Co se skrývá pod pojmem trauma a jak se ve škole projevuje traumatizované dítě? Jak by měl postupovat pedagogický pracovník, který má podezření, že některý z jeho žáků prožil traumatickou událost? S kým by měla škola spolupracovat, pokud ji navštěvuje některý ze žáků, který se projevuje jako traumatizovaný? A jak konkrétně souvisí trauma u dětí s prožitkem násilí v blízkých vztazích? Na tyto a další otázky odpovídala klinická psycholožka a autorka knihy Trauma u dětí Leona Jochmannová v rámci podcastu Centra LOCIKA určeného pro pedagogické pracovníky s názvem Nebuď na to sám – odborník odpovídá.
O traumatu ve školním prostředí – 1. díl podcastu Centra LOCIKA
Mgr.
Tereza
Tetourová
psycholožka
Podle zahraničních studií (např. Gonzalez a kol., 2016) se ve školním prostředí nachází přibližně třetina žáků zasažených traumatem. Po nedávných krizových událostech, jako byly pandemie covid-19 a začátek války na Ukrajině, je toto číslo v kontextu České republiky pravděpodobně ještě vyšší. Traumatizace v dětství negativně ovlivňuje vývoj dítěte a může mít dopad na jeho celoživotní fungování. Mezi dlouhodobé negativní následky patří například rozvoj dalších souběžných psychických poruch (zneužívání návykových látek, poruchy nálady, úzkostné poruchy atp.) i chronických tělesných potíží (obezita, cukrovka atp.) (Dye, 2018). Z tohoto důvodu je klíčová včasná identifikace a intervence zaměřená na žáky, kteří prožili jednu nebo více traumatických událostí (Gonzalez a kol., 2016).
Přestože je v odborných kruzích stále více akcentován význam trauma-informovaného, popř. trauma-respektujícího přístupu ve školním prostředí (více např. Kubíčková a Felcmanová, 2021; Thomas a kol., 2019), v samotné školní praxi je využití tohoto přístupu prozatím spíše sporadické. Pedagogickým pracovníkům často chybí znalosti a informace, jaké projevy chování je možné u dětí spojovat s posttraumatickou stresovou poruchou a také jaký přístup k této cílové skupině ve školním prostředí volit. Tato neznalost může ústit ve stresující a ohrožující situaci pro žáky i pedagogické pracovníky, protože přístup učitele často nezohledňuje potřeby žáků, což ústí v násobení jejich náročného chování.
Proto jsme toto téma otevřeli s klinickou psycholožkou Leonou Jochmannovou, která se dlouhodobě zabývá problematikou traumatu u dětí. Cílem bylo pedagogickým pracovníkům srozumitelnou formou předat informace, které jim umožní hlubší vhled do tématu traumatu ve školním prostředí. Ptali jsme se například, co zahrnuje často používaný pojem trauma, podle jakých projevů traumatizované dítě ve školním prostředí rozpoznat, zda se liší projevy u mladších a starších žáků a v neposlední řadě jak k dětem zasaženým traumatem přistupovat. Dotkli jsme se také souvislosti traumatu a násilí v blízkých vztazích. Odpovědi na tyto otázky jsou dostupné v podcastu Centra LOCIKA
Nebuď na to
sám – odborník odpovídá
, který je volně dostupný na YouTube (https://bit.ly/NebudNaToSamYoutube) a Spotify (https://bit.ly/NebudNaToSamSpotify).ZDROJE
*
DYE, H. The impact and long-term effects of childhood trauma.
3, s. 381–392. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/10911359.2018.1435328.
Journal of Human Behavior in the Social Environment,
2018, roč. 28, č.
*
GONZALEZ, A. a kol. Trauma exposure in elementary school children: Description of screening procedures, level of exposure, and posttraumatic stress symptoms.
School mental health,
2016, roč. 8, č
.
1, s. 77–88. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s12310-015-9167-7.*
KUBÍČKOVÁ, A. a L. FELCMANOVÁ. Možnosti podpory duševního zdraví žáků.
1, s. 70–96. Dostupné z: https://doi.org/10.5817/PedOr2021-1-70.
Pedagogická orientace,
2021, roč. 31, č.
*
THOMAS, M. S., CROSBY, S. a J. VANDERHAAR. Trauma-Informed Practices in Schools Across Two Decades: An Interdisciplinary Review of Research.
Review of Research in Education
, 2019, roč. 43, č. 1, s. 422–452. Dostupné z: https://doi.org/10.3102/0091732X18821123.