Osvětlení dokáže ovlivnit zdraví, náladu i výkon. Proto by se lidé neměli spokojit s jen tak ledajakým světlem.
Pedagogové a vedení škol tráví ve škole valnou část svého dne. S dětmi pracují ve třídách, bez nich

ve sborovnách, kabinetech, ředitelnách a kancelářích
. Pracovní prostředí je pro ně proto velmi důležité a jednou z jeho podstatných složek je
osvětlení
. Role, kterou hraje pro osobní pohodu, výkonnost i zdraví, je zásadnější, než by se mohlo na první pohled zdát.
Je-li osvětlení
nekvalitní
, může lidem velmi uškodit, zvyšovat nemocnost, přispívat ke špatné náladě i horším pracovním výsledkům. Správné světlo naopak podporuje lidskou imunitu, celkovou spokojenost, soustředění i výkon. Otázkou zde ale zůstává, co je to
správné světlo
?Pro odpověď je nutné začít trochu zeširoka. Jak jsme psali již v článku
Světlo má vliv na zdraví i na kvalitu studijních výsledků
(Řízení školy 5/2020), u světla se obecně rozlišují vlnové délky, frekvence a teplota chromatičnosti. Právě ta je pro lidský organismus důležitá, protože řídí tzv. cirkadiánní rytmus, tedy základ biologických hodin člověka s 24hodinovým cyklem. Podle něj je načasována naše bdělost, vylučují se hormony a spouští se spánkový, resp. regenerační a reparační proces našeho fyzického i duševního těla.Lidské tělo je přirozeně
synchronizováno slunečním zářením.
Během dne světelné spektrum slunce s vyrovnaným obsahem všech barev signalizuje našemu mozku čas aktivity s pomocí modré a zelené, resp. azurové složky. Mimo jiné aktivuje v lidském těle produkci hormonu serotonin, který pomáhá k soustředění, zrychluje reakce, zvyšuje výkonnost i kvalitu ukládání do paměti a vybavování si uloženého. Významně také ovlivňuje emoční naladění a psychickou odolnost. Se západem slunce se přirozené světlo mění, ubývají modré a zelené vlnové délky. Jejich absence ukazuje, že přichází čas odpočinku, se kterým později souvisí vylučování pro člověka klíčového hormonu melatonin, jenž napomáhá usínání, podporuje regeneraci organismu a reparaci buněk, působí jako antioxidant a zbavuje tělo nebezpečných volných radikálů. Zároveň má protizánětlivé a protinádorové účinky.Právě v souvislosti se správnou tvorbou a funkcemi zmíněných hormonů v těle dosahují lepších výsledků lidé, kteří pracují, učí se či podávají jakýkoli duševní nebo fyzický výkon za
denního světla či při umělém osvětlení podobajícím se dennímu světlu od slunce
. Jsou také odolnější vůči stresua nemocem. Tam, kde se pracuje při nekvalitním osvětlení, což je i případ většiny českých škol (viz článek
Světlo je základ, který by se neměl podceňovat
, Řízení školy 6/2020), bohužel výkonnost, nálada i odolnost vůči nemocem znatelně klesá.Pro práci vedení, pedagogů a dalších zaměstnanců škol skýtá kvalitní osvětlení obrovský potenciál. Pokud do školy neproudí dostatek denního světla, může řešení poskytnout, kromě světlovodných systémů, speciální
prokognitivní biologicky optimalizované osvětlení,
které svými vlastnostmi dokáže přirozené světlo napodobit. Vyznačuje se vyrovnaným spektrálním složením se všemi barvami i vlnovými délkami, v prostoru je rovnoměrně distribuováno a poskytuje krom nejvyššího vizuálního komfortu také potřebnou cirkadiánní účinnost.Výhoda pro-kognitivního biologicky optimalizovaného světla spočívá také v tom, že neobsahuje rizikovou část spektrav oblasti tzv. Blue light hazard efektu
fotobiomodulační oblasti, totiž
,
jinými slovy
nepředstavuje riziko průběžného působení na makulární/retinální degeneraci,
která negativně působí na buňky oční sítnicea může ji nevratně poškodit. Pro kognitivní biologicky optimalizované světlo dokáže očím naopak pomoci. Díky specifické vlnové délce 670 nm červené části světelného spektra, v tzv.
vyzařuje energii, která působí jako ochranný faktor před tzv. Blue light hazard
efektem s preventivním i terapeutickým účinkem.V neposlední řadě není v pro-kognitivním biologicky optimalizovaném osvětlení přítomné
podprahové blikání (tzv. flicker),
které se vinou nekvalitního či opotřebovaného předřadníku objevuje u mnoha stávajících svítidel. Časté blikání způsobuje bolesti hlavy, únavu očí, zhoršuje náladu, vyvolávat ale může i projevy autistického spektra, deprese, či dokonce epileptický záchvat.Přínosy pro-kognitivního biologicky optimalizovaného světla ostatně dokazují také tuzemské experimentální projektyv
pražských gymnáziích Na Pražačce a U Libeňského zámku
(více viz článek
Světlo dokáže zlepšit studijní výkon, snížit počet pozdních příchodů i zlepšit náladu
, Řízení školy 9/2020) či v
Základní škole Hudcova v Brně-Medlánkách,
kde se změna pozitivně odrazila nejen u žáků, i učitelům se pracovalo o poznání lépe. Řady zlepšení bylo dosaženo také při experimentu Národního ústavu duševního zdraví v
Domově seniorů TGM v Berouně
, kde se testovaným obyvatelůma pečujícímu personálu zlepšila například pohybová aktivita, kvalita spánku a nálada.Správné světlo dokáže člověka pozitivně ovlivnit po mnoha stránkách. Důležité je nejen
svítit dobře přes den v práci
, ale vyhýbat se nevhodnému osvětlení i večer doma, zejména před spaním a během noci. Večery před televizní či mobilní obrazovkou, vyzařující modré světlo, lidský cirkadiánní systém matou, celkově vyčerpávají a snižují kvalitu spánku. Spánkový dluh stojí rovněž za vyšší četností chyb i horším zvládáním stresu. Vhodné osvětlení tak může přispět ke zlepšení celkové světelné hygieny a ve svém důsledku pomoci také k lepšímu zvládání krizových situací či k posílení imunity. A zvláště v dnešní obtížné době jsou celkové zdraví, vitalita a pocit spokojenosti velmi důležité.