Zahrada mateřské školy dnes už zdaleka není jen místem, kde si děti mohou pohrát nebo se dosytosti vyběhat. Stále více se ukazuje, že pro ně může být jedním z nejpřirozenějších vzdělávacích prostředí. Právě proto jsme zpracovali nové metodické doporučení o tom, jak mohou mateřské školy co nejlépe využívat svou zahradu. Zohledňujeme v něm požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a školních vzdělávacích programů (ŠVP). Doporučení (Standardy zahrad MŠ jako výchovně-vzdělávacího prostoru) je výsledkem práce multioborové pracovní skupiny, jejíž vznik, stejně jako vznik samotného doporučení, iniciovala Nadace Karel Komárek Family Foundation (KKFF).
Zahrada jako třída: Jak využít venkovní prostor mateřské školy naplno a v souladu s novým RVP PV?
Mgr.
Ludmila
Třeštíková
vedoucí oddělení strategií sekce vzdělávání a mládeže MŠMT
Základní myšlenka, na které naše doporučení stojí a která je zároveň mottem společného úsilí celé skupiny, zní jednoduše: „
Zahrada je taky třída“
. Na zahradě se může odehrávat plnohodnotný výchovně-vzdělávací proces podle ŠVP – děti si tady mohou hrát i učit se, poznávat, dopřávat si dostatek pohybu, tvořit, věnovat se praktickým činnostem a u toho všeho rozvíjet své sociální dovednosti, fyzickou zdatnost a odolnost, ale i odpočívat.Expertní skupinu, která se možnému využití zahrady mateřské školy jako plnohodnotného vzdělávací prostoru věnuje, tvoří zástupci ministerstva školství, ministerstva životního prostředí, České školní inspekce, Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích zřizovatelů i architektů. Její vznik iniciovala a spolupráci organizuje Nadace KKFF. Ve skupině jsme společně připravili metodické doporučení pro využití zahrad mateřských škol tak, aby to bylo v souladu s novým RVP PV a školními vzdělávacími programy. Materiál jsme mateřským školám rozeslali v březnu datovou schránkou a můžete si ho stáhnout také pomocí QR kódu:
Vznik metodiky je součástí širších aktivit, jejichž cílem je nejen zapojovat venkovní vzdělávání do pedagogického procesu, ale také vzdělávat v uvedeném tématu budoucí pedagogy. Proto byl již na dvou vysokých školách zařazen do studijních programů nový předmět Venkovní vzdělávání v prostředí mateřských škol. Více se tomuto tématu věnuje manažerka programu Proměny zahrad Nadace KKFF Ivana Procházková (rozhovor s ní si můžete přečíst v tomto vydání).
Proč by vás metodika měla zajímat?
Metodika (Standardy zahrad MŠ jako výchovně-vzdělávacího prostoru) navrhuje praktické kroky, jak ze zahrady vytvořit plnohodnotný vzdělávací prostor, a to včetně přehledů konkrétních aktivit, kterými se naplňuje nový RVP PV. Zahrada totiž dětem umožňuje učit se přirozeně – a zapojit do toho pohyb, smyslové vnímání, emoce i získávání vlastních zkušeností. Pravidelný pobyt na školní zahradě zároveň u dětí podporuje psychickou pohodu, posiluje jejich duševní zdraví i schopnost regulovat vlastní chování a emoce.
Nespornou výhodou venkovního prostředí je, že podporuje učení v souvislostech. Děti mohou objevovat svět experimentováním, pozorováním nebo tím, že pečují o rostliny či zvířata. Při běžných činnostech, jako je pěstování rostlin nebo práce s přírodninami, se rozvíjí nejen jejich motorika, ale i schopnost řešit problémy, spolupracovat nebo přebírat odpovědnost.
Zahrada také přirozeně podporuje individualizaci – děti si mohou vybrat činnost, tempo i způsob práce podle vlastních potřeb a zájmů.
Co je důležité změnit, když přemýšlíme o zahradě?
První krok se netýká stavebních úprav, ale koncepce. Dobrá zahrada nemusí být nutně drahá, ale její uspořádání by mělo být promyšlené. Typicky zahrnuje různé zóny, které umožňují rozmanité činnosti. Nemusíte mít všechny zahradní zóny, i menší zahrada může fungovat skvěle, pokud je dobře využívaná.
Zahrada by měla být:
*
součástí vize vaší školy,
*
popsána ve ŠVP,
*
plánovaná jako vzdělávací prostředí, nejen jako hřiště,
*
rozvíjená společně s pedagogy, dětmi, rodiči i zřizovatelem.
Ředitelé a ředitelky hrají v tomto procesu klíčovou roli. Proměna zahrady je totiž procesem změny – a ten vždy začíná leadershipem.
Jak zahrada podporuje wellbeing a vztahy?
Zahrada má také velký význam pro wellbeing dětí i celé školy. Pomáhá vytvářet pozitivní klima, podporuje vztahy mezi dětmi i dospělými a umožňuje dětem zažívat přiměřené riziko, které je důležité pro jejich zdravý vývoj. Současně může být silným nástrojem inkluze. Díky variabilnímu prostředí totiž umožňuje zapojit děti s různými potřebami i schopnostmi.
Velký přínos má školní zahrada i pro vztah školy s komunitou. Pokud je otevřená spolupráci s rodiči, obcí nebo místními partnery, může se stát nejen kvalitním a s oblibou využívaným místem pro setkávání lidí všech generací, ale zároveň také posilovat vztah dětí k místu, kde žijí.
Co přesně vám metodika přinese?
Materiál, který jsme do mateřských škol rozeslali, obsahuje návod, jak začlenit zahradu do příběhu vaší školky, tedy do ŠVP. Metodika obsahuje:
*
koncepční část (jak zahradu naplánovat),
*
pedagogickou část (jak ji využívat ve vzdělávání),
*
evaluační část (jak sledovat její kvalitu a rozvoj).
Je připravena tak, aby byla použitelná v běžné praxi mateřských škol a pomohla tvořit nové ŠVP. Dobrá zpráva je, že změna nemusí začínat velkou rekonstrukcí. Často stačí jiný pohled na prostor, který už má školka k dispozici. Důležité je začít u koncepce – promyslet, jak zahrada podporuje vzdělávání, jak ji popsat ve ŠVP a jak ji postupně rozvíjet.
Dnešní děti potřebují více pohybu, více kontaktu s přírodou a více prostoru pro samostatnost. Školní zahrada může být jedním z nejsilnějších nástrojů, jak jim to umožnit. A často už jej mateřské školy mají – jen čeká na to, až ho začnou využívat jako plnohodnotnou součást vzdělávání.