševní zdraví. V této časti bychom rádi představili možnosti prevence.

Nabídka preventivních programů pro školy je v ČR velmi široká. Programy primární prevence nabízí více než 130 subjektů (Jedná se o kvalifikovaný odhad autorů, „tvrdá data“ neexistují, realizátory prevence souhrnně nikdo neeviduje.) a neustále se objevují nové programy i poskytovatelé. Ze škol často zaznívá otázka, jak poznat, co skutečně funguje a bude pro žáky přínosné. Jak rozeznat to, co jen dobře vypadá v letáku nebo prezentaci, ale může být neefektivní, či dokonce škodlivé? Abychom školám pomohli, připravili jsme check-list školské prevence, který pomáhá zorientovat se v široké nabídce preventivních programů a vybrat bezpečné a kvalitní poskytovatele.

V české společnosti stále existují rozdíly v postavení žen a mužů, přičemž tradiční rozdělení jejich rolí je stále patrné. Tyto rozdíly se promítají i do školního prostředí, kde se objevují v různých oblastech vzdělávání a fungování škol.

Vždy, když se mediálním prostorem prožene kauza spojená s vykrystalizovanou šikanou mezi žactvem v některé z českých základních či středních škol, následuje horlivá debata zřizovatelů škol, odborníků z oboru pedagogiky, sociologie a psychologie, ředitelů škol a samozřejmě také rodičů dětí a široké veřejnosti nad tím, co je správná prevence zmíněného patologického chování jinak kolikrát slušně vychovaných dětí, jak předcházet často velmi krutému ponižování mezi vrstevníky a jak metodicky postupovat v případě vzniku podezření, že ve svěřeném kolektivu dochází k šikaně. Co tedy děláme špatně, že se se šikanou ve školním prostředí potkává každé čtvrté dítě a dvanáct procent dětí se ocitá dokonce v roli oběti?

Česká školní inspekce vydala aktualizované metodické doporučení pro prevenci a řešení stížností a podnětů ve školách a školských zařízeních.

Bezpečnost na školách je v současné době stále aktuálnější téma, které nemůžeme přehlížet. Tragické události jako střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ukázaly, že vůči podobným situacím nejsou imunní ani české školy. Základní škola na Heyrovského ulici v Plzni se proto rozhodla jednat a uspořádala speciální kurz pro všechny své zaměstnance, který je připraví na krizové situace, jako je napadení útočníkem. Kurz zahrnoval nejen teoretickou přípravu a bezpečnostní doporučení, ale také praktická cvičení, která zaměstnancům pomohla zvládat stres a reagovat efektivně.