Ne všechny děti, které přicházejí do školy, měly to štěstí, že mohly vyrůstat v láskyplném a bezpečném prostředí své milující rodiny. Mezi ty, které ho neměly, patří i žáci vyrůstající v náhradní rodinné péči (NRP), tedy u pěstounů, adoptivních rodičů nebo jiných opatrovníků. Mluvíme o dětech traumatizovaných v blízkých vztazích, dětech s nejistou citovou vazbou a dětech, které zažily nepříznivé dětské zkušenosti (tzv. ACE – Adverse Childhood Experience neboli adverzní dětské zkušenosti, což jsou zkušenosti spojené s nelehkým a někdy také velmi těžkým dětstvím). Bohužel pouhé přemístění těchto dětí do bezpečného prostředí nové rodiny pro jejich uzdravení nestačí, jejich minulost ovlivňuje jejich prožívání i následné projevy.1)
Jak pracovat ve škole s dětmi z náhradní rodinné péče
Mgr.
Monika
Kosačíková Jetmarová
sociální pracovnice v organizaci Dobrá rodina, která se zaměřuje na podporu pěstounů a dalších náhradních rodičů
Komplexní vývojové trauma a jeho projevy ve škole
Na první pohled jsou to děti jako kterékoliv jiné, ale většina z nich si v sobě nese nějaké vnitřní zranění. Tyto děti mohly zažít týrání, zanedbávání, opuštění blízkou osobou (matkou), strávit nějaký čas v ústavním zařízení, zažít střídání pečujících osob a mnoho dalších ztrát. Ve většině těchto případů byly děti vystaveny působení traumatických událostí opakovaně (často po mnoho měsíců i let), v době velmi citlivé pro jejich další vývoj – ml