Sloučení dvou gymnázií v Českých Budějovicích v roce 2012 přineslo mnoho očekávání i napětí. Antonín Sekyrka tehdy vstupoval do vedení školy v době, kdy se mohlo zdát, že rozdíly převáží nad spoluprací. Nakonec však vznikla instituce, která dokáže spojit sportovní program, klasické vzdělávání i práci s nadanými studenty. O cestě, chybách i lekcích, jež mohou inspirovat ostatní, mluví v otevřeném rozhovoru.
Antonín Sekyrka: otevřený rozhovor o tom, co dnes znamená být ředitelem školy
Mgr.
Michaela
Váchová
Spolupracovnice Řízení školy
Když jste v roce 2012 nastoupil do funkce, ocitl jste se uprostřed velmi složité situace – slučování dvou gymnázií, která byla vůči sobě spíše v opozici. Co bylo v té době pro vás osobně nejtěžší a co vám pomohlo zvládnout počáteční odpor a nejistotu?
Nejtěžší situací pro mě bylo vědomí, že kvůli optimalizaci, tedy slučování dvou škol v jednu, bude nutné i některé zaměstnance propouštět. Týkalo se to jak učitelů, tak nepedagogů i trenérů. Počáteční nevoli a nejistotu mi na druhé straně pomáhala překonat naděje, že nemalá řada kolegyň a kolegů je odhodlána vytvářet společně se mnou novou identitu sloučené školy – všeobecného a sportovního gymnázia. Ta představovala myšlenky výrazné podpory a rozvoje kognitivně nadaných a sportovně talentovaných žáků, což zároveň znamenalo příležitost odlišit se od ostatních gymnázií v regionu a snažit se o určitou výlučnost.
Škola, kterou dnes vedete, je vnímána jako inspirativní příklad spojení klasického a sportovního gymnázia. Jak se vám podařilo tyto dva světy propojit tak, aby spolu dokázaly fungovat, a ne jen existovat vedle sebe?
Ještě před slouč