Prevence

Odhaduje se, že v České republice žije kolem 300 tisíc dětí, které by mohly patřit do kategorie ohrožených dětí. Ve Zprávě o stavu péče o ohrožené děti v ČR v roce 20231) to uvedla Iniciativa 8000důvodů ve spolupráci s MŠMT. Podobné odhady počtu dětí, které zažily fyzické či psychické týrání, sexuální zneužívání nebo zanedbávání, přinesla i Studie negativních zážitků z dětství (ACE) v České republice2) z roku 2017. Odhadované počty prevalence násilí páchaného na dětech však neodpovídají skutečně zjištěným případům uváděným v oficiálních statistikách, podle kterých se nám daří zachytit pouze zlomek ohrožených dětí.

Tento článek navazuje na předchozí články, v nichž jsme reflektovali zkušenosti s pozicí sociálního pedagoga ve školách a školkách Prahy 7 a shrnuli výstupy z Analytické zprávy o rozvoji sociální pedagogiky v Praze 7. Nyní pokračujeme zasazením pozice sociálního pedagoga do široké sítě podpory pro děti a dospívající za účelem maximalizace pozitivního dopadu jeho práce s dětmi a rodinami. Článek doplňujeme o načrtnutí role sociálního pedagoga v některých dalších aktivitách ve školství naší městské části.

Bezpečnost na školách je v současné době stále aktuálnější téma, které nemůžeme přehlížet. Tragické události jako střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ukázaly, že vůči podobným situacím nejsou imunní ani české školy. Základní škola na Heyrovského ulici v Plzni se proto rozhodla jednat a uspořádala speciální kurz pro všechny své zaměstnance, který je připraví na krizové situace, jako je napadení útočníkem. Kurz zahrnoval nejen teoretickou přípravu a bezpečnostní doporučení, ale také praktická cvičení, která zaměstnancům pomohla zvládat stres a reagovat efektivně.

Víte, co všechno patří do kybernetické bezpečnosti ve škole? A jak předejít všem možným rizikům kyberhrozeb? Národní pedagogický institut má až do konce roku 2025 pro učitele zdarma širokou škálu podpory i v oblasti kyberprevence a kyberbezpečnosti. Můžete si vybrat formu, která vám vyhovuje – absolvovat kurz, objednat si konzultanta, který zhodnotí bezpečnost digitální infrastruktury vaší školy, nebo lektora, který přijede k vám a proškolí celý učitelský sbor. U toho můžete dvakrát týdně poslouchat i podcast KYBcast.

V dnešní školní třídě se čím dál více dbá na sociální a emocionální zdraví žáků nad rámec prostého rozvoje kognitivních schopností a znalostí. Proto je měření školního klimatu důležitým tématem, které se stává předmětem mnoha školních šetření.

Jak na krizové Lince pro rodinu a školu 116 000, tak při šetření stížností s ČŠI se opakovaně objevuje potíž s „problémovými sedmičkami“. Obvykle to vypadá tak, že se ve třídě vyskytují výchovné obtíže – od (kyber)šikany přes vandalství, eskalující konflikty, verbální i fyzické násilí až po zneužívání návykových látek, netolismus ad. A mnozí učitelé v tu chvíli krčí rameny a konstatují, že žáci nezvládli přechod na 2. stupeň a teď se to ukazuje.

Zkušenost se sebepoškozováním má podle odborných odhadů necelá pětina českých adolescentů. Nový online kurz přiblíží vzdělavatelům, rodičům i dalším podporu, kterou mohou poskytnout ve chvíli, kdy se u dětí či dospívajících se sebepoškozováním setkají.

Škola je přirozeným prostředím, kde děti a mladí lidé mohou získávat široké spektrum kompetencí, včetně kompetencí k péči o své duševní i fyzické zdraví. Školy jsou tak z mnoha důvodů hlavním dějištěm realizace preventivních programů a programů podpory duševního zdraví. Zahrnují totiž velkou většinu populace, u niž je preventivní působení nejefektivnější, disponují velkou kapacitou kompetentních realizátorů, mohou nabídnout další podporu indikovaným jedincům.

Zapojte se se svou třídou nebo celou školou do preventivní akce Bubnovačka, která se letos koná 19. listopadu. Smyslem akce ve školním prostředí je účinná prevence násilí v rodině. Prostřednictvím bubnování dáváme hlas dětem, které se staly obětí násilí v rodině a ve společnosti nejsou slyšet. Bubnovačka se letos koná pod záštitou MŠMT.

V současné době se školy stávají místem, kde probíhá nejen vzdělávání, ale bohužel i různé konfliktní situace. Ačkoliv mnoho z těchto situací není život ohrožujících, mohou mít negativní dopad na psychiku a pohodu jak učitelů, tak žáků. Je důležité mít jasný a efektivní postup, jak řešit takové situace, abychom minimalizovali jejich dopady a zajistili bezpečné a podporující prostředí pro všechny zúčastněné.

Ve školním roce 2024/2025 nastoupí do programu KiVa 30 škol napříč republikou. Aby program na škole dobře fungoval, je nezbytná metodická podpora a vedení koordinátorů na jednotlivých školách. Tuto podporu poskytuje metodický tým certifikovaných lektorů KiVa z organizace Schola Empirica. V rozhovoru s lektorkou Irenou Zárubovou vám představíme, jak práce lektorů vypadá, co obnáší a jak ji školy využívají.

S ředitelem vzdělávací organizace AISIS Milanem Kotíkem o tom, jak předcházet šikaně, proč je dobré pečovat o vztahy ve škole a jak vznikal podcast Šikana Českého rozhlasu.

Z výzkumu vyplývá, že negativní jevy ve školách, jako je šikana, častěji postihují žáky z rodin se socioekonomickými potížemi. Náš výzkum využívající kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod si klade za cíl ve dvou vlnách měření popsat fungování programu KiVa v Moravskoslezském kraji, o kterém se někdy hovoří jako o strukturálně znevýhodněném. V českých podmínkách poměrně unikátní výzkum zahrnuje velké množství aktérů ve škole. Zaměřuje se nejen na koordinátory programu a žáky, ale nově i na učitele a ředitele. Žáci jsou nadto aktivně zapojeni dotazníky a fokusními skupinami, do kterých jsou ve dvou vlnách náhodně vybráni.

KiVa je preventivní program proti šikaně, který z Finska do České republiky v roce 2020 přenesla organizace Schola Empirica a jehož účinnost pilotně ověřila v 24 českých školách. Cílem pilotního projektu bylo nejen ověřit efektivitu programu v prostředí českých škol, ale také ho připravit pro šíření. Součástí vytvořeného modelu přenositelnosti je koncepce metodické podpory, kterou školy při implementaci programu potřebují. Důležitou součástí jsou pravidelné metodické návštěvy certifikovaných KiVa lektorů ve školách. Jak metodická návštěva vypadá, co je její náplní a cílem?

Tomíkovi je deset, ale ve škole mu často říkají, že pracuje „pomalu jako prvňáci“. Někdy „se zapomene“, jindy nerozumí instrukci. V nedokončené práci má pravidelně mnoho chyb. Vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně poukázalo na potíže v soustředění a organizaci práce a také prostorové orientaci. Tomík patří k docela velké skupině dětí školního věku, u kterých dlouhodobě pozorujeme nižší tempo práce v porovnání s vrstevníky. Projevuje se nejen v práci školní, často si na „pomalost“ dítěte při běžných denních úkonech stěžují i rodiče, trápí je, jak dlouho se dítě vypravuje ráno do školy nebo si třeba odpoledne chystá věci na další den.

4. října 2024 obsadí konferenční prostory na Novotného lávce opět konference Škola jako místo setkávání. Po společné dopolední části se stejně jako loni program rozdělí do paralelně probíhajících sekcí, z nichž jedna se bude věnovat školnímu a kariérovému poradenství. Odbornou garantkou této sekce je i tentokrát psycholožka Lenka Krejčová, ředitelka DYS-centra® Praha, z. ú., a spoluzakladatelka a členka vedení Základní školy Poznávání, která je také partnerem konference.

Tato věta Jany Nováčkové mi kdysi dávno utkvěla v paměti. Neustále se k ní vracím, jak v profesním, tak v osobním životě. Často se mi vybaví v nejrůznějších situacích. A je také základem nového přístupu k chování dětí v našich školách. Pokud si něco z tohoto článku odnesete, měla by to být právě věta z našeho titulku.

Pandemie covid-19 změnila mnohé. Sociální izolace, pokles volnočasových aktivit a problémy s motivací a zvládáním distanční výuky se výrazně podepsaly na duševní pohodě a zdraví žáků napříč ročníky. Společně s přibývajícími případy šikany nebo závislostí se proto před školami otevírá řada výzev, jak účinně přistoupit k podpoře wellbeingu i prevenci náročného chování. Řešením může být komplexní buddy program Stand By Me / Stojím při Tobě Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (anglicky The Duke of Edinburgh’s International Award, zkráceně DofE).

V minulém čísle ŠPP jsme se zabývali některými omyly, které se objevují ve školách při šetření šikany. V dnešním článku se podíváme na další z nich, a to sice na hodnocení a sankcionování chování žáků, resp. na provázání udělovaných sankcí se školním řádem.

Problematika týkající se poruch příjmu potravy se řeší u dospělých, ne však u dětí. Komplexnější pojetí tohoto tématu na půdě škol ale většinou chybí. Studenti Slezského gymnázia v Opavě proto nabízejí základním i středním školám možnost k nim přijet a zdarma si poslechnout přednášku v rámci projektu HELP P3. O tom, kdy a jak vše začalo, jak se dá zvládnut 32 přednášek za rok nebo o které poruchy se konkrétně jedná, jsme si povídali s Kamilou Tkáčovou, školní metodičkou prevence, učitelkou základů společenských věd a tělocviku a především koordinátorkou zmiňovaného projektu.