Jaké místo mají mít víceletá gymnázia ve vzdělávacím systému?

Víceletá gymnázia (VG) byla znovu zavedena po roce 1989 v atmosféře všeobecné euforie. Porevolučním záměrem bylo poskytnout budoucí elitě společnosti vybrané vzdělání, které se společnosti vrátí, přičemž se uvažovalo o 5 % nejtalentovanějších žáků. Zavedena byla gymnázia osmiletá a šestiletá, krátký čas do roku 1996 existovala i sedmiletá gymnázia. Tento typ škol jsme v ČR zaváděli v situaci, kdy zahraniční trendy byly přesně opačné. Vyspělé západní státy prosazovaly myšlenku společného vzdělávání (inkluze). Již v roce 1996 Českou republiku před důsledky zavádění víceletých gymnázií varovalo OECD.

Myšlenka posilování společného vzdělávání v základní škole, tzn. redukce variant, které by posilovaly ranou selekci, se ve strategických dokumentech resortu školství objevuje dlouhodobě. Bílá kniha z roku 2001 navrhuje:„Na 2. stupni promyšleně redukovat víceleté programy gymnázia. Tuto úpravu zakotvit legislativně a považovat ji za jednu ze stěžejních změn celého vzdělávacího systému.“ Strategie vzdělávací politiky v ČR do roku 2020 otevřeně hovoří o „potřebě snižovat formální selekci na nižších stupních vzdělávacího systému“. Aktuální Strategie 2030+ obsahuje k tématu celou kapitolu 2.1 Omezení vnější diferenciace školství, kde je mimo jiné uvedeno: „Žádoucím stavem je, aby na víceletá gymnázia v rámci celé ČR odcházeli žáci s mimořádnými studijními předpoklady (tj. cca 5–10 % žáků) a v žádném regionu počet odcházejících žáků výrazně nepřekračoval 10 %. Víceletá gymnázia budou rovněž poskytovat přidanou pedagogickou hodnotu, která nebude vycházet z pouhé selekce, nýbrž především z úrovně poskytovaného vzdělávání.“

Zřizovateli gymnázií jsou u veřejných škol jednotlivé kraje. Situace se tudíž v jednotlivých krajích různí, tradičně nejvyšší zájem o VG a také největší kapacita VG je v hlavním městě Praha – průměrně o polovinu větší než u zbývajících krajů. Situace je dána také vysokým počtem žáků, kteří dojíždějí ze Středočeského kraje.