Dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr

Jsme střední a základní škola (soukromý zřizovatel). Pro pedagogické pracovníky není z toho důvodu u nás závazné nařízení č. 75/2005 o stanovení rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, my se ale nicméně v případě učitelů SŠ a ZŠ tímto nařízením s malými změnami (nikoli u učitelů) řídíme a máme to tak uvedeno ve vnitřní směrnici. Přímo ze zákona o pedagogických pracovnících je pro nás ale závazné, že ke každé hodině přímé pedagogické činnosti patří nějaký časový úsek pro práce, které s přímou pedagogickou činností souvisí - hovorově tzv. „přímá“ a „nepřímá“ činnost. Zaměstnáváme jako učitele i zaměstnance v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak máme postupovat se stanovením nepřímé činnosti u dohod? Příklad: učitel v pracovním poměfu má přímou činnost 10 hodin (t. j. 10 hodin výuky v rozvrhu), jeho týdenní úvazek činí 10/21 × 100, t.j. 47,62 %, tedy 19 hodin, tedy o 9 hodin víc než přímo učí. Musí se tento výpočet dodržet i u dohodáře a i když učí jen zmíněných 10 hodin týdně, (což je vlastně 10 × 45 minut, tedy 7,5 hodiny) vykazovat 19 hodin? Bylo by možné u dohodáře dopočítávat nepřímou činnost jinak než-li u učitele v pracovním poměru? Navyšuje se tak téměř na dvojnásobek počet odpracovaných hodin se všemi důsledky (rychlejší dosažení limitu 300 hodin, rychlejší nárok na dovolenou, problém dodržet limit hodin týdně u DPČ apod.), což je pro zaměstnavatele samozřejmě nepříjemné a hlavně nepraktické. Přitom odměna pro učitele-dohodáře je vyšší právě s ohledem na to, že obsahuje i nepřímou činnost. Nestačilo by tedy evidovat například jen 45 minut přímá činnost – výuka plus 15 minut nepřímá činnost – příprava? Byla by z toho celkem hodina, tedy 60 minut práce. Jak k problematice dopočtu přistoupit?

Základní škola, příspěvková organizace města, zaměstnala na DPP paní uklízečku. Samotná DPP je hrazena z prostředků z OON nikoliv z hrubých mezd, kde se vyplácí klasicky plat zaměstnancům v pracovním poměru. Paní uklízečka dostala odměnu 2 000 Kč. Budete tato odměna také hrazena z OON? 

Jako zástupkyně ředitele jsem pracovala také na "dohodu" jako hlavní manažerka projektů z ESF - šablony a jiné dotace pro školu, ve které pracuji. Od 1. 8. 2024 nastupuji jako ředitelka této školy. Můžu si i nadále vyplácet hodinovou mzdu za tuto práci na dohodu? Dohody mám uzavřeny se stávajícím ŘŠ. V případě, že ano, jak to bude u nových projektů? Můžu si sama se sebou uzavřít dohodu na DPP nebo DPČ? 

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?

Jak postupovat dle nové legislativy v případě nepravidelného rozvržení pracovních činnosti: Mám z minulosti uzavřenou DPP na dobu neurčitou se zaměstnankyní (druh práce: úklid -zástup v době nepřítomnosti) a domluveno, že v případě potřeby den předem zavolám, že potřebuji např. 3 dny zástup (domluvíme od kdy do kdy a rozvržení pracovní doby)? Tuto pomoc využiji ale třeba jen jednou za půl roku. Jak naplním literu zákona v tomto případě? Jak mám předem písemně rozvrhnout pracovní dobu, když nevím, který měsíc budu paní potřebovat? Jedna cesta by byla zrušit DPP na dobu neurčitou a smlouvy uzavírat opakovaně při potřebě. Ale to by musela vždy předem znova na vstupní zdravotní prohlídku a proškolení BOZP, to je nereálné. 

Od roku 2024 budou čerpat dovolenou i zaměstnanci pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodu o provedení práce i pracovní činnosti. Jelikož jde o specifické pracovněprávní vztahy, které jsou nezřídka využívány na zástupy a krátkodobý výkon práce, bude s posuzováním dovolené těchto zaměstnanců spojeno mnoho potenciálních problémů. V tomto článku popíšu, jak vzniká nárok na dovolenou zaměstnancům pracujícím na dohody, a zaměřím se na specifika čerpání dovolené těchto zaměstnanců. Text je zaměřen na veřejné školní družiny.

Od roku 2024 budou čerpat dovolenou i zaměstnanci pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodu o provedení práce i pracovní činnosti. Jelikož jde o specifické pracovněprávní vztahy, které jsou nezřídka využívány na zástupy a krátkodobý výkon práce, bude s posuzováním dovolené těchto zaměstnanců spojeno mnoho potenciálních problémů. V tomto článku popíšu, jak vzniká nárok na dovolenou zaměstnancům pracujícím na dohody, a zaměřím se na specifika čerpání dovolené těchto zaměstnanců.

Jsme základní škola a zřizovatelem je město. Musíme mít dohody o provedení práce na zájmové kroužky, nebo stačí odměna do výplaty? Rodiče dětí tyto kroužky hradí.

Dne 1. 10. 2023 nabyla účinnosti transpoziční novela zákoníku práce. V důsledku tohoto dochází ke změně doručování, úpravě výkonu práce z domova a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Novou úpravou se také vyjasňují některé výkladové problémy a rozšiřují možnosti smluvních stran při sjednávání pracovního poměru. V tomto článku změny zákoníku práce stručně shrnu a popíšu.

Je nutné předělávat ve smyslu novely zákoníku práce všechny DPP, nebo novinky platí pro dohody uzavřené až od 1. 10. 2023?

Kdo plní vůči řediteli školy tu osobu, která mu podepíše v případě potřeby DPČ nebo DPP?

Novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce účinná od 1. 10. 2015 zpřesňuje text zákoníku práce v částech upravujících povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (§ 271a, § 271b, § 271p zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění). Novelizovaná ustanovení jsou doplněna o výslovnou úpravu nároku na náhradu škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání i pro zaměstnance, kterým tato škoda vznikne při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jde o zpřesnění textu, neboť nárok na náhradu škody těmto zaměstnancům vzniká i podle současné právní úpravy; zaměstnavatel je pro případ své odpovědnosti i v těchto případech pojištěn.

Dohoda o provedení práce může být uzavřena na dobu určitou i na dobu neurčitou. Zákoník práce neuvádí možné způsoby skončení DPP před uplynutím sjednané určité doby nebo způsoby skončení DPP sjednané na dobu neurčitou.

Ustanovení § 11 odst. 5 vyhlášky č. 79/2013 Sb., že jde-li o práce vykonávané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, periodické prohlídky se neprovádějí.