Informace

Ředitelé škol, jejich zástupci i administrativní pracovníci se ve své praxi často setkávají s tzv. „stošestkou“, tedy žádostí o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“). Mezi časté a zároveň problematické požadavky žadatelů patří žádosti o informace týkající se výše platů, mezd nebo jiných finančních plnění, a to buď směřující na celou vzdělávací instituci, nebo jen na konkrétní skupinu pracovníků. Tyto dotazy žadatelů často vyvolávají řadu nejasností, a to jak z hlediska jejich oprávněnosti, tak i způsobu, jak na ně dle zákona reagovat.

Sporným bodem ve spolupráci škol a orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) je názor škol, že tento vztah je jednostranný, protože OSPOD odmítá informovat školu o tom, zda s dítětem, resp. rodinou, pracuje a jakým způsobem, a to i na přímý dotaz školy. OSPOD má ale zákonem natolik přísně stanovenou povinnost mlčenlivosti, že jiný postup není možný.

Příspěvek vznikl jako reakce na dotazy ředitelů školských zařízení v případech nebezpečného vyhrožování studentů ostatním spolužákům či učitelům. Pokud se ředitelé rozhodnou vzniklou situaci řešit podáním trestního oznámení, ocitnou se v informační asymetrii, neboť z pohledu orgánů činných v trestním řízení mají ředitelé či školská zařízení postavení toliko oznamovatele trestného činu, kterému je podávání bližších informací z trestního řízení zákonem zapovězeno.

Informování zákonných zástupců o podkladech hodnocení a výukových materiálech se řídí jednoznačnými a relativně jednoduchými pravidly; totéž platí i ve vztahu k dosud pasivnímu zákonnému zástupci nebo partnerovi rodiče.

Vedení školy často stojí před rozhodnutími, která vyžadují spolehlivé informace – třeba i pokud jde o srovnání vzdělávacích systémů při hledání mezinárodních partnerů nebo porovnání pracovních podmínek učitelů při hledání inspirace, jakým směrem se vydat v případě vlastní školy. Právě zde může pomoci Eurydice, evropská informační síť zaměřená na vzdělávací politiku a systémy vzdělávání v Evropě.

Školy poskytují informace téměř každý den. V druhé části článku autoři:

Školy poskytují informace téměř každý den. V první části článku autoři ukazují, že:

Matka žáka dala škole plnou moc s poskytováním údajů (prospěch, výchovná opatření apod.) o jejím dítěti pro svého přítele. Stačí to, nebo je potřeba souhlas i druhého zákonného zástupce (otce dítěte)? 

Nově lze odmítnout poskytnutí informace v případech obstrukčních a šikanózních žádostí, a to pokud je cílem žadatele způsobit nátlak na fyzickou osobu, jíž se požadované informace týkají, nebo způsobit nepřiměřenou zátěž škole.

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu?

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), nejen obsahuje povinnost poskytovat zákonem předpokládané informace, ale také ukládá povinným subjektům, mezi něž patří minimálně část škol, podle § 5 odst. 3 povinnost do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost tyto informace zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato povinnost je však limitována, neboť zveřejnit plné znění poskytnutých informací má povinný subjekt pouze v případě elektronicky poskytnutých informací.

V poslední době mnoho ředitelů a učitelů ráno otevře e-mailovou nebo datovou schránku a v ní naleznou několik právních stanovisek, výzev k ukončení dělení na očkované a neočkované a jsou upozorněni, že páchají trestné činy a bude na ně podáno trestní oznámení. Jak se k těmto dopisům postavit?

Často při semináři ve sborovně zmíním – například při popisu expertních skupin - něco podobného jako: „… a tam žáci pracují s prameny.“ Někdy se mě nějaký učitel zeptá: „Ale co jsou to ty prameny? Třeba učebnice?“

… aneb co (ne)musíme, (ne)smíme a (ne)můžeme nejen ve školství. Abych se vyhnula debatám o tom, že nevím, co je informace, protože každý čtenář může tomuto slovu rozumět rozdílně, snažila jsem se najít její definici. Až jsem se málem nevyhnula tautologii, že „informace je informace, která obsahuje informaci“. Po nezbytném hledání pojmu „informace“ jsem se dopracovala k jednoduše vypadajícímu „údaji, který má nějaký význam“.

Nadace OSF spustila přihlašování do 8. ročníku soutěže Společně otevíráme data. Soutěž tradičně oceňuje aplikace postavené na otevřených datech; letos ale mění svou podobu a představuje nové soutěžní kategorie. Soutěžící z řad veřejnosti, neziskových organizací, veřejných institucí, studentů i firem budou moci své aplikace přihlásit do následujících kategorií: životní prostředí a klimatická krize, vzdělávání, zdraví, městská data a speciální kategorie COVID-19. Přihlašování do soutěže je otevřeno od 1. září do 25. října 2020. Vítěz každé kategorie získá cenu v hodnotě 30 000 Kč.  

… aneb co (ne)musíme, (ne)smíme a (ne)můžeme nejen ve školství. Abych se vyhnula debatám o tom, že nevím, co je informace, protože každý čtenář může tomuto slovu rozumět rozdílně, snažila jsem se najít její definici. Až jsem se málem nevyhnula tautologii, že „informace je informace, která obsahuje informaci“. Po nezbytném hledání pojmu „informace“ jsem se dopracovala k jednoduše vypadajícímu „údaji, který má nějaký význam“.

Dnešní doba by se dala označit jako doba dezinformací šířených vysokou rychlostí. Jakákoliv zpráva, obzvláště ta v online prostředí, se dostane k široké veřejnosti během několika minut. Ověřit pravdivost informace je v některých případech téměř nemožné a toho je využíváno ze strany některých autorů.

Digitální nástěnky ÁMOS vision získávají platné místo na českých školách. Kromě běžných sdělení, jako je rozvrh hodin a suplování, jejichž aktuálnost zajišťuje integrace systému Bakaláři, poskytují moderní nástěnky dětem a studentům další důležité a užitečné informace.

Problematika zveřejňování platů zaměstnanců bude vždy sporným tématem. Dochází totiž ke střetu dvou základních práv podle Listiny, a sice práva na informace podle čl. 17 Listiny a práva na ochranu lidské důstojnosti, soukromí podle čl. 10 Listiny. Poté, co Nejvyšší správní soud opakovaně[1] dospěl k závěru, že zaměstnanec, jemuž je odměna za práci vyplácena z veřejných rozpočtů, je příjemcem veřejných prostředků ve smyslu § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. A proto takovou informaci o konkrétní odměně takového zaměstnance, a to včetně její výše, je povinný subjekt zásadně poskytnout aniž by provedl tzv. test proporcionality dvou protichůdných základních práv, neboť takový test v obecné rovině provedl již zákonodárce. [1] Rozsudek rozšířeného senátu NSS 8 As 55/2012 ze dne 22. 10. 2014, taktéž rozsudek NSS 5 As 57/2010-79 ze dne 27. 5. 2011