Festival dokumentárních filmů AFO nabídne učební materiál pedagogům

Nyní jsou na platformě dostupné filmy z minulého ročníku, který byl kvůli pandemii přesunut na podzim. „Když se ukázalo, že ani na podzim nepůjde festival uspořádat v prezenční formě, začala se budovat streamovací platforma. Její název odpovídá mottu festivalu – vidět a vědět,“ říká o portálu Eliška Charvátová, dramaturgyně AFO Junior, sekce zaměřené na děti a mládež.

Jedná se například o film , popisující tři světové plodiny, které denně konzumují miliony lidí. Dokumentární film zkoumá, kde se vzaly a jak se pěstují, a vysvětluje také koloniální dědictví, jež si s sebou nesou. Film pak mapuje několik osudů výzkumníků v inkubátoru na Princetonské univerzitě. Institut od roku 1930 „odchoval“ přes dvacet nobelistů. Oba filmy mají kolem padesáti minut.

Většina filmů však na platformu přibude letos v dubnu, kdy začne 56. ročník festivalu. Učitelé se mohou těšit na filmy z československé soutěže, jež jsou vhodné pro menší děti, protože k nim nejsou třeba titulky. Konkrétně se jedná o dva filmy ze studia České televize – krátký animovaný dokument , popisující osobnost vynálezce čoček Otty Wichterleho,a , který se věnuje postavě Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie a nositele Nobelovy ceny.

Pozornost upoutá také dokument . Ten sleduje rodinu, která si během první vlny pandemie pořídí domů slepice. Film je částečně natáčený dětmi a jejich perspektivou zpracovává témata chování zvířat, etiky a covidu-19. Koresponduje navíc s nedávno aktuálním tématem zákazu klecového chovu slepic.

Filmy z mezinárodní soutěže jsou kvůli cizímu jazyku vhodné pro žáky od 2. stupně. Eliška Charvátová nám přiblížila jeden z nich, a to . „Jedná se o první díl ze série o tom, jakou roli hraje voda v našem životě a v přírodě. Skvělý snímek do hodin biologie,“ říká.

„Ukázka z pracovního listu k filmu Čaj, kávu nebo čokoládu“

I k těmto filmům budou dostupné pracovní listy. Pro jejich vytvoření spojil festival síly s olomouckou větví Otevřena, celorepublikového hnutí na poli vzdělávání. „Věříme, že je dobré se zážitkem z filmu dále pracovat, upevnit znalosti. Může to vést k novým pohledům, je to kreativní,“ komentuje listy Eliška Charvátová.

Pracovní listy jsou koncipovány tak, aby pomohly učiteli vést s žáky ve třídě diskuzi. Nabízejí otázky, ale i faktografická nebo myšlenková cvičení pro individuální práci. Některé z nich jsou rozděleny na dvě strany, práci před zhlédnutím filmu a po něm.

„Pracovní listy by pro pedagoga měly představovat impuls, jednu z cest, jak je možné s filmem v hodině dál pracovat,“ říká o listech studentka učitelství a členka Otevřena Ludmila Sližová, která má na starost jejich grafickou podobu.

Posun festivalu do online prostoru má své výhody, ale i nevýhody. Dříve byl festival vázaný na Olomouc a sekce AFO Junior se tak účastnily hlavně školy z města a blízkého okolí, nyní je k dispozici školám po celé republice. Za běžného provozu byla dětská sekce obohacena o doprovodný program.

„Pořádali jsme kreativní workshopy, navazující na témata festivalu,“ vzpomíná Charvátová. Společně s doktorandy Českého egyptologického ústavu například děti absolvovaly workshop o egyptských bozích nebo si zkoušely práci s roboty z lega. „Technologie jsou takové univerzální téma, které se nám často vrací,“ směje se.

Filmová výchova není ve vzdělávání novinkou. V rámcovém vzdělávacím programu je zapsána společněs audiovizuální výchovou coby průřezové téma. Filmu jako pomůcce se v Česku věnuje například projekt CinEd, jenž je součástí mezinárodní sítě a pořádá pro zájemce didaktická školení. A proč využít filmy z film ve výuky? Dramaturgyně AFO odpovídá metaforou: „Pro děti to zní méně strašidelně než učebnice. Jedná se o zážitek, který silně zapojuje smysly a v jinak náročné oblasti vědy může pro dítě znamenat první jiskru.“