Prevence

Nabídka preventivních programů pro školy je v ČR velmi široká. Programy primární prevence nabízí více než 130 subjektů1) a neustále se objevují nové programy i poskytovatelé. Ze škol často zaznívá otázka, jak poznat, co skutečně funguje a bude pro žáky přínosné. Jak rozeznat to, co jen dobře vypadá v letáku nebo prezentaci, ale může být neefektivní, či dokonce škodlivé? Abychom školám pomohli, připravili jsme check-list školské prevence, který pomáhá zorientovat se v široké nabídce preventivních programů a vybrat bezpečné a kvalitní poskytovatele.

Náročné chování žáků patří dlouhodobě mezi hlavní výzvy, se kterými se učitelé ve třídách potýkají. Ať už jde o různé formy vyrušování, nedodržování pokynů, pasivitu, nebo odmítání spolupráce, podobné situace ovlivňují nejen kvalitu výuky, ale i psychickou pohodu a profesní jistotu pedagogů.

V minulém čísle jsme se v našem časopise zabývali problematikou gamblingu (hazardního hraní) v online prostředí. Snažili jsme se popsat, jaká rizika současná situace přináší, kolik dětí a dospívajících je jimi ohroženo a jaké jsou možné dopady na duševní zdraví. V této časti bychom rádi představili možnosti prevence.

Každý rok v listopadu se po celé České republice rozléhá rytmický zvuk bubnů. Nejde o náhodný hudební happening, ale o systematickou preventivní akci známou jako Bubnovačka. Tato iniciativa, kterou si Centrum LOCIKA přivezlo ze Slovenska v roce 2021, zaznamenala za pouhé čtyři roky v českém prostředí pozoruhodný úspěch. Z původních 16 zapojených škol se rozrostla na působivých 1 200 základních, středních a mateřských škol po celém Česku a více než 150 tisíc účastníků z řad veřejnosti, firem, organizací i institucí. Tento obrovský nárůst svědčí o tom, že Bubnovačka rezonuje se skutečnými potřebami českých vzdělávacích institucí i se společností jako takovou.

V české společnosti stále existují rozdíly v postavení žen a mužů, přičemž tradiční rozdělení jejich rolí je stále patrné. Tyto rozdíly se promítají i do školního prostředí, kde se objevují v různých oblastech vzdělávání a fungování škol.

Vždy, když se mediálním prostorem prožene kauza spojená s vykrystalizovanou šikanou mezi žactvem v některé z českých základních či středních škol, následuje horlivá debata zřizovatelů škol, odborníků z oboru pedagogiky, sociologie a psychologie, ředitelů škol a samozřejmě také rodičů dětí a široké veřejnosti nad tím, co je správná prevence zmíněného patologického chování jinak kolikrát slušně vychovaných dětí, jak předcházet často velmi krutému ponižování mezi vrstevníky a jak metodicky postupovat v případě vzniku podezření, že ve svěřeném kolektivu dochází k šikaně. Co tedy děláme špatně, že se se šikanou ve školním prostředí potkává každé čtvrté dítě a dvanáct procent dětí se ocitá dokonce v roli oběti?

Česká školní inspekce vydala aktualizované metodické doporučení pro prevenci a řešení stížností a podnětů ve školách a školských zařízeních.

Bezpečnost na školách je v současné době stále aktuálnější téma, které nemůžeme přehlížet. Tragické události jako střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ukázaly, že vůči podobným situacím nejsou imunní ani české školy. Základní škola na Heyrovského ulici v Plzni se proto rozhodla jednat a uspořádala speciální kurz pro všechny své zaměstnance, který je připraví na krizové situace, jako je napadení útočníkem. Kurz zahrnoval nejen teoretickou přípravu a bezpečnostní doporučení, ale také praktická cvičení, která zaměstnancům pomohla zvládat stres a reagovat efektivně.

Víte, co všechno patří do kybernetické bezpečnosti ve škole? A jak předejít všem možným rizikům kyberhrozeb? Národní pedagogický institut má až do konce roku 2025 pro učitele zdarma širokou škálu podpory i v oblasti kyberprevence a kyberbezpečnosti. Můžete si vybrat formu, která vám vyhovuje – absolvovat kurz, objednat si konzultanta, který zhodnotí bezpečnost digitální infrastruktury vaší školy, nebo lektora, který přijede k vám a proškolí celý učitelský sbor. U toho můžete dvakrát týdně poslouchat i podcast KYBcast.

Odhaduje se, že v České republice žije kolem 300 tisíc dětí, které by mohly patřit do kategorie ohrožených dětí. Ve Zprávě o stavu péče o ohrožené děti v ČR v roce 20231) to uvedla Iniciativa 8000důvodů ve spolupráci s MŠMT. Podobné odhady počtu dětí, které zažily fyzické či psychické týrání, sexuální zneužívání nebo zanedbávání, přinesla i Studie negativních zážitků z dětství (ACE) v České republice2) z roku 2017. Odhadované počty prevalence násilí páchaného na dětech však neodpovídají skutečně zjištěným případům uváděným v oficiálních statistikách, podle kterých se nám daří zachytit pouze zlomek ohrožených dětí.

Tento článek navazuje na předchozí články, v nichž jsme reflektovali zkušenosti s pozicí sociálního pedagoga ve školách a školkách Prahy 7 a shrnuli výstupy z Analytické zprávy o rozvoji sociální pedagogiky v Praze 7. Nyní pokračujeme zasazením pozice sociálního pedagoga do široké sítě podpory pro děti a dospívající za účelem maximalizace pozitivního dopadu jeho práce s dětmi a rodinami. Článek doplňujeme o načrtnutí role sociálního pedagoga v některých dalších aktivitách ve školství naší městské části.

V dnešní školní třídě se čím dál více dbá na sociální a emocionální zdraví žáků nad rámec prostého rozvoje kognitivních schopností a znalostí. Proto je měření školního klimatu důležitým tématem, které se stává předmětem mnoha školních šetření.

Jak na krizové Lince pro rodinu a školu 116 000, tak při šetření stížností s ČŠI se opakovaně objevuje potíž s „problémovými sedmičkami“. Obvykle to vypadá tak, že se ve třídě vyskytují výchovné obtíže – od (kyber)šikany přes vandalství, eskalující konflikty, verbální i fyzické násilí až po zneužívání návykových látek, netolismus ad. A mnozí učitelé v tu chvíli krčí rameny a konstatují, že žáci nezvládli přechod na 2. stupeň a teď se to ukazuje.

Zkušenost se sebepoškozováním má podle odborných odhadů necelá pětina českých adolescentů. Nový online kurz přiblíží vzdělavatelům, rodičům i dalším podporu, kterou mohou poskytnout ve chvíli, kdy se u dětí či dospívajících se sebepoškozováním setkají.

Škola je přirozeným prostředím, kde děti a mladí lidé mohou získávat široké spektrum kompetencí, včetně kompetencí k péči o své duševní i fyzické zdraví. Školy jsou tak z mnoha důvodů hlavním dějištěm realizace preventivních programů a programů podpory duševního zdraví. Zahrnují totiž velkou většinu populace, u niž je preventivní působení nejefektivnější, disponují velkou kapacitou kompetentních realizátorů, mohou nabídnout další podporu indikovaným jedincům.

Zapojte se se svou třídou nebo celou školou do preventivní akce Bubnovačka, která se letos koná 19. listopadu. Smyslem akce ve školním prostředí je účinná prevence násilí v rodině. Prostřednictvím bubnování dáváme hlas dětem, které se staly obětí násilí v rodině a ve společnosti nejsou slyšet. Bubnovačka se letos koná pod záštitou MŠMT.

V současné době se školy stávají místem, kde probíhá nejen vzdělávání, ale bohužel i různé konfliktní situace. Ačkoliv mnoho z těchto situací není život ohrožujících, mohou mít negativní dopad na psychiku a pohodu jak učitelů, tak žáků. Je důležité mít jasný a efektivní postup, jak řešit takové situace, abychom minimalizovali jejich dopady a zajistili bezpečné a podporující prostředí pro všechny zúčastněné.

Ve školním roce 2024/2025 nastoupí do programu KiVa 30 škol napříč republikou. Aby program na škole dobře fungoval, je nezbytná metodická podpora a vedení koordinátorů na jednotlivých školách. Tuto podporu poskytuje metodický tým certifikovaných lektorů KiVa z organizace Schola Empirica. V rozhovoru s lektorkou Irenou Zárubovou vám představíme, jak práce lektorů vypadá, co obnáší a jak ji školy využívají.

S ředitelem vzdělávací organizace AISIS Milanem Kotíkem o tom, jak předcházet šikaně, proč je dobré pečovat o vztahy ve škole a jak vznikal podcast Šikana Českého rozhlasu.

Z výzkumu vyplývá, že negativní jevy ve školách, jako je šikana, častěji postihují žáky z rodin se socioekonomickými potížemi. Náš výzkum využívající kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod si klade za cíl ve dvou vlnách měření popsat fungování programu KiVa v Moravskoslezském kraji, o kterém se někdy hovoří jako o strukturálně znevýhodněném. V českých podmínkách poměrně unikátní výzkum zahrnuje velké množství aktérů ve škole. Zaměřuje se nejen na koordinátory programu a žáky, ale nově i na učitele a ředitele. Žáci jsou nadto aktivně zapojeni dotazníky a fokusními skupinami, do kterých jsou ve dvou vlnách náhodně vybráni.