České školství jako časoprostorová propast aneb Jak dopadla Meda, která (ne)uměla hada

Možná si vzpomenete na příběh, který v roce 2018 obletěl republiku. Byl o Medě, žákyni třetí třídy, která ve výtvarné výchově dostala za obrázek hada čtyřku. Na tom by nebylo asi nic až tak zvláštního, to se v českém školství nejspíš stává denně. Bohužel. Učitel v samozvané roli arbitra vnímání krásna a estetična hodnotí a známkuje. Had nehad. Snaha nesnaha. U novinářů a později i široké veřejnosti ale zarezonoval tento příběh díky Peteru Chvojkovi. Vysokoškolskému učiteli a otci Medy, který se své dcery zastal. A otevřel diskusi ohledně známkování estetickovýchovných předmětů. Když si na internetu do vyhledávače zadáte jeho jméno či nadpis článku Umí Meda hada?, najdete spoustu souvisejících textů i přesný popis toho, co se tenkrát stalo. Mě zajímalo, jak se má Meda a její tatínek dnes. A jaký řetězec událostí se od oné dostatečné známky udál. Anebo také ne.