Odpovědnost

Na školní zahraniční výlet jede sourozenec žáka školy, osoba, která není žákem školy. Není školou pojištěn, nevztahuje se na ní školní řád. Jak správně tuto situaci řešit?

Mohou se nezletilí žáci střední školy podílet v rámci výuky na charitativních akcích, při kterých dochází k výběru peněz? Naše škola je dlouhodobě zapojena do různých charitativních sbírek, kdy do kasičky vybírají peníze (např. Světluška). Chodí po dvojicích ve škole, ale i mimo budovu, ne vždy jsou ale zletilí. Jak to správně ošetřit, aby to případně bylo možné?

Odpovědnost za škodu obecně je upravena hned v několika zákonech. Mezi ty základní patří občanský zákoník1) , zákoník práce2) a trestní zákoník3) a ve vztahu ke školám samozřejmě také školský zákon4).

V rámci vyučování poskytujeme na odborné škole výuku i ve vzdálenějších střediscích praxe. V průběhu školního dne je tak potřeba převoz žáků (zletilých i nezletilých) na daná pracoviště. Může se zletilý žák na určené místo výkonu praxe, vlastnící řidičský průkaz, sám dopravit vlastním autem (případně se spolujezdci spolužáky)? Kdo nese za žáky odpovědnost?

Opět jsme vyzýváni k diskusi nad plánovanými změnami ve školství. Jenže základní problém všech těchto diskusí tkví v tom, že málokdy je možné setkat se s konkrétními reakcemi na podněty z míst, na kterých se rozhoduje. A hlavně: vrcholoví aktéři si stejně říkají pořád dokola totéž, co obsáhnou jejich znalosti, s čím jsou dlouhou dobu identifikováni, s čím přišli původně, protože to přece nemá chybu, nebo dokonce to, co je zrovna napadne.

Při školních výletech nebo např. při zkráceném vyučování dochází k odchylce od obvyklého rozsahu a podmínek péče poskytované jinou osobou (např. pedagogickým pracovníkem). Je nutné informovat rodiče a získat jeho souhlas správným souhlasem. 

Je možné dát dětem na omezený čas v jasně vymezeném prostoru „rozchod“? Pokud ano, za jakých podmínek? V případě, že se dítě úmyslně vzdálí z vymezeného prostoru a odejde, nese škola odpovědnost za případný úraz, který by se mu stal?

Matka žáka nás informovala, že jednomu z žáků, který je medikován v souvislosti s diagnostikovanou epilepsií, budou léky postupně vysazovány a nelze vyloučit riziko záchvatu. Můj dotaz směřuje k tomu, zda je škola v souvislosti s poskytnutím první pomoci povinna zajistit podání léku (např. aplikace diazepamu do konečníku či jiné rodiči požadované medikace), zda lze takovou povinnost pedagogickému pracovníkovi nařídit a jak nejlépe tuto situaci právně ošetřit, ať již se bude jednat o povinnost školy či její dobrou vůli.

Školní výlety jsou u dětí velmi oblíbené. Na ředitele škol a pedagogy však tyto akce kladou značné nároky. Je třeba vyřešit otázky týkající se pracovního práva, např. jak se vypořádat s limity pracovní cesty a cestovními náhradami, s pracovní dobou atd.

Školní výlety jsou u dětí velmi oblíbené. Na ředitele škol a pedagogy však tyto akce kladou značné nároky. Je třeba vyřešit otázky týkající se pracovního práva, např. jak se vypořádat s limity pracovní cesty a cestovními náhradami, s pracovní dobou atd.

Měla bych další dotaz na správný postup škol (MŠ, ZŠ – zřizovatelem je obec) při zajišťování různých kurzů (plavání, lyžování, školy v přírodě apod.), kdy školy (v pozici objednatele) uzavírají smlouvy s poskytovateli ubytování (v některých případech včetně stravování) ve smlouvě si dále ujednají, že zákonní zástupci provedou platbu přímo poskytovateli služeb, a tudíž také přebírají na sebe odpovědnost v případě odhlášení dítěte z kurzu, pobytu (storno poplatky). Je tento postup v pořádku? Neměla by škola finanční prostředky vybrat za zákonné zástupce a následně předat poskytovateli a převzít odpovědnost také?

Inspirací pro tento příspěvek mi byl přístup pojmenovaný jako The OZ Principle. Jedná se o příměr, ktery sami autoři čerpali z pohádkové knihy Čaroděj ze země OZ1), jejímž ponaučením je, že každý musí přijmou zodpovědnost za všechno, co se mu v životě děje, a že překážky na cestě je lépe zvládat s ostatními, spoluprací v týmu, kdy každý přispívá svými jedinečnými vlastnostmi ve prospěch všech. Autoři The OZ Principle2) pomáhali po celém světě vrcholovému managementu v řadě odvětví při prosazování většího zapojení a zodpovědnosti zaměstnanců a neustálém zlepšování organizační kultury, která podporuje zodpovědnost3).

Do žáka, který chtěl o přestávce telefonovat matce (což náš školní řád umožňuje) neúmyslně (potvrzeno zúčastněnými i svědky) strčil kolemjdoucí žák, takže telefon mu z ruky vypadnul a rozbil se displej. Matka žáka se obrátila na školu s žádostí o úhradu opravy telefonu ve výši 4 000 Kč, a to buď z pojistky školy, nebo prostřednictvím zákonného zástupce žáka, který svého spolužáka strčil. Podle mého názoru ani jedno z toho není možné, chci se o tom ale ujistit a předem za to děkuji.